Je to "kompro", brání se Alexandr Vondra, jehož dlouhá léta budované "promo" hrozí nyní poškodit kauza s firmou PromoPro.

Ohlášenou tiskovou konferenci neustále odkládal, zřejmě ještě piloval své argumenty. Nakonec ale stejně řekl jen to, co každý načapaný politik: je to řízená kampaň.

Jistěže je to řízená kampaň. Ve světě politicko-mediálního propletence je každá kauza řízená kampaň - správně načasovaná, odměřená po dávkách, dokonale připravená. Takové antipromo na klíč. Ale o to nejde. Důležité je, že se konečně podařilo na světlo dostat to, co se zatím jen tušilo - že Vondra není žádný svatoušek. Že to někdo vytáhl ve správný čas a s určitým záměrem, je přitom podružné.

Nyní bude zajímavé sledovat, jak se kauza bude vyvíjet. A jak se k ní masmédia postaví. Už v tuto chvíli je ale jasné, že ne všem se měří stejným metrem. Zatímco sdělovací prostředky pohoršeně bily na poplach při kauze Drobil (při které vlastně k ničemu nedošlo), pro Vondru mají slova zastání. Udělal mu to pomstychtivý Kalousek, tvrdí, jakoby to mělo Vondrovu vinu umenšit. A byl-li pro ně Michálek (který jednal nezákonně, když údajnou korupci neoznámil na policii) lidového hrdinu, nad Kalouskem (jehož ministerský finanční analytický tým postupoval přesně podle zákona) se ušklíbají a Vondru litují.

Za všechny to téměř ukázkově shrnul pravdoláskařský komentátor Martin Fendrych, který pravdoláskaře Vondru vidí - jak jinak - pouze jako nebohou oběť. Do písmenka opakuje výmluvy z Vondrovy tiskové konference: úřad pro evropské záležitosti nebyl jeho úřad (a čí tedy?), Vondra nic nepodepsal, za vše může úředník na vládě, výběrové řízení uspořádat nešlo, za předsednictví jsme utratili adekvátní částku.

Vondra prý před kamerami působil "klidně a jistě, suverénně". Nelže, protože kdyby lhal, "zasloužil by Oskara za herecký výkon." A pokud Vondra nelže a jde jen o pomlouvačnou kampaň, kdo ji rozpoutává? Kalousek samozřejmě, tvrdí objevně Fendrych, jakoby odhaloval nějaké velké tajemství

Nevím, na jakou tiskovou konferenci se Martin Fendrych a ostatní dívali. Já viděl Alexandra Vondru nervozního, potícího se, trpícího náhlým suchem v ústech, předkládajícího novinářům odpovědi neodpovědi, kličkujícího, zahnaného do kouta. Alexandra Vondru, který z papírů četl to, co si údajně připravoval měsíce, ale stejně to vyznělo nepřesvědčivě - jsem dobrý, za předsednictví se musím pochválit, neutratili jsme víc, než jiné země, může za to Obama, který přijel na poslední chvíli apod.

Když byl otázkami natolik ochromen, že nevěděl, kudykam, zmohl se jen na pouhé dušování, že nikdy nic neukradl, nevzal. Je přece disidentem, pomáhal svrhnout minulý režim, jak si o něm vůbec můžeme myslet, že by kradl? Slouží přece vlasti desítky let, na úkor svého volného času.

Co bude dál? Dál nic. Sice ještě vyplavou další pikantní detaily, kauza bude mít pokračování, ale Vondra tlak nejspíše ustojí. Premiér Nečas s bolestínským výrazem ve tváři zopakuje, že Vondra s tím nemá nic společného, možná se dozvíme, že Vondra snad v té době ani nebyl ve vládě, koalice se bude chvíli hádat a pak se domluví.

Pan Rockefeller se totiž o svého chlapce postará. Možná zavolá Václavu Havlovi a Václav Havel domluví Petru Nečasovi a pak médiím řekne, že ho to netrápí, protože ho spíše trápí naddimenzované supermarkety zpupně se roztahující po našich krajinách a že Vondru dobře zná z disentu, ehm, a že disidenti, ehm, jak je dobře známo, porazili komunismus a jak bychom je tedy mohli považovat za amorální, že?

Některé zadlužené americké podniky, jak jsme se mohli nedávno přesvědčit, jsou prostě příliš velké na to, aby je vláda nechala zkrachovat. A někteří politici - američtí "agenti" - příliš důležití na to, aby mohli padnout.

Vondra tedy nejspíše bude obraně šéfovat i nadále. Sice ušpiněný, ponížený a bez dosavadní mediální svatozáře, ale k té obraně to vlastně tak nějak patří...

psáno pro Prvnizpravy.cz
Adam B. Bartoš
novinář