Před volbami jakoby mediální svět ustrnul. Všichni se natolik zabývají politikou, že se nezabývají sami sebou.
28. března 2010 - 07:00
Mediální bombou roku 2010 je způsob, jakým se Mladá fronta Dnes a Lidové noviny nechaly inspirovat bulvárním Bleskem, a po nich i všechna další média. Mediální interpretace Topolánkova rozhovoru pro redaktora homosexuálního časopisu LUI překročila meze dezinterpretace.
Věty vytržené z kontextu, převyprávěné redaktory „nejserióznějšího deníku“ nicméně po masivní panické medializaci žily svůj vlastní život. Politická vražda předsedy ODS je do značné míry ukázkou moci, kterou dnes média mají.
Tentokrát není obětí pravidelná kořist – předseda opoziční ČSSD Paroubek, ale bývalý premiér, který evidentně spadl do pasti, nastražené redakcí LUI na základě jasného záměru. Neexistuje chytrá odpověď na blbou otázku, konstatoval kdysi bývalý premiér Miloš Zeman. A žádná jednoduchá odpověď na složitý problém nemůže být pravdivá ani výstižná.
Přemysl Sobotka se urazil na redaktorku Českého rozhlasu, která se spletla a nazvala ho Bohuslavem. Chápu, že to naštve. Nicméně – poprvé jej oslovila dobře. Splést se může každý. Poté, co Sobotka Přemysl svolal tiskovku kvůli tomu, že si i ČTK spletla Sobotku (Přemysla, ODS) se Sobotkou (Bohuslavem, ČSSD), je jasné, že míra nervozity mezi politiky roste úměrně s tím, jak se blíží volby a jak média ovlivňují svými články rozhodování nejvyšších orgánů stran. Výrok Přemysla na adresu Mirka se ovšem od výroku Bohuslava až tak moc nelišil. Nakonec Sobotka práskl dveřmi Výkonné rady ODS a všichni přede dveřmi nečekající a pouze média čtoucí netušili, zda to byl jako host pozvaný Bohuslav (ČSSD), nebo jak člen rozzlobený Přemysl (ODS). Ale bylo to už jedno. Dny Mirkovy byly sečteny. Problém je, jak se nový lídr jménem Nečas vyrovná se svými rok či dva starými mediálními výroky.
Radost z přeřeku rozhlasové redaktorky měl ovšem server Česká média. V dávné minulosti skvělá studna oborových informací. Člověk nikdy nevidí rád, když až na samé dno klesá kvalita média, v kterém rád pracoval. Server Česká média nicméně tento přeřek tak fascinoval, že jej měl jako otvírák s červeným (!) titulkem ještě ve chvíli, kdy už běžela Topolánkova tiskovka o tom, že to zabalil a výroky Přemysla Sobotky (toho pravého i toho přeřeknutého) se ukázaly jako prorocké.
Zaradovala jsem se, když jsem viděla, že Petr Štěpánek opět napsal něco o ČTK. Skoro jsem měla pocit, že… Ale ne, byl to špatný pocit. Volbami za ODS zaujatého Štěpánka už dávno,,netankuje“ situace, v četce panující, ale spletené jméno dvou Sobotků. Prý tím Přemysla Sobotku poškodila a měl by tedy odstoupit Milan Stibral. Inu, v tom, že by Stibral měl odstoupit, v tom se Štěpánkem souhlasím. Ale odstoupit by měl z úplně jiného důvodu. Každý člověk, který je schopen si minimálně vážit sebe sama, by už dávno odešel, být na místě ředitele ČTK. Ovšem proti tomu, co Stibral provádí a jak ČTK kazí pověst, se domnívám, že přehozené křestní jméno vinou nepozornosti jednoho redaktora a jednoho editora je rozhodně to poslední, kvůli čemu by se měl Štěpánek rozčilovat. Na druhé straně – kapka ke kapce a on ten pohár přeteče. Jak se ostatně ukázalo v případě Mirka Topolánka. Jestli bude Stibral odejit až po volbách nebo ještě před volbami, je už jedno. Důležité je pozměnit pravidlo o neověřování zpráv agentur. V pudu sebezáchovy editorů deníků by odvěká zásada měla přestat platit pro Českou tiskovou kancelář – zejména nyní, v období předvolebním.
