V posledních letech se opět upírá pozornost na sledování znečištění životního prostředí exteriérů, především prostředí městských ulic. To vyplývá ze zjištění významu malých částic (pod 2,5 um), produkovaných především emisemi dieselových motorů nákladní automobilové dopravy. Tyto částice se mohou stát nosičem buď řady toxických látek, nebo komponent způsobujících alergii a jejich velikost jim dává schopnost dosáhnout až těch nejnižších částí dýchacích cest. Tyto partikule mohou působit tím intenzivněji, čím blíže jsou vzdáleny od silnic, a to především s vysokou hustotou provozu.

Jak americké, tak holandské a německé studie prokázaly, že maximálně rizikovou oblastí je vzdálenost do jednoho km od silnice. Tato distance vedla Společnost amerických dětských lékařů k vydání oficiálního stanoviska, snažící se o snížení rizika expozice těmto částicím a např. doporučuje posunout výstavbu nových škol do vzdálenosti min. 1,5 km od dopravních tepen a náhradu dieselových pohonů školních autobusů jinými, bezpečnějšími.

Německá studie prokázala, že hustota provozu přímo ovlivňuje riziko vzniku celého spektra onemocnění, od postižení horních cest dýchacích, astmatu až po vznik alergických onemocnění, která právě v oblastech s přetíženou kamionovou dopravou na Ústecku výrazně stoupla. Mluví o zvýšeném riziku srdečně cévních onemocnění, které může být až šestinásobné. Je jisté, že tyto partikule mohou být i nosičem řady látek způsobujících nádorová onemocnění (z výfuků dieselových motorů je registrováno 188 škodlivin podezřelých nebo známých jako vážný spouštěč nádorových onemocnění, nervových onemocnění, poškození plodu i ovlivnění kvality těhotenství). Tyto skutečnosti vedly Americkou akademii dětského lékařství k tomu, aby zdůraznila, že tzv. Dokument čistého ovzduší z roku 1970 dodnes nezajistil péči o ovzduší takové úrovně, aby se zabránilo poškození zdraví především dětské populace. Stejně jako v USA i u nás žije v riziku tohoto znečištění ovzduší minimálně polovina populace. Hlavní cestou je jedině odstranění expozice rizikovým kontaminantám životního prostředí ve městech a okolí.

Obstrukce výstavby dálnice ve Středohoří, iniciovaná organizacemi, které se tváří, že je jejich snahou ochrana životního prostředí, s těžkými zdravotními dopady na populaci je nepochopitelná. Buď vyplývá z neznalosti aktuálního stavu této problematiky anebo z účelného zamlčování. Dle našich zjištění a údajů ve světové literatuře se podílí tyto organizace na zdravotním poškození populace Ústecka a Litoměřicka, která je díky zpoždění výstavby dálnice takto dlouhodobě a zbytečně exponována.

Pavel Sušický