Proměny vlastnické struktury bytových domů v posledních dvou desetiletích, několik vln privatizací, prodejů či převody do osobního vlastnictví a vznik společenství vlastníků se začínají blahodárně projevovat na stavu bytového fondu. Stále častěji vidíme kolem sebe, jak se dříve šedivé a nevlídné paneláky proměňují k nepoznání. Barevné fasády, nové výtahy, stoupačky, modernější okna, opravené střechy a mnohé další. Nic z toho však není zadarmo. Kde na nákladné rekonstrukce či zateplování vzít? S odpovědí pomohl poslanec Petr Bratský, někdejší dlouholetý starosta Prahy 13, dnes předseda sněmovního podvýboru pro evropské fondy a také sněmovnou delegovaný člen dozorčí rady Státního fondu rozvoje bydlení (SFRB).

Osvědčeným zdrojem je u nás Státní fond rozvoje bydlení poskytující řadu podpor a dotací, z nichž pro nás je významný zejména program „Panel“. Nově  je tu pak program „Zelená úsporám“ v gesci Ministerstva životního prostředí určený zejména na zateplování a úspory energií a využít lze i Integrovaný operační program, kam jdou peníze z evropského fondu regionálního rozvoje. Evropské fondy se však obecně týkají spíše mimopražských regionů, hlavní město dosáhne jen na malou část z nich, neboť je nad statistickým průměrem EU a podpora proudí hlavně k méně rozvinutým oblastem. Díky souběhu protikrizových motivačních opatření vlád, nového rozpočtového období EU a možností výnosů z emisních povolenek je nyní k dispozici asi rekordní balík peněz, tato situace však nepotrvá věčně.

Základem jsou vždy samozřejmě vlastní prostředky majitele bytového domu, ať již družstva, sdružení vlastníků jednotek či městské části. K nim lze získat různě vysokou podporu  odstupňovanou podle jednotlivých programů a jejich podmínek, podle náročnosti konkrétního projektu a dalších kritérií, podle toho zda jde o celkovou nebo jen částečnou rekonstrukci apod. Celkové rekonstrukce jsou efektivnější a tedy preferované, v programu Panel dokonce ani nevadí, pokud již byly některé dílčí práce na domě provedeny v minulosti, započítává se to při hodnocení do komplexnosti výsledku a lze tak dosáhnout i na vyšší podporu.  Lze také kombinovat více zdrojů najednou, například zateplení domu s podporou programu „Zelená úsporám“ a další práce nesouvisející přímo s úsporami energií zase z prostředků SFRB. Jen je třeba si dát pozor a nenárokovat peníze na jednu a tutéž provedenou úpravu z obou programů současně. Porušení této zásady by mohlo investora přijít velmi draho na sankcích a zároveň by musel samozřejmě obě dotace vrátit.

Je škoda, že se nepodařilo všechny tyto možnosti podpor sjednotit pod jednoho správce, ale to je dáno tím, že jde o peníze z různých zdrojů. Jiné podmínky si klade EU a jiné zase obsahuje smlouva s Japonskem o použití výnosů z prodeje emisních povolenek. Největší volnost a šíře použití je u našich vlastních českých prostředků z fondu rozvoje bydlení. Administrativní náročnost odrazuje pouze část zájemců, ale i to se už mění a u programů „Panel“ i „Zelená úsporám“ jsou výrazně změkčovány podmínky, aby se dostalo na více stavebníků a bylo možné zároveň žádosti i projekty rychleji vyhodnocovat a zpracovávat. U prvního jmenovaného už by mělo být brzy možné použití prostředků i na nepanelové bytové domy.

Kolik peněz je vyčleněno v jednotlivých programech a fondech?

Program „Zelená úsporám“ počítá s celkovou částkou přibližně 25 miliard korun. Program „Panel“ obnáší jen pro letošní rok 3,5 miliardy, Státní fond rozvoje bydlení má však i další programy a možnosti podpory. U evropských fondů může Česká republika v příštích letech dosáhnout na další desítky miliard, bude ovšem záležet na připravenosti regionů a kvalitě podaných projektů. Období, kdy je k dispozici neobvykle vysoký objem peněz se však krátí a zájemců přibývá, je třeba být rychlý a mít perfektně připravené projektové podklady.