Socialisté masivně zadlužovali tuto zemi v období celosvětového ekonomického růstu. Každému nemluvněti naložili na záda batoh s dluhem přesahujícím 50 tisíc korun. Dnes tvrdí, že chtějí deficity snižovat. Jejich návrhy ale znamenají pouze jediné – zvyšování daní.

Podle Jiřího Paroubka se mají zvýšit daně z příjmů, spotřební daně a dokonce i sociální pojištění, které patří v Česku mezi nejvyšší na světě. Socialisté chtějí také zavádět daně úplně nové. To povede k prudkému zvýšení cen a masivnímu propouštění. Firmy totiž nebudou schopny za zaměstnance platit vyšší odvody.

Ekonomiku chtějí socialisté spasit dalšími regulacemi a posilováním role státu. ČSSD například navrhuje zregulovat systém hypoték. Právě toto opatření ale spustilo současnou krizi ve Spojených státech. Socialisté tak jasně dávají najevo, že se nedokážou poučit z chyb a jen potvrzují, že jsou v oblasti ekonomiky naprosto nekompetentní.

Výzva socialistů na urychlení čerpání evropských fondů působí absolutně nedůvěryhodně. O úspěšnosti ČSSD při čerpání evropských fondů svědčí tvrdá data. V roce 2005 za vlády ČSSD byla čistá pozice České republiky ve vztahu k Evropské unii pouze plus 2 miliardy korun. Za první pololetí 2009, tedy na konci vlády ODS, to bylo plus 29,1 miliardy korun, tedy skoro patnáctkrát více a to za polovinu času!

Socialisté mluví o riziku chudoby pro české občany, ale zřejmě si vůbec neuvědomují, že v Česku je podle Eurostatu toto riziko nejnižší v celé Evropské unii. Ukazuje se, že pravicová reforma sociálních systémů zabránila jeho zneužívání, ale zároveň zachovala dostatečné dávky pro nejpotřebnější.

Socialisté se snaží opět řešit problémy tak, že rozbijí lidem okna, protože to dá práci sklářům. Problém je, že tím omezí lidskou svobodu. Zároveň to vezme práci řemeslníkům, když si lidé místo opravy starých dveří budou muset koupit nové okno.

Paroubkova a Sobotkova věta, že je třeba šetřit na státu a ne na lidech, je sice docela vtipným bonmotem, ale pořád jen bonmotem - s realitou nemá nic společného. Šetřit na státu znamená, že stát propustí část úředníků, tedy přibyde nezaměstnaných, a že stát sníží své investiční a další aktivity a omezí počet veřejných zakázek, což ovšem také znamená, že dodavatelé budou muset propustit část svých lidí.