Radmila Zemanová: Ukrajina krachuje – čeká nás doba ledová?

Zadluženost Ukrajiny za letošní rok mnohonásobně vzrostla. Její státní plynařská korporace „Naftogaz“ má také obrovské dluhy.

19. listopadu 2009 - 14:40

Premiérka Julia Tymošenková vydírá MMF nedostatkem plynu pro Evropu, aby získala úvěr do státní pokladny, což jak tvrdí „zlí jazykové“ znamená totéž, co na její prezidentskou kampaň.

Ukrajina se postupně blíží k hranici státního bankrotu. Její rating podle renomované ratingové agentury Fish klesl na úroveň B-, což je jen jeden stupínek před úrovní C – hranice defaultní skupiny. Za jeden rok se Ukrajině podařilo ne posunout, ale doslova zřítit se do dlužní jámy. Podle čísel z kabinetu prezidenta Juščenka činí součet zahraničních dluhů Ukrajiny 32 miliardy dolarů (cca 225 miliard korun), z nichž jen garantovaný státní dluh činí 9 miliard dolarů (přes 150 miliard korun).

Jedním z prvních věřitelů Ukrajiny se stal Mezinárodní měnový fond (MMF) který otevřel Ukrajině úvěr ve výši 16,5 miliardy dolarů. Před každým přídělem financí byla Ukrajina fondem nabádána, aby zvýšila rozpočtovou kázeň, snížila rozpočtové výdaje, zvýšila domácí ceny za plyn a podnikla další kroky, které by tíživou situaci na Ukrajině alespoň nezhoršovaly. Tymošenková se však hodlá stát prezidentkou, takže si v tuto chvíli nemůže z osobně-politických důvodů dovolit nepopulární kroky. A tak MMF se skřípěním zubů průběžné úvěrové částky vyplácel a vyplácel.

Prezidentské volby jsou za dveřmi. A tak šla část vydlužených prostředků na zvýšení platů v rozpočtové sféře, např. učitelům či úředníkům o neuvěřitelných 30 procent. Když si ale premiérka Julia Tymošenková prosadila v parlamentu částku zhruba 25 miliard korun na boj proti prasečí chřipce, prezident Juščenko se vzepřel a odmítl tuto částku podepsat s odůvodněním, že na to Ukrajina nemá. V některých médiích se navíc začaly ozývat hlasy, že epidemie prasečí chřipky na Ukrajině je výmysl právě Tymošenkové, která si tím chce vylepšit svou politickou image.

Když začal MMF při pohledu na tyto finanční bakchanálie vyhrožovat, že přeruší úvěrový tok, sáhla Tymošenková k osvědčenému prostředku – vydírání. A jestliže ruský premiér Putin jen decentně naznačil, že by Evropa mohla přihodit Ukrajině nějakou tu miliardu, copatá premiérka dala celkem jasně najevo, že když nebudou slíbené 3,8 miliardy dolarů z  MMF, může mít Evropa problémy s plynem. „To, že Ukrajina dokázala včas zaplatit (Rusku) za spotřebovaný plyn je výsledek efektivní spolupráce mezi Ukrajinou a MMF“, prohlásila Tymošenková velmi otevřeně. Jinými slovy – nebude úvěr – nebudeme mít čím platit za plyn. Co to znamená, ví už dnes Evropa velmi dobře. „Tato plnohodnotná informace jistě usnadní rozhodnutí vašich vlád“, dodala bezostyšně ukrajinská inkarnace Johanky z Arku.

Předseda MMF Dominique Strauss-Kahn ovšem usoudil, že už bylo ukrajinské volební marnotratnosti zrovna dost a prohlásil, že k dalšímu převodu úvěrové částky na Ukrajinu dojde až po prezidentských volbách, tj. po 17. lednu 2010.Ani Evropa už zdá se neslyší tak dobře na stesky Ukrajiny. Slíbených 610 milionů eur prý Ukrajina nedostane, dokud nesplní požadavky MMF na zvýšení rozpočtové kázně. Závěr je pro Tymošenkovou tedy více než nepříjemný – jestliže dá peníze MMF, dá je i Evropa, jinak je Ukrajina bez prostředků.

Ukrajinci mají pocítit hospodářské problémy státu už velmi záhy. Například intervaly vlakových souprav kyjevského metra se zvýší trojnásobně. Oficiální odůvodnění – ekonomické problémy.Nejinak tomu bude i v bankovní sféře, pro níž vstoupí v platnost od 20. listopadu velká devizová omezení. Nikdo z občanů si nebude moci anonymně vyměnit více, než 1800 dolarů a ani registrovaný denní nákup valut nesmí přesáhnout 10 tisíc dolarů. Banky i směnárny si u převodu měn nesmějí navíc účtovat vyšší než dvouprocentní marži.

Domácí banky se ovšem ke své vládě také nechovají zrovna „vlastenecky“. Když zjistily, že je vláda v úzkých, „přihodily“ si na úvěry poskytované státu až 30procentní úrok, což pohřbívá Ukrajinu stejně dobře, jako zahraniční úvěry.

Další problémy hlásí armáda – vojáci v řadě posádek jsou bez tepla, proudu či vody. Vojáky není do čeho obléct (není na uniformy) a nejsou peníze ani na mýdlo. Bývalý náčelník Generálního štábu Ukrajiny prohlásil, že bude zázrak, vydrží-li armáda do konce roku. A nespokojená armáda může být v této zemi hodně velký problém. Protože krachuje také železnice, je zasažen další, velmi neuralgický bod země.

K největšímu šoku pro Ukrajince ale došlo 12. listopadu, kdy pro nedostatek financí ukončil práci Nejvyšší správní soud, který nemá ani na kancelářské potřeby ani na dopisní známky. Ukrajina se bortí v základech, ale snad jediný kdo neztrácí svou zvláštní duchapřítomnost, je premiérka Tymošenková. V pátek 13. listopadu pronesla k občanům tato slova: „Přeji každému z nás, abychom ani v době hospodářské krize neztráceli smysl pro humor“.

Skutečně skvělá rada, když uvážíme, že setrvá-li MMF na svém odmítavém stanovisku, zamrzne smích na rtech od Slovenska až po Brusel. Možná, že nás tentokrát zahřeje alespoň vědomí, že víme, kde skutečně je onen plynový pes zakopán.

Jak MMF tak Evropskou unii čeká nyní velmi nepříjemné rozhodování a přiznejme, že možností na výběr moc není. Buď budeme platit a platit vyděrači za to, že nás bude okrádat jen trochu (až si bude dle vlastní potřeby přikapsovávat evropský plyn), nebo se zachováme podle čestného pravidla – s vyděrači nevyjednáváme – a budeme statečně evropsky mrznout.

U nás je zatím ticho po pěšině, jak kdyby se nic nedělo. Žádný krizový plán, žádné informace pro občany o připravenosti pro případ přerušení dodávek ruského plynu. Pravda, jsou-li české zásobníky plynu (2,3 miliardy m3) plné až po okraj, možná bychom mohli při mírné zimě a plynulých dodávkách norského plynu do ukrajinských prezidentských voleb vydržet. A co bude dál? To se možná dozvíme ve chvíli, až bude jasné, kdo dosedne na ukrajinský prezidentský stolec.

Pro Prvnizpravy.cz
Radmila Zemanová