Psát totiž o chystaném teroristickém útoku na Berlín, který v den zahájení mistrovství světa v ženském fotbale zorganizují tajné služby, aby jej poté svalily na muslimy a rozpoutaly tak další kolo války proti terorismu, neřku-li války třetí světové, to je docela silné kafe. Tak silné, že se mí kolegové tématu raději vyhýbají (já se jim ale nedivím). Tak silné, že v podstatě jediným, kdo se mu věnuje, je Daniel Solis.

Oba dva tím velmi riskujeme. Přát si, aby to bouchlo, soudný člověk nemůže. A když k útoku nedojde, bude to voda na mlýn našim kritikům. Přímo si tak říkám o výsměch a ohrozím tak i jiné své názory a myšlenky, které přitom nestojí na spekulacích, ale na čistých faktech.

Psát o útoku na Berlín, ke kterému má údajně zítra dojít, není přitom ničím jiným než spekulací, to přiznávám. Je sice postavena na některých faktech, ale může jít o špatně vyhodnocené indicie a špatně poskládané souvislosti. Celé to stojí na vodě.

Proč tedy o tom chci psát? Proč chci tak riskovat další nálepku - tentokrát falešného proroka?

Jednak proto, že cítím zodpovědnost psát o věcech, o kterých se nepíše (o kterých se psát nesmí, o kterých se ostatní psát bojí), ať už znamenají to či ono, jednak proto, že bych si pak těžko sám sobě omlouval své mlčení v době, kdy jsem měl varovat (pokud by k útoku skutečně došlo). Proto jsem tématu věnoval už několik článků a proto mu věnuji i tento komentář.

Ale mohu s tím něco vůbec udělat? Mohou něčemu zabránit ti, kdo v Německu pustili do oběhu videa, která na možný útok jako první upozornila a ti, kdo spustili webové stránky na toto téma a pomalu ale jistě získávají desítky tisíc čtenářů? Může s tím něco učinit právník, který se snaží věc medializovat skrze své podání k soudu, ve kterém žádá předběžné opatření za účelem zmaření možného atentátu? Není to marný boj? Zastaví se elity, pokud přijmeme, že tento plán mají, před takovou "opozicí"?

Pokud se nic nestane, může to znamenat, že jsme se mýlili, stejně jako to může znamenat, že jsme měli pravdu, ale plán se zdál být už natolik vyzrazený, že jej elity pro jistotu odepsaly a už nyní připravují plán B (respektive nasměrují své síly na realizaci plánu B, který mají už nyní pro všechny případy v záloze).

Na druhou stranu je vidět, že ohromná kampaň apokalyptických věrozvěstů, kterou vidíme skrze zmíněné indicie či v současném rozložení geopolitických sil, musela stát tolik úsilí a energie, muselo do ní být nainvestováno tolik politického a jiného kapitálu, že je snad nereálné, aby elity kvůli pár desítkám tisíc lidí takový plán rušily - mediální propagandou po útoku pak stejně většinu veřejnosti převálcují.

Elitáři uvažují v dlouhodobé perspektivě. Útoky z 11. září i s tímto vybraným datem byly připraveny už minimálně deset let dopředu a ještě více (první zmínky jsou i ve filmech z 80. let, ostatně píseň "First We Take Manhattan", o které bude ještě řeč, je z roku 1983). Nechali by si takový dlouhodobě připravovaný plán někým zmařit? A nepočítali už při jeho přípravě, že by se do jisté míry mohl prozradit? Nebylo by pro ně velkou potupou, kdyby něco, na co čekají dvacet i více let, museli odpískat kvůli pár šťouralům?

