Po pohřbu studenta Jana Opletala dne 15. listopadu 1939, který se stal posledním projevem manifestačního odporu českého lidu proti německé okupaci Čech a Moravy v roce 1939, nařídil Hitler, aby jakékoliv další demonstrace byly bez ostychu ihned potlačeny vojenskou silou. Byly uzavřeny české vysoké školy, vedoucí představitelé vysokoškoláků byli zatčeni a 9 popraveno (Josef Adamec, Jan Černý, Marek Frauwirth, Jaroslav Klíma, Bedřich Koula, Josef Matoušek, František Skorkovský, Václav Šaffránek a Jan Weinert), 1200 českých studentů bylo zbito a odvlečeno do koncentračních táborů. V roce 1941 byl 17. listopad vyhlášen v Londýně za Mezinárodní den studentstva.

Ukrajinská univerzita v Praze byla na území Protektorátu jedinou vysokou školou neuzavřenou v roce 1939. Na konci války Vlasovci, kterým se podařilo utéct před pomstou jak sovětské armády, tak západních Spojenců, se později dostávali do té z Prahy přemístěné Ukrajinské univerzity do Mnichova. A tam po nějaké době dokonce mohli studovat, uvedl Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.Vyjma událostí ze 17. listopadu, kdy byli demonstranti napadeni Veřejnou bezpečností, nebyla revoluce provázena násilím a během státního převratu nebyl zmařen jediný život. Pro svůj nenásilný charakter se tato revoluce označuje jako „sametová revoluce“. Ačkoliv nebylo pro převzetí moci použíto násilí, výsledkem byla hluboká, revoluční, celospolečenská změna.
 
      
