Vyplývá z nich, že letošní státní rozpočet směřuje k deficitu ve výši 230 mld. korun a v podstatě ke stejné výši i v roce příštím. Proto ministerstvo financí navrhuje – ve zkratce - zvýšit sazby DPH na 11 % (snížená sazba) a základní sazbu na 20 %. Kromě toho chce také zvýšit o korunu spotřební daň na pohonné hmoty. Navrhuje také zvýšit sazbu daně z nemovitostí ze tří na pět procent a zvýšit strop pro platbu sociálního a zdravotního pojištění na šestinásobek průměrné mzdy.

Na druhé straně ministerstvo nechce dále snižovat sazbu daně z příjmů právnických osob. Chce jí tedy ponechat na úrovni 20 %. Ministerstvo také navrhuje zmrazit starobní důchody a snížit podporu v nezaměstnanosti, což má zvýšit ochotu lidí pracovat.

Navrhovaná opatření ministerstva financí tak jen potvrzují, že obavy z vývoje české ekonomiky, které v minulých letech nejednou vyjádřila ČMKOS, se bohužel naplňují. Připomeňme, že  ČMKOS opakovaně varovala před dopady hospodářské krize na českou ekonomiku. Už v polovině minulého roku, jsme upozorňovali vládní představitele, že nastávající hospodářská krize zasáhne nevyhnutelně i českou ekonomiku. Tehdejší vláda v čele s premiérem Topolánkem naše stanoviska bagatelizovala.  

Bylo tomu tak i na počátku letošního roku, kdy jsme odhadovali, že pokles HDP v letošním roce dosáhne 5 % a tento pokles, že povede k růstu deficitu státního rozpočtu na 250 mld. korun.

Ve výčtu našich varování bychom mohli pokračovat. Bylo to právě ministerstvo financí, vedené tehdy ministrem Kalouskem, které naše odhady  a propočty zcela záměrně zlehčovalo a zpochybňovalo a nahrazovalo je ničím neodůvodněným optimismem a sotva pochopitelnou vírou v to, že se česká ekonomika vyhne světové krizi. Vždyť návrh státního rozpočtu na rok 2009 počítal s růstem HDP o 4,8 %.

Domníváme se, že právě neschopnost ministerstva reálně předvídat vývoj ekonomiky je dokladem nízké profesionality jeho vedení i aparátu a je jednou z příčin současného stavu. Při racionální analýze skutečného stavu ekonomiky mohla být některá protikrizová opatření přijata v předstihu, resp. některá opatření neměla být vůbec přijímána a jejich negativní dopad na rozpočet mohl být menší.

To se také týká v první řadě návrhů předkládaných Národní ekonomickou radou vlády, jejíž opatření situaci veřejných rozpočtů dále zhoršila. Jde zejména o navržené snížení sazeb pro odvody sociálního pojištění, které snižují celkové příjmy tohoto systému o 18 mld. ročně.

Navrhovaná opatření považujeme za nedostatečná a některá z nich dokonce za zcela chybná. ČMKOS je zásadně odmítá. Ve svých dopadech povedou k dalšímu oslabení mezigenerační solidarity. Nejde jen o zmrazení důchodů, ale o další zpřísnění podmínek pro podporu v nezaměstnanosti, která postihne mladou generaci – absolventy škol, pro které dnes nejsou volná pracovní místa.

Opakovaně jsme již v minulosti upozorňovali, že přesun daňového břemene na nepřímé daně, zejména DPH, z daní přímých  nevyhnutelně povede v budoucnu k trvalému růstu sazeb DPH a tedy fakticky ke zdražení spotřeby obyvatelstva. Upozorňovali jsme, že takové zdražení zvýšenou měrou dopadne na zaměstnance a obyvatelstvo s nízkými příjmy, které nemá finanční rezervy.

Je nezbytné obnovit systém progresivního zdanění příjmů fyzických osob, stejně jako přistoupit ke zvýšení sazeb daní z příjmů právnických osob. Současný stav zdanění firem, který je výsledkem nesmyslného daňového dumpingu, kdy česká ekonomika soutěží s ostatními východoevropskými ekonomika (které dnes procházejí velkými problémy) o co nejnižší daně, je podle našeho názoru dlouhodobě neudržitelný, neboť jen slouží k růstu dividend českých filiálek zahraničních firem. Dokladem toho je pohyb právě těchto finančních toků v platební bilanci.

Především je však třeba pro zahájení léčby veřejných rozpočtů okamžitě provést dva zásadní kroky.

Za prvé – okamžitě  zastavit,  resp. zrušit všechna  již schválená snížení daní a pojistného pro rok 2010. Pokud se tak nestane, tak od ledna 2010 dojde k dalšímu snížení nejen daně z příjmů právnických osob o 1 bod (minus 8 mld. Kč), ale též   ke snížení sociálního pojistného hrazeného zaměstnavateli o 0,9 procentního bodu (minus 13 mld. Kč). Dále pak dojde ke zvýšení paušálních odpočtů  od základu daně pro OSVČ u daně z příjmu fyzických osob s negativním dopadem do veřejných financí minus 5-6 mld. Kč.  Toto opatření by tedy ušetřilo veřejným rozpočtům okolo 26 mld. Kč.

Za druhé – okamžitě zrušit snížení sociálního pojistného u zaměstnavatelů přijaté na návrh NERVu jako takzvané antikrizové opatření. Dopad tohoto evidentně neúčinného opatření pro zachování zaměstnanosti do státního rozpočtu se pohybuje okolo minus 18 mld. Kč. Zrušit (popř. výrazně zvýšit hranici) zastropování pojistného. Současný strop odčerpává ročně zdravotním a sociálním systémům okolo 17 mld. Kč. Úspora tohoto balíku opatření pro veřejné finance by se tedy mohla pohybovat okolo 30 mld. Kč.