Ústavní soud stanovil, že neskončená řízení dle Benešových dekretů o tom, zda se Němcům zachovalo československé občanství, musí dokončit dnes Ministerstvo vnitra, což je určující pro následnou majetkovou restituci. Ale je 65 let po válce možné aplikovat Benešovy dekrety založené na kolektivní vině stejně jako po válce samotné? Lze odhlédnout od dnešních ústavních zákazů diskriminace, včetně diskriminace národní? Ve věci Salma již Ústavní soud zrušil rozhodnutí Ministerstva vnitra o tom, že se mu občanství nezachovalo. To však vydalo roku 2006 stejné rozhodnutí až 2009 proti němu odmítl Nejvyšší správní soud žalobu potomků Salma. Prezident Václav Klaus má pravdu, že nové evropské závazky se mohou vztahovat i na aplikaci Benešových dekretů, byť jen tam, kde se podle dekretů rozhoduje nyní. Budou-li moci žadatelé o velký majetek ve své věci využít Lisabonskou smlouvu, udělají to.
Ale jak dlouho budeme právně řešit novými rozhodnutími poválečný stav? Není naší chybou, že dekrety určené pro poválečnou dobu, stále potřebujeme? Právo umožňuje, aby mimořádné situace řešily mimořádné zákony, ale mimořádností určité historické epochy nelze obhajovat jejich užívání do nekonečna. Benešovy dekrety nejsou problém evropský, ale problém jejich nedůsledné aplikace u nás, která se napravuje až nyní.
Zdeněk Koudelka