Místnost Parlamentu s velkým reliefníém státním znakem na jedné a Karel IV na druhé straně, známá jako „státní akta“ byla plná až narvaná, diskuse štěpná – holt v médiích tečou peníze, že.

Problematika reklamy v České televizi přivábila nejen kobylky reklamního byznysu, ale i všechny tři ředitele velkých televizí. Konečně jsme viděli, jak vypadá nový ředitel televize Nova, Jan Andruško. Jeho projev působil velmi studeně a poněkud výhrůžně, nuže uvidíme, zda pověst advokáta nepřeháněla.  Nepodivoval  se, kupodivu, že je sněmovna velká (patrně není větší, než si myslel), ani nekomentoval světlo či teplotu. Komentoval minulost a svým vystoupením, které v podstatě nikdo nekomentoval, si připravoval půdu pro další arbitráž.

Po semináři se nicméně opět ve zprávách vlastní televize objevil.  Asi se teď bude objevovat častěji. Když televizi Nova šéfoval Vladimír Železný a po něm přišel  Petr Dvořák, nedovedli jsme si představit, že místo charismatického lídra přišel nějaký mladý ekonom. A vida, teď se slzou v oku vzpomínáme na Dvořáka, který byl v sále také, ale jako divák a posluchač….  

Seminář  neodpovídal většinu času na otázku „kam“ s penězi z reklamy, ale stočil se na otázku „proč“ a zdali vůbec by se reklama  měla na ČT i po magickém datu vynutí analogových vysílačů 11.11.2011 vrátit. Vyjasnil pozice  a rozdělil lid odborný na „s reklamou“ a „bez reklamy“.  Česká televize je, jak poznamenal její ředitel, pouze prodejní pultík. Nemá z reklamy ani korunu a tak nelobovala  jako ostatní. Karty jsou rozdané. Reklamní agentury zoufale lobují za reklamu. Komerční média (přítomná Nova a Prima)  reklamu v ČT nechtějí, v naivní naději, že trh reklamních příjmů se masivně přelije k nim. Asi to tak úplně nebude, neb doba se mění, ale proč jim to říkat. Vidět dopředu umí jen někteří. Ostatní bankrotují.

Senátoři ODS, kteří předkládali novelu zákona, se neporadili s poslanci. A pokud se poradili, tak jen s některými. S těmi, kteří o tématu nic nevědí a v uplynulých deseti letech  nebyli účastní změn legislativy, vynucené digitalizací. Jak naplnit jednoduše kasu kultury, nikdo neví, ačkoliv řešení je jediné – zvýšení daní. Náhradní zdroje příjmů jsou totiž nejisté jak výnosy z České lotynky. Část poslanců chce z reklamy v ČT platit kulturu a kinematografii (proč ne), jiná část chce platit mládežnický sport, část chce  veřejnoprávní televizi od reklamy očistit. Člen RRTV Milan Bouška (bývalý mluvčí ODS) vyjádřil „osobní názor“. Může regulátor vyjadřovat osobní názor? Inu, kdo ví….  Ostatně některé členky některých mediálních Rad se také necítí příliš zavázány svými mandáty.

Julian Assange má, zdá se, drobný problém. Pokud jej vydají do USA, může se dobrat až rozsudku smrti. Svoboda slova před rozsudkem smrti zaručena. Můžete si sice psát a zveřejňovat, co chcete, ale možná to taky nepřežijete. Aneb, otázkou není svoboda projevu, ale svoboda po projevu. Lze chápat, že některé informace nejsou zrovna ke zveřejnění, ale hysterie není moc na místě. Možná, že místo obviňováni Assangeho má jen zakrýt otázku, co vlastně stát(y) dělá/dělají  za naše peníze, tedy ty, které mu věnujeme s každým kouskem chleba, který koupíme v obchodě. A jak chrání citlivé informace, jestliže do databáze Spirnet mohlo vstupovat dva a půl milionu osob a mohli si odtud bez rizika stahovat co chtěli. Riziko z relativního chápání slova „tajné“…

Svůj minulý sloupek jsem nazvala „Za všechno mohou média“.  S odvoláním na právo na odpověď jsem byla požádána jedním ze zákonodárců, abych jej opravila, prý za všechno můžou oni - poslanci. Tak jen, abyste, milí čtenáři věděli, kdo za to „všechno“ může…..

Pro Prvnizpravy.cz
Irena Ryšánková