Proč tedy píši tento komentář, když vím, že je nic nezastaví? Pro jistotu. Když se nic nestane, budu rád (i když to může znamenat, že jsme jen špatně odhadli datum, zatímco motiv atomového výbuchu na fotbalovém stadionu je neúprosný a klidně se vše může odehrát později - například 11. září 2011 se na stejném Olympijském stadionu v Berlíně koná mistrovství světa v atletice). Když naopak k útoku dojde, žádný život tím nezachráním, ale možná se některým lidem poté otevřou oči: jak mohla být strůjcem Al-Kájda, když předpovědi výbuchu byly už předtím v tolika filmech, klipech a reklamách? A když se už předtím psalo, že něco takového se chystá? Píši to tedy jako vzkaz do postapokalyptické éry, aby bylo jasné, že to, co pak bude následně válečná propagandistická mašinérie produkovat, budou holé nesmysly a lži, protože vše bylo ve skutečnosti dopředu připraveno.  

Ať už se v neděli něco stane, nebo ne, níže popsané indicie bychom neměli podceňovat. Kdo za nimi stojí a co tím sleduje? Proč se nám něco takového snaží vsugerovat? Co si máme myslet o všech těch náznacích, obrazech, podprahových sděleních? Jsou to jenom náhody? Jako novinář píšu o tom, co vidím kolem sebe, tím spíše, pokud o tom nepíšou jiní a schválně to ignorují. Proč jsme denně masírováni a strašeni zprávami o tom, kterak Al-Kájda vzkazuje to či ono, ale tak okaté a konkrétní narážky na chystaný útok nechávají politiky a média chladnými? Jak je možné, že se policie varováními nezabývá? Jak je možné, že při každé anonymní výhružce bombou z telefonní budky odvedle (ač se nakonec ukáže, že šlo třeba o šprým) dochází k evakuaci budov a k několikahodinovému pročesávání celého okolí, ale v případě tak monstrózně předpovídaného atentátu, o kterém se na internetu baví už desetitisíce lidí, se neděje nic?

Mou povinností coby novináře je přinášet fakta, aby si o nich lidé udělali svůj názor sami. Přinášet jednotlivé dílky skládačky a nechat na čtenářích, aby si je složili do obrazu na základě vlastního úsudku, vlastní představivosti a vlastního poznání.

Nuže faktem je, už několik týdnů vysílá německá televizní stanice N24 sérii dokumentárních pořadů s názvy jako "Budoucnost bez lidí", "EMP bomba: Impuls k blackoutu", "Protokol katastrofy", "Katastrofy a konstrukce: Stadiony" či "Meteorit smrti nad Berlínem". V předvečer zmíněného dne a poté v jeho průběhu najdeme v programu díly jako "Atomová bomba a sedmá pečeť", "Historie atomové bomby" (a to hned v několika časech - 14:05; 22:15, 01:50; 07:05) a v den útoku pak díly s názvy "Přežít den X" (22:15 a 01:55), "Zkáza nebe" a "Budoucnost bez lidí: Zákon divočiny". V pondělí a v úterý po útoku pak opět opakuje "Historii atomové bomby" a několikrát přidá i díl "Budoucnost bez lidí: Pád civilizace" (je to podobná náhoda, jako když RTL II zařadila už dlouho dopředu na večer 12. března - den po japonském zemětřesení s jeho fukušimskou dohrou - filmy jako "Atomic Twister" a "Apokalypsa"?). Den před údajným útokem se na fotbalovém (sic!) stadionu v Hamburgu koná megakoncert zpěváka Scootera, jehož reklamní klip začíná slovy "přišel čas na něco, co nebylo nikdy předtím. Větší. Hlasitější. Buď toho součástí. Zážitek, který je jen jednou za život." Koncert se jmenuje "Peklo (inferno) na stadionu" a na plakátech vidíme ze stadionu šlehající plameny. Firma NIKE natočila k mistrovství světa v ženském fotbale spot plný brutálních scén, podprahových sdělení a číselné symboliky. Vidíme dým na stadionu, kreslené záběry výbuchu a paniky, číslici 19 (coby přepokládaný čas úderu), často opakované citoslovce "bang" a další těžko vysvětlitelné scény, které nemají s fotbalem ani se sportovní obuví nic společného. Podobný klip konkurenční firmy Adidas ukazuje ohňostroje na stadionu (odkaz na zahajovací ceremoniál), policejní hlídky se psy na běžecké dráze, výstřely. Oblíbený německý komik na stanici ARD 9. června odpaluje v Berlíně několikrát bombu, zpívá u toho bum-bum-bum a v jednom záběru se objeví i na Olympijském stadionu. Čerstvá reklama na Deutsche Bahn od Ogilvy přišla se sloganem "Od 19 hodin (tj. předpokládaný čas výbuchu) je celé Německo pryč" a třikrát symbolicky ukazuje záběr na hodiny s časem 19:00 a prázdné místnosti, které byly ještě před pár vteřinami plné lidí. Samotný klip šampionátu ženského fotbalu zachycuje skupinu dívek líčících si své fotbalové zážitky, ke kterým se pokradmu zezadu přiblíží dívka v šátku a potutelně se jim dívá přes rameno (podprahové sdělení, že nebezpečí přichází od muslimů) a kdo si trochu pohraje s logem šampionátu, najde v něm kromě dívky s šátkem při dalším otočení sovu (novopohanský symbol globalistů) a další zajímavé vzkazy.

