Na rozdíl od mnoha sdělovadel, jednotných řad pravicových politiků a naposledy i prezidenta Václava Klause si však nemyslím, že by odbory hrozbou stávky konaly špatně. Ti všichni se, k mému údivu, pustili do odborů jako do třídního nepřítele s ozvěnou 50. let. Což ostatně připomněl šéf Senátu Přemysl Sobotka nehorázným výrokem: „Já nebudu poslouchat žádné odbory, to už jsme si tady užívali 40 let.“ Kdo tady ideologizoval odborářský protest?

Prezident tvrdí, že odboráři nebojují proti zaměstnancům, ale proti státu. Plete se, nikoliv proti státu, nýbrž vůči špatnému rozhodnutí politiků.  A ti by se neměli tvářit jako francouzský král Slunce Ludvík XIV  „stát jsem já“. Za napjatou situaci, která narušila sociální smír mohou ale politici, když v rámci tzv. Janotova balíčku zvýšili i zdanění zaměstnaneckých benefitů. Ostatně za úvahu stojí i skutečnost, že stávku dopraváků podporovaly odbory napříč obory. Mnoho zaměstnanců, kteří pobírají například stravenky zaměstnává, hádejte kdo – stát. Tolik k vyvolávání umělé záště mezi jednotlivými skupinami zaměstnanců.

V době ekonomické krize to byl přímý direkt sociálnímu smíru. Jestliže firmy nemají dostatek peněz na vyšší výplaty, využívají právě daňově zvýhodněné benefity k udržení si loajality zaměstnanců. Ti zase počítají s každou korunou včetně stravenek či režijních jízdenek. Celkem vzácná shoda.

Odbory jsou napadány, že chtěly zorganizovat stávku kvůli něčemu, co se projednává, co je v běhu. Ačkoliv otázka zaměstnaneckých benefitů připomíná tak trochu cvičení, kdo byl první – slepička nebo vajíčko – odpověď je zřejmá. Zákon, který by to poslaneckou změnou před volbami napravil, zasekly ODS a TOP 09 obstrukcí (stávkou?) v Poslanecké sněmovně hned třikrát. A návrh Fischerovy vlády? Inu ani ten to neměl jisté. O čem se tedy mělo jednat, když ODS, TOP 09 a prezident slibili, že zákon rozcupují, protože se nemíní nechat odbory vydírat. Tomu se tedy říká vyjednávání jako noha! Odbory tedy ustoupily, stávku odvolaly a čekají, že ODS a TOP 09 změní v Senátu názor.  To jsem zvědav. Právě tyto dvě pravicové strany vyostřily situaci natolik, jako by si před volbami stávku přály.

Odbory odvolání stávky oficiálně obhajují vstřícností Fischerova kabinetu a že sněmovna zákon o DPH schválila v úterý. Každý si nicméně dovede spočítat, že jde o kladnou odpověď na východiskovou výzvu lidovců, že pokud stávku odboráři odvolají, podpoří benefity v bloku s ČSSD a KSČM. A že tyto tři strany dají ve sněmovně dohromady až 105 hlasů. Což by mělo stačit na přehlasování jak negativního stanoviska Senátu, tak i veta prezidenta.

Napětí se však bude krájet až do konce legislativního procesu. Může k tomu také ale přispět třeba absence poslanců ČSSD, KSČM a KDU-ČSL. Svými veřejnými sliby převzali velký díl odpovědnosti za schválení příslušného zákona.

Tím se ale pravicové strany v žádném případě nezbavují své odpovědnosti.  Argumenty o finančních dopadech benefitů či dokonce stávky na rozpočet ať si odpustí. Zvláště když ve sněmovně prostávkovaly již mnoho milionů korun daňových poplatníků. Přičemž se netají, že hodlají prostávkovat v dolní komoře parlamentu další miliony až do květnových voleb. Nebyly to ostatně odbory, které „provětraly“ státní kasu stamiliardovými dírami. Byly to politické strany od prava doleva.

Pokud by tudíž legislativní proces ve prospěch zlevnění benefitů nevedl, tak by se legitimitu další stávky snažil zpochybnit pouze nedovzdělaný, nebo příliš zaujatý jedinec, který jen nenávidí odbory.