Likvidaci veřejné služby na Slovensku nebrání nic. Vládní koalice má  většinu a hodlá jí plně využít... Pokusy o likvidaci veřejné služby probíhají v pravicových režimech  po celé Evropě. Koneckonců, proč si pěstovat silnou, nezávislou službu, která nepřerušuje bohoslužby reklamou a  nevysílá třicet let staré seriály furt dokola. Kam se poděli ti osvícení lidé, kteří veřejnou službu kdysi zakládali? A byli to politici, ne že ne. Byli to politici i pravicoví. Pravice byla kdysi dávno i moudrá. V Británii zavedla nejen veřejné zdravotnictví, ale i veřejné školství, veřejné knihovny a veřejná muzea. Dokonce i veřejné parky… To vše tvořilo odkaz budoucím generacím, rozcházející se s tradicemi uzavřených vysokých bran šlechtických sídel a honiteb. Že by dnes mizela vzdělanost a byla nahrazena pouhým cinkotem zlaťáků? Inu, asi ano…

Možná by se evropská vysílací unie EBU mohla změnit z intelektuálního potlachu a  diplomatické žvanírny na silnou vlivovou  organizaci. Vcelku mi ani nevadí, že se její představitelé scházejí na rozličných pěkných místech, ale neměla by začít vymýšlet strategii na udržení silné veřejné služby nejen v "postkomunistických" zemích, ale v celé "staré" Evropě?

A tak máme čím dál víc kanálů a čím dál méně obsahu. Odborníci to čekali. Málo diváků na malém trhu, vysoké fixní náklady na autory, kteří také z něčeho musejí žít, vysoké náklady na stále dokonalejší technologie, jejichž morální životnost nepřekračuje volební období a jsou vyráběny tak, aby se po skončení záruční doby co nejrychleji rozsypaly. Hardware počítačů by už dávno stačil k řízení atomové války, nenasytný software ale žere vždy o kus víc paměti, než kolik máte. Vivat Microsoft.

Možná, že budoucnost médií bude jen internet. A nebo ani ten ne, pokud Microsoft propojí přes cloud computing pouze ty počítače do funkčních celků, které budou platit každý měsíc poplatek… Možná budoucností veřejné služby nebude nic.  Budeme řešit, jestli budeme v elektronickém referendu  hlasovat pro test smrti či silnější elektrošoky.  A jestli ruský umělec umře. Nebo pro slabší elektrošoky a bude žít. Gladiátorský zápas jak vyšitý, kdyby měl soupeře, že jo…

Někteří egomaniakální čtenáři vlastních podpisů již začali přemítat nad tím, co by se dalo provést i veřejnoprávním médiím v Česku. Ostatně, je to vizitka jejich úrovně.

V médiích probíhá již veřejná bitva o ČSSD. Hašek i Sobotka, kandidáti na předsedu, vydali svá desatera. Hašek je vydal o několik dní dříve, inu zdá se, že má navrch.

Zajímavé je, že Hašek hodlá uzavřít mír s médii, Sobotka nikoliv. A dnes jím řízené tiskové oddělení Lidového domu předvádí každým dnem, že množství řízných komentářů ke každodennímu vývoji politiky je stejné, jako za dob Paroubka. Sobotka je prostě stejný, jako Paroubek ve svých začátcích. Hašek ví jako člověk vzešlý z komunální politiky , že válka s novináři se vyhrát nedá. Sobotka to netuší, patrně mu to jeho poradci neprozradili. Možná má dones stejné poradce, jako Paroubek. Akorát že to neví. Nebo to je signál, že každá tiskovka bude opět začínat monitoringem "nepřátelského" tisku?

Filosofové z Karlovy univerzity a Akademie věd se bavili o autoritě a autoritářství. Diskuze smutná, neboť ukázala slabost demokracie. Vzývat humanitu lze, ale uprostřed hordy barbarů je to značně neúčinné. Autorita politiků neexistuje. Jen moc. Média nemají moc, ale autoritu. Některá, kterým lidé důvěřují. Autorita  médií není moc, i když si to politici myslí. Jak prohlásil kolega ve své prezentaci, lovec bez kořisti nemůže existovat, kořist bez lovce ano. Ovládající potřebuje ovládaného. Ovládaný se bez ovládajícího rád obejde. Ah! ça ira…"
 
Pro Prvnizpravy.cz
Irena Ryšánková