Pak jsou tu celovečerní filmy, které si někdy náznakem, jindy až neuvěřitelně podrobně pohrávají s motivem teroristického jaderného výbuchu nebo s datem 26. 6. 2011. Dnes, kdy známe desítky podobných narážek na 11/9 ve filmech, písních a klipech, které přitom vznikly daleko před tímto datem, nás to tolik nepřekvapí a mělo by nás to naopak varovat. Film "Neznámý" (Unknown Identity, 2011) ukazuje Berlín, Araby, bombu, číselné šifry. Ve sci-fi snímku "Dr. Who" jsme svědky odpočítávání, při kterém displej ukáže jako čas katastrofy datum 26.06.2018 (přičemž 2+0+1+8=11). Podobné triky s čísly a hodinovými ručičkami zastavenými na konkrétních číslicích najdeme ve 461. epizodě seriálu Simpsonovi, který pojednává shodou okolností o atomovém výbuchu a shodou okolností odkazuje místy až neuvěřitelně přesně na berlínský stadion. Ve filmu "Tron Legacy" (2010)  jsou kromě číselných vzkazů odkazy na berlínský stadion ještě okatější, ve snímku "Honey 2" zahlédneme na zdi v pozadí plakát s podivným datem "26. 06. 092" (přičemž 9+2=11). A držte si klobouky - film "Útok" (Der Anschlag, americko-německá produkce, 2001) se odehrává na fotbalovém stadionu v Baltimoru, který později zničí atomová bomba a ještě nápadnější to je ve snímku "UnderCover Love 2", kde jaderná bomba vybuchne přímo na Olympijském stadionu v Berlíně a kde vidíme i podobnou symboliku jako ve zmíněném spotu firmy Nike (například růžový dým - odkazující na průvod gayů a leseb, který se má konat v Berlíně den před údajným útokem?).

Připočtěme do toho ještě odkazy starší, jako například knihu Wolfganga Eggerta "Erst Manhatten, dann Berlin" (Nejprve Manhattan, pak Berlín) o mesianistických plánech sionistů a podobně znějící, jen o trochu více slavnou píseň svobodného zednáře a hudebníka židovské národnosti Leonarda Cohena "First We Take Manhattan Then We Take Berlin" z roku 1983, o které sám přiznává, že je "teroristickou písní" a její slova jsou "inspirovaná satanem", je plná odkazů a skrytých významů a ve svém klipu z roku 1988, byť o poznání jednodušším než jsou současná propagandistická dílka, ukazuje atomový záblesk, číselnou symboliku (číslice 2, 6, 11), iluminátský motiv oka a začíná záznamem rozhlasových zpráv o teroristickém útoku v Německu. Je to tentýž Cohen, který byl doslova před pár dny (1. 6. 2011) vyznamenán cenou Prince asturského za své celoživotní dílo (stejnou dostal i Václav Havel), ostatně podobně jako německá kancléřka Angela Merkelová, která nejenže byla před dvěma týdny incognito na setkání Bilderberg Group ve švýcarském Sv. Mořici (nechtěla být na oficiálním seznamu hostů, ale stejně byla přistižena a vyfotografována), ale ještě navíc obdržela v tomtéž týdnu Medaili za svobodu, nejvyšší americké ocenění a to přímo z rukou prezidenta Obamy. Za co? Za to, co teprve přijde?

