Sněmovna se již rozhodla, jak naloží se Stálou komisí pro sdělovací prostředky. Vzhledem k avizované touze snížit počet výborů a komisí bylo jasné, že se něco stane. Nestalo se skoro nic, počet výborů se ustálil na čísle 15. A to ještě nejsou nominovány komise.
4. července 2010 - 07:00
Výbory, komise, výborokomise a další zhrzený
Nicméně mediálka (stálá komise pro sdělovací prostředky) se stane součástí volebního výboru. Odůvodnění zní, že volební výbor se stejně zabývá jen volbami do mediálních rad (což není až tak docela pravda, neb organizuje volby do řady státních agentur) a tak je logické obě tělesa sloučit a vytvořit tak volební a mediální výbor. Inu, proč ne. Problém sice je, že volební výbor vzniká přímo z jednacího řádu sněmovny, ale nepochybuji o tom, že i to se nějak kreativně vyřeší novelou. Nejspíš tím, že obě samostatné jednotky budou mít totéž obsazení (zlomyslná mediální otázka zní - bude mít do té doby předseda dva platy?) a pak splynou.
Pokud jsem už zmínila ony televizní a rozhlasové rady: koalice, zdá se, opustila vpravdě geniální myšlenku obě rady spojit. TOP09 totiž teprve nyní přišla na to, že Český rozhlas a Česká televize jsou dvě samostatné jednotky zřízené zákonem a uvědomila si až teprve teď, že o nich tedy může těžko rozhodovat jedna rada... Vzhledem k tomu, že TOP09 nemá jediného mediálního odborníka (to ostatně nemají ani Věci veřejné, pokud něčí dědeček nedělal někde redakčního poslíčka), je to pozoruhodně bystrá úvaha a zakládá na naději, že ,,topka" nebude alespoň po nějaký čas (absolutorium rychlokursu mediálního práva ani v Plzni není ihned) příliš kreativní.
Kulturní výbor (zvaný ,,výbor s dlouhým jménem" dle délky názvu: pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu) zůstává dál na své pozici. Uvidíme....
Poněkud mne vyděsila jedna se slovenských televizí, která vysílala reklamu na balet Slovenského dívadla, jehož součástí je choreografie Jamese Kudelky ,,Patnáct heterosexuálních duet". V první chvíli jsem se domnívala, že naši milí sousedé zešíleli a takto zjevně oznamují národu, co uvidí, ale patrně zešílel spíš autor. Čímž se nechci dotknout milovníků baletu, jen nemám ráda prvoplánové provokace, v nichž nelze nic jiného najít. Opak homosexuální duety nejsou stejně hodnotné jako heterosexuální? O sólovém zpěvu platí totéž…
Jiří Paroubek sepsal sáhodlouhý rozbor, proč volby dopadly jak dopadly… a odmlčel se. Kdo jej ale nahradil, byl Petr Dimun, odejitý z postu šéfa marketingu a shánějící další oběť své kreativity. I on sděluje národu, "kdo za to může". Zatímco u Paroubka "za to" mohli všichni kromě Paroubka, u Dimuna "za to" může zejména Tvrdík. Ten mu totiž způsobil křivdu největší, že totiž jej nechtěl ve volebním štábu (jinak by ty volby vyhráli jistě nadpolovičně). Neváhal pomlouvat ani jiné kolegy. Zdá se, že mediální obraz ČSSD je čím dál horší. Možná by nebylo od věci, kdyby sociální demokraté naznačili svému bývalému předsedovi i bývalému šéfovi marketingu, že by snad bylo lépe se na chvíli (co nejdelší) stáhnout a mlčet. Nebo že by sebepoškozování mediálního obrazu mělo nějaký skrytý vydírací účel?
Do ČSSD nastupuje nyní "za Dimuna" Martin Ayrer, původně z televize Nova. Možná ČSSD mediálně spasí, ale spíš ne. S neobratností, s jakou nejsilnější levicová strana zachází s médii, bude možná za čtyři roky ráda, že dosáhne na státní příspěvek za výsledky dalších voleb. To přiznal i poslanec Lubomír Zaorálek, sedící v panelové diskuzi nad hodnocením výsledků voleb. Přiznal, že i strana se stořicetiletou tradií může z politické scény zmizet během jediného volebního období, jak dokázala KDU-ČSL. Vladimír Špidla, přišedší z Bruselu, sní sůj sen o spojení (neexistujících) "autentických" liberálů (neplést s "neo"liberály – jako kdyby tom byl rozdíl), sociálních demokratů a zelených. Marně bylo Špidlovi vysvětlováno, že zelené hnutí utrpělo tak výraznou facku od voličů, že deset let do politického dění v ČR nezasáhne. Špidla je, na rozdíl od pragmatického Zaorálka, liberálně demokratický romantik. Co vše se dá ještě na levici udělat proto, aby se nemuselo rušit Bohumínské usnesení?
Nicméně – sociální demokraté se sice v Masarykově dělnické akademii pohádali, ale neshodli. Samozřejmě, když politici v panelu nejsou ochotni připustit že právě jejich oportunismus a korytářstí voliče znechutily. To, o je na pravici ctnost (láska k penězům a moci) je na levici zločin.
Univerzita Jana Amose Komenského - UJAK, má, zdá se problém. Tak nějak tam patrně nebude všechno v pořádku. Odchází šéf katedry masové komunikace Petr Žantovský a tiše v pozadí probleskuje, že studenti studovali všelijak. Třeba možná i diplomy za peníze se rozdávaly… Třeba se bez znalostí zapisovaly předměty. UJAK by asi měla prošetřit akreditační komise ministerstva školství. Na obzoru je skandál, který svou masovostí ten plzeňský předčí. Nicméně nepochybuji, že na něm studovali i lidé, kteří se opravdu něco chtěli naučit. I já mám kolegy, kteří tu školu absolvovali. Neptám se jak, ale absolvovali. Rozhodně to nejsou lidé, kteří by nedokázali vysokou školu poctivě vystudovat. A těm to zbytečně bude kazit pověst.
Ostatně velkotiskárna diplomů na UJAK začala kazit pověst všem soukromým vysokým školám, a to je škoda.
Pro Prvnizpravy.cz
Irena Ryšánková