Takový výsledek voleb, jaký ohlásila v sobotu ve 14.00 těsně po uzavření volebních místností agentura SC a C, která prováděla průzkum před volebními místnostmi, tedy tzv. Exit Poll na vzorku přes 20 000 voličů, nikdo nečekal. Připomeňme si, že agentura hlásila dvacet procentních bodů pro ČSSD i ODS, 17 pro TOP 09 a po jedenácti procentních bodech pro KSČM a Věci veřejné.

Dokonce tak ostřílení borci jako jsou pánové Jan Herzmann z agentury Factum Invenio a Jan Hartl z agentury STEM se mýlili. 22. května pro MF DNES pan Herzmann řekl: Velké strany podle mě opět nakonec posílí oproti průzkumu. A pan Hartl předpovídal vítězství ČSSD. Říkal, že budou mít přes 30 procent, ODS že bude mít odstup o 7 procent a že komunisté získají 14 procent. Exit Poll agentury SC a C, jak jsem již řekl, výsledky ohlásil úplně jiné a konečné cifry je potvrdily: závěrečná oficiální čísla zůstala v toleranci ohlášené odchylky plus mínus 2 procentní body. Vlastně se letos projevil tzv. Last Minute Swing opačně než v minulých volbách v roce 2006, kdy velké strany na poslední chvíli posílily. Letos posílily na poslední chvíli malé strany, zvláště TOP 09.

Z posledních zveřejněných výsledků před volbami předpovídala možnou středopravou koalici jen agentura Factum Invenio. Taková koalice i s přispěním KDU-ČSL, která se nakonec do parlamentu poprvé nedostala, by měla 104 hlasů. Ve výsledku by ale mohla mít taková koalice i bez KDU-ČSL 118 hlasů. CVVM i STEM předpovídaly vítězství levice se 103 hlasy, přičemž agentuře STEM se od počátku vyčítalo, že pracuje pro ČSSD a že už i jen tento samotný fakt budí nedůvěru, která byla ještě více zvýšena tím, když jejich volební manažér Jaroslav Tvrdík vnutil tuto agenturu silou i Českému rozhlasu.

Otázka, na kterou se pokusím jen v základních obrysech dnes odpovědět, zní: Proč všechny agentury selhaly a proč se něco takového nestává třeba u sousedů v Německu, kde nejen výsledky průzkumů nakonec velmi přesně odpovídají výsledkům voleb, ale i navzájem se liší jen velmi málo? V čem děláme chyby?

Způsobuje to zřejmě několik faktorů: V malé zemi, jako je Česká republika, kde se všichni znají a mají k sobě blízko, panuje úzký vztah mezi výsledkem a zadavatelem, to jinde neexistuje. Ivan Gabal ve středečních Lidových novinách z 26. května upozornil dokonce na skutečnost, že agentura STEM pro ČT prováděla průzkumy na ulicích, podle termínu vysílání se dalo určit, kdy se tam průzkumy budou dělat a strany tam mohly poslat své aktivisty, a tím průzkum ovlivnit. Nehledě na to, že v mnoha regionech podle Ivana Gabala vycházela ČT z předpokladu nereálné účasti 80 procent voličů, ač nakonec přišlo k volbám 62,6 procent z osmi milionů voličů. A to přesto, že se účast kolem šedesáti procent obecně očekávala.

Někteří odborníci tento názor zpochybňují, jiní tvrdí, že krajské průzkumy se dají dělat skutečně pětiminutovým rozhovorem na ulici. Jak ale byly tyto průzkumy prováděné ve skutečnosti, se nedá zjistit z oficiálních stránek agentury a ani její ředitel dnes nezvedal telefon.

Za druhé v Čechách a na Moravě panuje nízká politická kultura, tady nejde o souboj idejí, ale o souboje vlivových a mocenských skupin, z čehož vyplývá velká nedůvěra vůči všem výstupům, a to jak u politiků, tak i u občanů, sběratelů dat a samotných agenturních zaměstnanců, kteří pak mohou ke své práci přistupovat liknavěji.

Za třetí, třeba v Německu, kde se průzkumy dělají od roku 1947, si je nikdy neobjednávají politické strany, ale média, a ta za ně platí. U nás se prosadilo pravidlo, že jde o službu veřejnosti a agentury takové průzkumy dělají zdarma, proto je k výsledkům menší důvěra. Jan Herzmann z agentury Factum Invenio rovněž před časem upozorňoval na fakt, že je jednodušší nadávat na agenturu než na silné médium.

A za čtvrté nad úrovní průzkumů v Německu dbá národní asociace těchto pracovišť, která vypracovává podklady pro výběr, které jsou pro všechny relevantní agentury závazné. Například předepisují agenturám výběr lokalit, sociální složení respondentů atd. a mají vyvinuté silné kontrolní mechanismy, což by u nás bylo zapotřebí dvojnásob, protože respondenti, kterých se tazatelé ptají, jsou dodnes ještě po dvou totalitách málo suverénní a dost často neříkají, co si myslí, ale pouze to, o čem se domnívají, že tazatel chce slyšet, proto je u nás tak snadná manipulace.

V České republice se z těch evropských zásad zatím nepodařilo skoro nic prosadit a některé rychloprůzkumy se dělají nahodile telefonicky nebo třeba jen v Praze na Václavském náměstí nebo se za volební model vydává průzkum stranických preferencí, z kterého se jen odečtou ti, co k volbám nepůjdou, což je de facto rovněž podvod. Jejich vypovídací hodnota je pak velmi nízká. Ale i metodiky u zavedených agentur nejsou někdy dost transparentní a nevíme, jak byl průzkum proveden a na jakém vzorku.

Závěrem můžeme opět citovat Ivana Gabala, jak to řekl již v jednou citovaném článku v Lidových novinách: „Z hlediska práce s volebními preferencemi propadla Česká republika hluboko pod standard vyspělých demokracií.“ A my můžeme dodat, pokud u nás nezavedeme standardy v agenturách, které platí ve starých evropských zemích a které se budou důsledně kontrolovat, zůstanou tyto průzkumy bezcenné a budou nadále jen neregulérní součástí volební kampaně jednotlivých stran.

Karel Hvížďala
psáno pro Aktualne.cz