Jestliže ještě loni na podzim patřila Česká republika mezi nejodolnější země vůči globálním otřesům finanční krize, nejnovější čísla ukazují, že česká ekonomika se potápí ke dnu rychleji a hloub, než kterákoli jiná země Evropské unie . Dvouciferný pokles průmyslové produkce kromě ČR už zaznamenalo jen Švédsko (10,8%), k deseti procentnímu poklesu se potom blíží Itálie (9,7%) a Francie (9%). Všechny ostatní státy zaznamenaly pokles nižší než 7 %.
Špatná čísla podle médií zaskočila jak analytiky, tak Českou národní banku. Centrální banka tak počítá s nejpesimističtější variantou své prognózy pro letošní ekonomiku a dokonce nyní očekává scénář vývoje HDP blízko stagnace s neznatelným růstem do půl procenta.
Řada analytiků renomovaných českých finančních institucí však již začíná skloňovat jiné označení budoucího hospodářského vývoje ČR , a to recese. Dokonce očekávají, že v prvním pololetí zřejmě ekonomika klesne, a to nejméně o 0,1 procenta. Ostatně do recese už spadla celá eurozóna v čele s Německem – nejvýznamnějším českým obchodním partnerem. Trápí se i Británie, z menších zemí třeba Dánsko či Maďarsko.
Čeští ekonomičtí odborníci proto začínají připouštět, že nežijí na „ ostrůvku stability odolávajícímu globální hospodářské bouři“. Situace na trhu práce totiž už dávno není růžová. Míra nezaměstnanosti je za půl roku o procento vyšší, počet zaregistrovaných nezaměstnaných vzrostl o padesát tisíc.
Velké podniky, včetně Škody Auto zatím většinou nepropouštějí, nabízejí místo toho zaměstnancům čtyřdenní pracovní týden. Jak ale odhaduje Sdružení automobilového průmyslu během prvního pololetí by o práci v českých automobilkách mohlo přijít přes třináct tisíc lidí. K redukci počtu zaměstnanců bude muset zřejmě sáhnout nejen lídr trhu mladoboleslavská Škoda Auto, ale i kopřivnická Tatra, Avia a mnoho firem vyrábějící dílčí komponenty pro auta. Ne náhodou proto již třináct zemí EU, kde mají skutečný zájem na podpoře oživení automobilového průmyslu a také na podpoře drobných a středních podnikatelů, přistoupilo k opatřením, která mohou opravdu národní ekonomice té které země pomoci. V těchto zemích dostanou vlastníci starých aut příspěvek ve výši 1000 Euro k zakoupení nového vozu.
Daleko horší situace je ale v jiných odvětvích českého průmyslu. Nejhorší je asi v kdysi českém domácím stříbru sklárnách či porcelánkách, a to i v těch, kde má stát ne nevýznamný akcionářský podíl. Lidé, kteří už o práci přišli, nemají na rozhazování a oproti předchozímu roku méně utrácejí i ti, co práci mají. Na více než tříprocentním poklesu tržeb to už pocítili obchodníci, a to jsou k dispozici teprve údaje za loňský říjen. Potíže ekonomiky srážejí i českou měnu. Ta je nejslabší za posledních 13 měsíců.
I když se experti zatím neshodují, jak dlouhá a hluboká může být hospodářská recese v Česku, je zřejmé, že bude a že současná vláda se, zdá se, nepoučila z podobné ekonomické situace, do které českou ekonomiku dostala vláda ODS v polovině 90.let minulého století, kdy výrazný růst HDP vystřídal strmý propad a pokles HDP. Také tehdy vláda čekala na zázračnou ruku trhu tak dlouho, až museli v polovině roku 1997 konstatovat tehdejší premiér Václav Klaus a tehdejší guvernér ČNB Tošovský, že země se nachází v hluboké ekonomické a měnové krizi. Následoval pád vlády, předčasné volby a dvě volební období sociálně –demokratických vlád, které vývoj HDP obrátily o 180 stupňů k rekordnímu několikaletému růstu.
Současný ministr financí Miroslav Kalousek zatím vždy možnost recese odmítal. Dokonce stále věří , že navzdory všemu a všem česká ekonomika, sice pomaleji než doposud, ale poroste. Je otázkou, zda stejně jako jeho přátelé z klubu vyznavačů zázračné ruky trhu bude tak dlouho hypnotizovat křivku vývoje HDP, aby se narovnala směrem vzhůru, možná i za pomoci fakírské flétny, až se ve stejné situaci, jako jsou dnes sklárny a porcelánky ocitne celá česká ekonomika.
Ostatně Kalousek právě sklárnám a porcelánkám tak dlouho odmítal přímou podporu , až se dostaly do zřejmě neřešitelných problémů. Zdá se totiž, že jeho začátkem minulého týdne vyjádřená ochota pomoci přichází tak pozdě, že krachujícím sklárnám Crystalex a Kavalier bude s největší pravděpodobností platná jako mrtvému zimník.
Takže nezbývá než doufat, že vláda nepropadne zimnímu spánku a že při řešení problémů českého předsednictví EU nezapomene především ne problémy české a k jejich řešení přestane zvedat prsteníčky ale podstatně větší část svých rozložitých těl . Dřív než bude pozdě.
Michal Kraus