Národní park Šumava byl vymezen na základě vědeckých podkladů. Tvoří společně se sousedním Národním parkem Bavorský les unikátní souvislý lesní komplex ve střední Evropě, který je mimořádně cenný i právě pro svou rozlohu – poskytuje totiž dostatek prostoru pro život řady vzácných rostlin a živočichů. Zmenšení mezinárodně uznávaného národního parku by bylo v celé Evropě bezprecedentním krokem. Národní parky se účelově zmenšovaly v minulosti v některých rozvojových zemích – například v Keni.

Považuji argumentaci kůrovcem za ryze účelovou. S kůrovcem se  totiž dnes po Kyrillovi a Emmě potýká celá střední Evropa, včetně tuzemských hospodářských lesů.  A kůrovec v šumavském národním parku se na ní podílí pouhými několika procenty.  Na těch nejcennějších místech Šumavy, kde se kůrovcem napadané stromy nechávají stát, ale probíhá velmi intenzivní přirozená obnova a pod suchými stromy vyrůstají mladé semenáčky. Bezzásahový režim platí zhruba na pouhé pětině území,  na 70 % parku se uplatňuje standardní, mnohdy velmi intenzivní lesnický management. Ten zajišťuje, aby kůrovec ze Šumavy neohrožoval okolní hospodářské lesy.

Národní parky všude ve světě chrání to nejcennější z místní přírody, ale také pomáhají rozvoji obcí. Stejný trend dokládají i údaje z České republiky. Příjmy obcí v šumavském národním parku na obyvatele jsou zhruba dvakrát vyšší, než příjmy srovnatelných obcí mimo území parku. Obce mají lepší přístup k dotačním titulům, ale především těží z toho, že národní park je atraktivním cílem turistů. Zmenšení mezinárodně uznávaného národního parku je v celé Evropě bezprecedentním krokem.

Poslední měsíce intenzivně jednáme jak s kraji, tak s obcemi o společné dohodě, která stanoví, jak by se Šumava měla rozvíjet do roku 2020. Mám pocit, že u všech zúčastněných je na dohodě zájem a věřím a že i s Plzeňským krajem jeho postoj vyjasníme. MŽP už některé slíbené kroky udělalo – například vyhlásilo speciální dotační program pro obce v národních parcích.