Irena Ryšánková: Zjevení Milana S. a přiznání k tomu, co se stalo

Není to tak dávno, kdy se s nadějí v hlase tázal předseda sněmovní mediální komise, poslanec ČSSD  Vítězslav Jandák na každém zasedání, probírajícím situaci v ČTK, zdali ,,je tady pan ředitel?“

10. ledna 2010 - 07:00

Ne, pan ředitel Stibral, končící-nekončící, zvolený-nezvolený, tam nikdy nebyl. Své přinejmenším  velmi podivné činy před poslanci nehodlal nikdy obhajovat. Možná měl Jandák místo zasedání komise uspořádat nějaký večírek. To by Stibral určitě přišel. Navzdory ostudě, kterou si utrhl svými kroky při svém směřování do důchodu, které vrhá otazníky na celé jeho působení v České tiskové kanceláři (kdyby měl čisté svědomí, asi by se tak odpudivě nechoval), se Milan Stibral zjevil na novoročním setkání předsedy Sněmovny Vlčka s novináři. Ačkoliv do novináře má daleko. Oděn ve slušivě světle šedém letním obleku a skromným úsměvem na rtech se objevil u bufetu. Kachní žaludek lze jedině obdivovat, zejména kolem Vánoc. Kachní paštiku lze i žvýkat, zvláště na Tři krále.

Zdá se ovšem, že z bahna se noří i jiní. Nejen po Stibralovi totiž toužíval Vítězslav Jandák. Pokud mne paměť neklame, prahlo jeho srdce i po Jiřím Hubičkovi, předsedovi OS Média. Ani on se nikdy nepochlapil natolik, aby ve sněmovně čelil důsledkům svého předchozího konání, kterým zesměšnil odboráře.  Hubička nicméně statečně sfoukl prach rozhlasového archivu ze saka a napsal nyní poslanci Janákovi poměrně pozoruhodný dopis. Vytýkají v něm předsedovi Stálé komise pro sdělovací prostředky, že,,ve svém vystoupení na plénu Poslanecké sněmovny dne 10.12. 2009 jste při projednávání zprávy o situaci v České tiskové kanceláři v několika souvislostech zmínil podíl, kterým do celé kauzy kolem ČTK vstoupil Odborový svaz Media. Protože to nebylo poprvé, kdy jste tuto skutečnost vylíčil nepřesně a značně zkresleně, musím se proti Vašim tvrzením ohradit a uvést je na pravou míru.“ Pozoruhodné. Dále mediální odborář srdceryvně líčí, jak jim Janák v podstatě ublížil a že oni jen napsali dopis Radě ČTK, v němž byly,,obsaženy tři otázky, jež jsme považovali za nezbytné Radě ČTK položit. Ony otázky směřovaly ke zjištění, zda si Rada ve chvíli, kdy vynesla svůj výrok o volbě nového ředitele ČTK, uvědomila a zda vůbec znala všechny okolnosti, jež profesní životopis jmenovaného kandidáta provázejí a jež jsou známy z veřejně dostupných materiálů.“

Nicméně OS Média prý k tomu vedla snaha o budoucnost ČTK. Jak dojemné. ,,Nebyly žádnou nátlakovou akcí.“ Ovšem o chvíli později přiznává archivář Hubička,  že ,,republikový výbor OS Média nabídl v předmětném dopise Radě ČTK možnost konstruktivního dialogu. Rada ČTK tuto nabídku přijala, na řádné zasedání nás pozvala a při tomto setkání došlo k věcné výměně názorů a stanovisek, což je v demokratické diskusi zcela běžné.“

Takže předseda OS Média de facto přiznal, že odborová centrála zasahovala přímo do procesu volby generálního ředitele.

Co je to ale jiného, než to samé, co Jandák zjednodušeně popsal takto: ,,Rada ČTK ovšem vůbec veřejně nepřiznala, že se po první volbě, v níž uspěl Radim Hreha, a následném protestním dopise OS Média sešli její členové s představiteli OS Média, kteří ….. vyvíjeli na členy Rady jednoznačný nátlak, aby své rozhodnutí o volbě Radima Hrehy revokovali. To se také stalo.“ OS Média to popsala ve svém dopise prakticky stejně. Jen poněkud diplomatičtěji… O kolektivní smlouvě se Stibralem odmítli samotní odboráři v ČTK (nikoliv předseda OS Media, rozhlasový archivář Hubička) jednat, neb konstatovali, že si nejsou jisti, zda je k takovému jednání vůbec kompetentní. Jinými slovy nevěděli, zda je ředitel vůbec ředitelem. Nemohli to vědět. Neví to nikdo. Dodnes. Jedni tvrdí, že ředitele má ČTK jednoho, ale neshodnou se, kterého. Druzí tvrdí, že má ČTK ředitele dva. Někteří si myslí, že nemá žádného. Tristní stav.

,,Jak se v průběhu diskuse ukázalo, radní ve své většině shledali argumenty, jež si na podnět OSMedia ověřili, za závažné a opodstatněné,“ píše Hubička. Takže to tak vlastně bylo, i když Hubička prohlašuje, že ,,způsob, jakým se Rada ČTK rozhodla situaci vyřešit, sice ani my nepovažujeme za příliš šťastný“. No bodejť. Znovu zvolit neodstoupivšího a odvolat nejmenovaného umí jen skupina Monty Python a nebo Rada ČTK v čele s doktorkou Valčákovou…

Nešťastné zjevně bylo zejména to, že členové Rady ČTK se na zasedání parlamentní komise tak zamotali do vlastních výroků, až to celé prasklo. K posměchu všech přítomných. Blbý. Když se už jednou člověk přiznal, tak to později těžko zapírá.

Vysvětlující dopis, který Jandákovi měl vysvětlit, že se vše stalo jinak, než se ve skutečnosti stalo, vlastně potvrdil, že se to odehrálo přesně tak, jak vyplynulo na povrch při zasedání sněmovní mediální komise a vyplývá i ze slov poslance Jandáka. Jsem zastáncem práv odborů ve věcech oprávněných zájmů zaměstnanců. Ale v jakékoliv normální společnosti a v jakékoliv normální firmě odboráři nerozhodují o tom, kdo bude ředitelem firmy. A to ani kdyby ta firma patřila, stejně jako ČTK, nám všem.

Je ovšem otázka, zda po obstrukcích poslanců ODS a nerozhodnosti poslanců KDU-ČSL/TOP09 při projednávání Jandákovy zprávy o vývoji v ČTK a Zprávy Rady ČTK o činnosti agentury za rok 2008 dokáže většina Sněmovny prosadit dodržení zákona, odvolat Radu ČTK v čele s předsedkyní Valčákovou a následně zvolit Radu novou, která by do funkce uvedla nového, už dříve zvoleného generálního ředitele. Aby se situace v ČTK vrátila do zákonného rámce a víc se už nekomplikovala. V minulém roce, v případě porušování zákona členy Rady  ČRo   se to nepodařilo. Radní, kteří zjevně porušovali zákon, v Radě sedí dodnes. Tak uvidíme nyní.

Pro Prvnizpravy.cz
Irena Ryšánková