„To tady zůstalo ještě od minulejch voleb, ne?“ děl jeden ze spolucestujících. Hluboký omyl. Billboard to byl novoučký, běloučký, panenský. A na něm – krásní mladí muži a -  pozor – hned dvě  blondýny. Nechtějí nechat Prahu padnout a jsou ze Strany práv občanů. Přemoudřelý Miloš asi netáhne a blondýny jsou holt letos v kurzu.

Kousek za těmi krásnými mladými lidmi vykukuje Kvída. Taky na bílém pozadí. A taky je sexy. Kvída je hrabáč kapský, bydlí v pražské ZOO a určitě taky Prahu padnout nenechá. A tak je vlastně všechno v pořádku.

Jsem docela zvědavá, co nového kdo vymyslí. Ty chudší strany určitě zas přijdou s kontaktní kampaní, co jim taky zbývá. Budou chodit dům od domu. Určitě bude odpovědnost, rodina, život, životní prostředí,  senioři, potírání korupce, doprava a všechno to bude transparentní.  Všichni budou krásní, budou mít zářivou pleť a zářivé rovné zuby a budou pozitivní.

Komu, jak se mediálně jeví, došel úsměv, jsou sociální demokraté. Zatímco Jiří Paroubek vděčně prostřednictvím svým i tří „režimních“ psavců pod vedením Dimuna naplňoval média každý den, i když asi ne tak, jak si sám představoval, o Bohuslavu Sobotkovi není prakticky slyšet vůbec. Monitoring tisku v Lidovém domě musí být dost skromný.

Slavnostně oznámený příchod nového tiskového mluvčího Martina Ayrera se sice odehrál, ale to je prakticky všechno. Zatímco Dimun měl kreativity tolik, že to hraničilo s paranoiou, Ayrer zjevně nemá kreativitu žádnou.  Zatím jen dvakrát či třikrát odhodlaně rozkročen s deskami v rukou uváděl tiskové konference ČSSD. Neodbytně ve mě vyvolával dojem, že každou vteřinou přednese nějakou angažovanou poezii. Třeba Johanna Wolfganga von Goethe…

Růžinku hoch uviděl,
růži pustých polí
krásnou, jak by den se rděl,
radostí se rozechvěl,
oč, že si ji zvolí.
Růži, růži, růžinku,
růži pustých polí.

Lidový dům jakoby zesmutněl a to před nadcházejícími volbami určitě není pro ČSSD dobrá zvěst.  Nebude dlouho trvat a novináři začnou na Jiřího Paroubka vzpomínat jako na zábavného člověka, s nímž se alespoň nenudili.

Nezdá se ale, že by Kvída média  nějak extrémně potřebovala. Stejně jako obyčejní lidi. V téhle zemi se totiž všechno rozkecá. Tak, jako pozoruhodný Ústav pro studium totalitních režimů radostně prásknul agenty. A ředitel ÚSTRu tvrdil, že to nebyl Ústav, ale Archiv bezpečnostních složek – ovšem zapomněl dodat, že ho řídí. Žáčkovi chlapci nepotřebovali   historicky zkoumat, podle nich bylo  důležité, aby se o nich mluvilo. Vykecá se proto  patrně i všechno ostatní.  V dámské šatně u bazénu jsem se například od pracovnic ministerstev dozvěděla, co všechno se chystá v resortu vnitra a obrany. Škoda, že nejsem agent cizí rozvědky, za ty informace bych určitě shrábla slušné peníze a ještě bych si zaplavala. Bohužel nejsem a tak už si to nepamatuju... Pro jistotu. V plavkách se stejně diktafon nosí blbě, i když člověk vlastní poprsí.

Obě největší komerční televize představily to, čemu se říká „podzimní schéma“ – aneb co budeme vysílat po prázdninách. Zatím se zdá, že obě hlavní konkurentky sází na to, že v bývalé federaci je spousta talentů. Těžko říct, jestli je jich tolik, aby to zaplnilo dvě televize. I když…. Když se tak rozhlížím okolo…. Hmmm…. Tak nic….

Pro PrvniZpravy.cz
Irena Ryšánková