Mladá fronta Dnes a Pátek Lidovek mají nové šaty. V MF Dnes je ještě více ,,slunce“, než obvykle, takže představa informacemi,,nadupaných“ novin se rozplývá v esteticky zajímavých mezerách mezi textem. Jakoby slov bylo třeba čím dál méně. Možná, že už my novináři nemáme co psát, možná už my čtenáři všechno víme. Anebo už to nikoho nezajímá a tak toho píšeme čím dál méně. Hezký je nápad s portrétními ,,kresbami“ komentátorů. Ne všechno, co je nové, je ovšem hezké. To v případě MfD platí o „inovovaném“ logu listu. Z proporčně uměřeného, esteticky vyváženého podlopatkového grotesku s jasnou konstrukcí učinil nějaký grafický diletant zrůdu, poškozující původního autora jako neumělý plagiát. Typograficky ani ryba, ani rak. Hlavně že vydavatel ušetřil na schopném grafikovi a evidentně nezadal redesign autorovi původního loga… Nejlépe to vyjádřila blogerka na iDnes Kateřina Dubnová: „Máme nový design, ó my se máme. Máma má mísu. Ema mele maso z mámy. Náš deník taky mele, ale asi z posledního… ó my se máme.“ Ale nakonec i kýči a neumětelství buď přijdeme buď na chuť, nebo si zvykneme. Co nám taky zbývá, že…
Ostatně… Nový obleček má i Pátek Lidových novin. Magazín se z obyčejné novinové přílohy změnil ve skorokříďáček na pěkném papíře a troškou glamouru. Obsah se moc nezměnil. Vzhledem k tomu, že Lidovky a Mladá Fronta mají stejného majitele, je otázka, jestli nová podoba Magazínu je důsledkem vnitrovydavatelského vyjednávání (,,aby jim to nebylo líto“) nebo nějakého průzkumu publika. Přepokládejme racionální rozhodování a můžeme se vyděsit nad představou mediální budoucnosti.
Do lázní jezdí lidé infarkt léčit, nikoliv získat. Rozhlas měl svou strategickou programovou konferenci. Uzavřenou a tajnou a nikoliv v Praze, ale v Poděbradech. Informace zatím neprosákly, kromě konstatování, že to bylo ,,zajímavé“ a kromě Duhanova předsevzetí vylikvidovat ředitele stanic a nahradit je šéfredaktory. Duhan narazí při odvolávání ředitelů na zákon a rozhlas nedlouho po konferenci narazí na mediální realitu. Strategii médií veřejné služby nemohou určovat ani důchodci ze stanice Praha, ani nadržené figurky jako bývalý ředitel Medek, ani baviči jako jeden ze současných rozhlasových ředitelů Havel.
Rozhlas je nyní už dokonce bez funkční Rady a je otázkou, jak vlastně budou zbylí radní schopni odevzdat Výroční zprávu o činnosti za minulý rok, když si ji bez nemocného pátého člena nemohou ani schválit… Nejspíše uspořádají poslední březnové zasedání na chirurgii.
Generální ředitel České televize Jiří Janeček představil restrukturalizaci České televize. Šlapeto na jedničku. Fričová místo Fričové na dvojku, protož tam to tak nešlape a Fridrich namísto Fridricha v ČT dvacetčtyři hodin denně. Chudák. Psalo se o tom už v médiích hojně, podrobnějšího komentáře netřeba. Zajímavé snad bylo jen překvapivé probuzení a horečná předvolební aktivita některých radních. Nu, uvidíme po volbách.
Pro Prvnizpravy.cz
Irena Ryšánková