Principů nesmyslnosti tohoto kroku napříč politickým spektrem je totiž hned několik. Začneme-li u ekologie, připomeňme, že i ze samotné Evropské komise unikl materiál, v němž důkladná analýza potvrzuje, že biosložky jako přísady v pohonných hmotách prostě ekonomicky ani ekologicky nefungují a při jejich pěstování, sklizni a zpracování se spotřebuje víc energie a fosilních paliv, než samy biosložky ušetří. Stejným nesmyslem je pak tvrzení o snižování emisí skleníkových plynů a stejně tak se nesníží ani závislost na dovozu pohonných hmot. Prostě ne! Tolik exaktní čísla.
Jsme-li u oné evropské direktivy, zase je problém spíše v Praze, než v Bruselu. Od června se navýší podíl biosložky u benzinu z dosavadních 3,5 na 4,1 procenta a u motorové nafty ze 4,5 na rovných 6 procent. Ale ouha, tvrdit, že jde o nařízení unie, je falešné. Tato čísla totiž zazněla pouze jako hraniční doporučení. To jen naše sněmovna opět potřebuje být papežštější, než papež…
Ale co je hlavní a opět naprosto exaktně doložitelný problém? Zdražení každého litru paliva zhruba o 30 haléřů, za které si nyní budeme všichni nedobrovolně huntovat motory, palivovou soustavu, vstřikovače, trysky a já nevím co ještě. Člověk nemusí být automechanik, aby si kdekoli přečetl, že metylester řepkového oleje, eventuelně biolíh je mnohem víc náchylný k absorbování vzdušné vlhkosti, než normální palivo. A o zhoubném vlivu vody v naftě nebo benzínu není třeba mluvit.
A závěrem k našim milým zemědělcům. Že to nemají jednoduché a víc, než jiná odvětví, jsou závislí na politických hrátkách, je jasné. Stejně jasné je, že mnohem lepší by bylo, kdyby se starali hlavně o produkci potravin. Pšenice byla, je a bude vždy víc, než řepka! Ano, možná není tak sexy a není z ní takový profit. Nyní mohou být zemědělci spokojení. Otázka zní jak dlouho…
Pavel Sušický