Pavel Sušický: Biosložky: Ekologie, nebo byznys?

KOMENTÁŘ

Odpověď je zcela jednoduchá. S ochranou životního prostředí nemá přehlasování prezidentského veta sněmovnou na poslední chvíli absolutně nic společného.

29. května 2010 - 07:00

Principů nesmyslnosti tohoto kroku napříč politickým spektrem je totiž hned několik. Začneme-li u ekologie, připomeňme, že i ze samotné Evropské komise unikl materiál, v němž důkladná analýza potvrzuje, že biosložky jako přísady v pohonných hmotách prostě ekonomicky ani ekologicky nefungují a při jejich pěstování, sklizni a zpracování se spotřebuje víc energie a fosilních paliv, než samy biosložky ušetří. Stejným nesmyslem je pak tvrzení o snižování emisí skleníkových plynů a stejně tak se nesníží ani závislost na dovozu pohonných hmot. Prostě ne! Tolik exaktní čísla.

Jsme-li u oné evropské direktivy, zase je problém spíše v Praze, než v Bruselu. Od června se navýší podíl biosložky u benzinu z dosavadních 3,5 na 4,1 procenta a u motorové nafty ze 4,5 na rovných 6 procent. Ale ouha, tvrdit, že jde o nařízení unie, je falešné. Tato čísla totiž zazněla pouze jako hraniční doporučení. To jen naše sněmovna opět potřebuje být papežštější, než papež…

Ale co je hlavní a opět naprosto exaktně doložitelný problém? Zdražení každého litru paliva zhruba o 30 haléřů, za které si nyní budeme všichni nedobrovolně huntovat motory, palivovou soustavu, vstřikovače, trysky a já nevím co ještě. Člověk nemusí být automechanik, aby si kdekoli přečetl, že metylester řepkového oleje, eventuelně biolíh je mnohem víc náchylný k absorbování vzdušné vlhkosti, než normální palivo. A o zhoubném vlivu vody v naftě nebo benzínu není třeba mluvit.

Ze společných peněz se tak prostě opět jenom zvýhodnila jedna skupina obyvatel. A o tom, že jde o výsledek jasného a bezprecedentního lobbyingu ze strany jedné jediné mocné podnikatelské skupiny, netřeba diskutovat. Jen je smutné, že na vlnu stylu „Po nás potopa“ naskočilo tolik poslanců, kteří až dosud působili dojmem, že mozek užívají převážně k přemýšlení.

A závěrem k našim milým zemědělcům. Že to nemají jednoduché a víc, než jiná odvětví, jsou závislí na politických hrátkách, je jasné. Stejně jasné je, že mnohem lepší by bylo, kdyby se starali hlavně o produkci potravin. Pšenice byla, je a bude vždy víc, než řepka! Ano, možná není tak sexy a není z ní takový profit.  Nyní mohou být zemědělci spokojení. Otázka zní jak dlouho…

Pavel Sušický