Jsou v zásadě dva druhy podprahových mediálních sdělení. Jeden jsou podpisy tvůrců této apokalypsy, kteří chtějí, aby ti důvtipnější pozorovatelé věděli, že jde o jejich dílo (přičemž zašifrovaný podpis není žádným důkazem, vždy se dá vyložit jako pouhá shoda okolností), druhý typ jsou podprahové signály určené k vyvolání strachu mezi lidmi a k tomu, aby si veřejnost psychologicky navykla na něco, co přijde (tak dlouho se ve filmech před 11. zářím zmiňoval motiv útoku na Dvojčata, až s ním byli nakonec všichni nějak srozumění a tak trochu ho očekávali). I proto nyní poslední dobou stále více vidíme v zábavním průmyslu motiv atomového hřibu - v hudebních videoklipech, v choreografii koncertů, módních přehlídek, při vystoupeních velkých hudebních skupin. Současná panika z atomové energie a rozhodnutí Německa vypnout atomové eletrárny do toho scénáře také zapadá - v lidech se už měsíce dopředu buduje strach z radioaktivity.

Ale pojďme dále. Ti, kdo se alespoň zběžně zabývají kabalistickou číselnou symbolikou, tvrdí, že v datu 26. 6. 2011 lze najít antikristovské číslo 666, stejně tak v něm můžeme vidět odkazy na jiné historické události téhož dne. Například 26. 6. 1963 v Berlíně (sic!) prohlásil americký prezident J. F. Kennedy památnou větu "ich bin ein Berliner" a 26. 6. 2000 zase kardinál Joseph Ratzinger (dnes papež Benedict XVI.) zveřejnil třetí fatimské poselství, které hovoří o posledních časech.

Nacistický Olympijský stadion v Berlíně je pak jako předurčený pro megarituál satanismu oddaných elitářů - dvě věže jako při 11. září, navíc odkazující k svobodozednářským sloupům Joachim a Boaz. Podle informací některých blogerů se hodiny na západní věži zastavily na číslovkách 9 a 11 a to někdy před dvěma týdny a od té doby nejdou - dost zvláštní u stadionu, který bude za pár dní sledován téměř celým světem. Navíc je to pro teroristický útok i strategicky velmi výhodné místo, protože pár set metrů od stadionu je největší podzemní nádrž zemního plynu v Německu, která obsahuje přibližně miliardu metrů krychlových plynu. Jako na potvoru firma GASAS, které zásobník patří, na svých webových stránkách oznamuje, že v období 1. 6. - 1. 8. 2011 bude uzavřen z důvodů údržby.

Ale nemusíme zůstávat jen u náznaků a sledujme výroky politiků či události posledních dní: v novoročním projevu celkem nepochopitelně věnovala Angela Merekelová několik minut vyprávění o mistrovství světa v ženském fotbale (na jehož zahajovací projev se prý velmi těší - sic!), připočtěme i dřívější varovné zmínky o teroristických útocích na Německo, ale i nejnovější zprávu jakoby uniklou skrze WikiLeaks, podle které se v případě smrti Usámy bin Ládina Al-Kájda pomstí atomovým útokem na nějaké evropské velkoměsto (a za pár dní Obama skutečně oznámí, že Usáma už leží na mořském dnu). Die Welt 12. ledna 2008 hlásí, že "Al-Kájda připravuje útok na Berlín", jinde se dočteme (3. 10. 2010), že "USA varují své občany před teroristickým útokem v Evropě", o den později Fox News oznamuje, že "Al-Kájda údajně plánuje útoky v Berlíně",  20. 11. 2010 se Tagesspiegel ptá, zda "Al-Kájda plánuje teroristický útok na centrum Berlína" a Wolfganf Schäuble už v roce 2006 předpovídá, že v Německu očekává útok špinavou bombou. Otázka prý není zda, ale kdy.

