Vlajka se původně měla stát oficiálním symbolem EU – tak to aspoň bylo napsáno v  návrhu Evropské ústavy. Ten ale neprošel. Odmítli ho v roce 2005 v referendu v Nizozemí a ve Francii. Evropská rada se v červnu 2007 dohodla, že předloží státům novou smlouvu přičemž „ pozměněné Smlouvy [ nebudou ] obsahovat žádný článek zmiňující symboly EU, jako například vlajku.“

S odřenýma ušima pak byla později schválena všemi státy Lisabonská smlouva, která převzala z návrhu Evropské ústavy skoro vše, vlajku ale ne. Některé eurofilní státy se s tím nechtěly smířit, tak připojily k Lisabonské smlouvě alespoň své vlastní prohlášení o vlajce jakožto symbolu. 16 z 27 států EU připojilo k Lisabonské smlouvě Prohlášení č. 52, které říká:

„ Belgie, Bulharsko, Německo, Řecko, Španělsko, Itálie, Kypr, Litva, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Rakousko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko prohlašují, že vlajka znázorňující kruh dvanácti zlatých hvězd na modrém pozadí, hymna vycházející z „Ódy na radost“ z Deváté symfonie Ludwiga van Beethovena, heslo „Jednotná v rozmanitosti“, euro jako měna Evropské unie a 9. květen jako den Evropy pro ně zůstávají i nadále symboly sounáležitosti občanů Evropské unie a jejich svazku s ní.“

Jinými slovy, pro Českou republiku, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francii, Irsko, Lotyšsko, Nizozemsko, Polsko, Velkou Británii a Švédsko evropská modrá vlajka se žlutými hvězdičkami nezůstává symbolem EU.

Z toho plyne jeden důležitý závěr. Modrá vlajka se žlutými hvězdami je cizí symbol. Neměli bychom proto cizí symboly oficiálně vyvěšovat.

Je samozřejmě věcí každého občana, jaké symboly si vyvěsí na svůj dům nebo nalepí na záď svého auta. O tom žádná!

Má výzva směřuje k oficiálním institucím, které hospodaří s penězi daňových poplatníků. Ministerstva, úřady, radnice a státní školy by se měly zdržet vyvěšování modrých vlajek. Nákup a vyvěšování takové vlajky lze minimálně označit za nehospodárnost, za plýtvání penězi daňových poplatníků.

Proto se připojuju k  výzvě (petici) za odstranění modrých vlajek z veřejných budov.

Petr Mach