Poslanci mají rychle dovolit Rady, zejména tu rozhlasovou, mají vyřešit koncesionářské poplatky, mají vytvořit nové zákony o ČT a ČRo. Zdá se, že odboráři v čele s rozhlasovým archivářem Hubičkou nepochopili dosud nic. Inu nevadí.
Zvláštní ovšem je, že odborový svaz Média neváhal nedávno rozpoutat kampaň proti řádně zvolenému řediteli ČTK Radimu Hrehovi, kterého pak Rada ČTK spolu s opětředitelem Milanem Stibralem promptně vylikvidovala. Asi věděla proč. Nyní se ukázalo, že Stibral má co tajit. Stibral už neskryje přinejmenším to, že četku dostal na kolena. Hreha měl pravdu už v době před svým zvolením. Staronový ředitel se nyní pokouší tiskovou agenturu divoce zprivatizovat a vyvolává si pro to předběžný souhlas politické věrchušky. ODS po privatizaci ČTK volá už deset let.
Hrůza z toho, že by na to Hreha mohl přijít a zjistit, co stejně věděl a co měli vědět i radní, musela být strašná. Jak dlouho si ředitel a jeho ekonomický náměstek mysleli, že budoucí bankrot ČTK utají, to je záhadou.
Nicméně to ,,ruplo". Teď. Přičemž se ČTK ústy hloupých radních vždycky chlubila tím, jak senzačně hospodaří. Abych ale nekamenovala nevinné, jediný, kdo se proti podivnému jednání Rady a Stibrala postavil, byl tehdejší radní Jan Bohdal. Který nakonec nedávno z Rady znechuceně odešel zpět do médií. Myslím, že by Sněmovna měla Radu ČTK i Stibrala řádně ,,proprat". Možná i za účasti expertů na organizovaný zločin a ekonomickou kriminalitu. Zvláštní je, že to nikoho tak nějak nezajímá, zatímco naivní odborářské dopisy žijí vlastními životy.
Mimochodem, problém četky OS Média nezajímá? Ne. Protože přece je všechno, jak má být, že? Kolik může dostat archivář odměny za blbost? Vážně se zabývat ekonomikou ČTK, televize či rozhlasu je daleko těžší a odborně náročnější, než podstatně atraktivnější štvavá a pomlouvačná kampaň proti "cizákovi" kandidátovi na ředitele, že? Ovšem nejen "přítelkyně četka" se topí v průšvihu. Mizerně na tom je i Slovenská televize. V tomto případě to není ovšem problém, který se náhle zjevil. Jak na tom STV je, věděli všichni zodpovědní. Uškrtit televizi příjmy koncesionářských poplatků hloupou úpravou zákona a vyzývat ředitele k manažerskému řešení byla hloupá a sprostá drzost Ficova ministra kultury Maděriče. Řešením ale není ani zotročit televizi státním rozpočtem (proti čemuž se postavila i Evropská vysílací unie), Ani ji uškrtit třetí program. Ani ji spojit s rozhlasem.
Pravda…, televizně-rozhlasové konglomeráty existují všude na světě. V bohaté Británii. V bohatém Německu. V bohatém Rakousku. Na stále chudém Slovensku je náhlá organizační změna luxusem, který si nikdo rozumný nemůže dovolit.
Umělé a urychlené spojování obou médií pod politickým tlakem pravicově populistické koalice je plácnutí do vody.
Iveta Radičová prostě hledá nějaké pěkné rychlé řešení, ale ono není. Pravděpodobně bude třeba STV nakonec nějak pomoci. Otázkou je, jak. Kvalitních manažerů je na Slovači méně, než v Česku. Vyřešit slovenský problém mohou dva či tři Češi, kteří v STV už pracovali. Úspěšně. Oba by ale zcela určitě vyžadovali politický mandát šéfů stávající koalice a plnou podporu předsedkyně vlády.
Možná by bylo na úvod zajímavé zjistit, kde a kdy se ten nešťastný průšvih s propadem příjmů STV stal. Kdo a kdy ho způsobil svými neohrabanými neoliberálními kroky. Ale to by se mohlo stát, že by padly některé slovenské mediální hlavy. To by asi nikdo ze současných koaličních poslanců nechtěl...
Nebo ano? Pak je možné slovenskou veřejnoprávní televizi za cenu deseti kilometrů dálnice zachránit.
Pro Prvnizpravy.cz
Irena Ryšánková