Do toho probíhá nácvik zásahu při katastrofě na Dynamo Stadionu v Drážďanech (11. 5. 2011), při kterém se simuluje masový teroristický útok bombou, 28. 5. se pak koná podobné cvičení v Berlíně. Další cvičení, které má za úkol zvládnout masovou paniku při ženském fotbalovém šampionátu (sic!) probíhalo podle médií 29. 5. 2011 v Augsburgu. A podle některých zpráv se prý chystá velké teroristické cvičení na 26. 6. 2011 do Berlína, tedy přímo na inkriminovaný den - známý trik globalistů, kteří tak vytvářejí zmatek, při kterém není možné rozpoznat, co je cvičení a co realita a kteří tak cvičeními maskují skutečné záměry (podobné to bylo při 11. září nebo při zemětřesení na Haiti, kde Američané ten samý den na Haiti nacvičovali zásah při zemětřesení).

Kolega Daniel Solis pak v několika detailních analýzách připomněl i geopolitické souvislosti a to, že figurky na globální šachovnici jsou dokonale připraveny k velké hře, k třetí světové válce. Ještě nebyly připraveny lépe (USA si připravují půdu pro napadení Pákistánu).

A co dělá druhá strana? Zatím víme jen to, že advokát z Essenu Torsten van Geest podává pro nečinnost a mlčení žalobu na kancléřku Merkelovou a berlínského zemského ministra vnitra Ehrharta Körtninga spolu s návrhem předběžného opatření na zastavení teroristického útoku. Za tím účelem předložil soudu 400-stránkovou dokumentaci, kde nejen vyhodnocuje některé výše zmíněné indicie, ale navíc se dívá na věc z širší perspektivy a dokládá, že podobné operace pod falešnou vlajkou probíhaly v historii často a lze je tedy podle určitých poznávacích znamení rozpoznat. Na YouTube si videa o "Megarituálu 2011" získávají tisíce dalších diváků a vzniklo také několik webových stránek a blogů, které se na poslední chvíli snaží události vyhodnocovat a varovat. Jinak je ticho po pěšině.

Může toto vše být jen náhoda? Nejsem statistik, ani matematik, ale tak nějak tuším, že pravděpodobnost takové souhry náhod je hodně nízká.

Pokud tedy nejde o náhodu, o co jde? Jde pouze o snahu vyvolat v lidech strach (aniž by proběhl opravdový útok)? Proč by se pak ale taková masáž neodehrávala přímo v hlavních médiích, která k tomu jsou určena a proč se děje pouze na nezávislých webech ještě dosud nezávislého internetu, kde si jí všimne spíše zlomek lidí? Nebo jde o to využít důvěřivosti konspiračních teoretiků a rozšířit fámu, což by mohlo být impulsem k zákazu konspiračních teorií (jak se už uvažuje v USA) či přímo k regulaci internetu? V obou případech by ale nebylo jasné, proč by v tolika filmech byly ukryty ony na první pohled neviditelné podpisy, varování a narážky. Kdo by investoval tolik času, tvůrčí energie a prostředků do vytváření obrazu něčeho, co se nakonec nestane?

Proto si myslím, že se něco dít bude. A pokud ne zítra, pak ve velice krátké době a podle podobného scénáře.

Uvidíme ohromnou tragédii, uslyšíme pláč a nářek lidí. Zažili jsme to před deseti lety a není důvod si myslet, že se režiséři tehdejšího inferna chytli za nos v náhlém prozření, že to přehnali. Naopak. Se vzrušením sledovali svůj zednářsko-satanistický rituál, svoji zápalnou oběť, své malé šoa. Jejich chuť s jídlem roste a ten, komu slouží, žádá další oběti. Události budou gradovat a zdaleka předčí to, co jsme dosud zažili.

A až uslyšíme prezidenta Obamu, kterak říká, že se nyní všichni svobodní lidé na zemi cítí být Berlíňany a že i on sám je v tuto pohnutou chvíli Berlíňanem, pak vězme, že je apokalypsa za dveřmi, protože velký teroristický útok v Berlíně bude jen předehrou k něčemu mnohem horšímu.

Pro Prvnizpravy.cz
Adam B.Bartoš