Ačkoli nemůžeme s jistotou vyloučit, že by byl masakr v Norsku náhodným činem pomateného člověka, stále více indicií poukazuje na to, že mohlo jít o širší operaci, na které se buď tajné služby přímo podílely, nebo ji alespoň nechaly proběhnout.

Ve skutečnosti každý velký teroristický útok, počínaje bombovým atentátem v Oklahomě roku 1995, přes 11. září 2001 až po útoky v Londýně či Madridu, provázejí nevyvratitelné pochybnosti o míře zapojení zahraničních i domácích tajných služeb. Po letech dokonce vyplouvají na povrch i podobné informace o teroristických činech RAF, kdy minimálně některé byly vyprovokovány v rámci operace Gladio.

Rysy tzv. psychologické operace (tedy události se silným emočním nábojem, která má pohnout veřejným míněním za určitým účelem) a operace pod falešnou vlajkou (jak se říká falešným teroristickým nebo vojenským útokům, který jsou schválně provedeny tak, aby podezření padlo na někoho jiného, než kdo je ve skutečnosti provedl) nese i případ ostrostřelce z Oslo.

Obzvláště následný mediální vývoj a to, jak Breivik do případu zatahuje další a další jednotlivce a organizace a jak média za pomoci jeho falešného manifestu (jen stěží bychom mohli věřit, že jde o jeho vlastní dílo) konstruují neuvěřitelný příběh o novém bílém Usámovi a spících buňkách, které co nevidět procitnou, dává tušit, že máme co do činění s dalším dramatem z pera globalistických elit.

Pochybnosti a nesrovnalosti ohledně obou útoků jsem už shrnul v tomto článku (http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/ze-zahranici/stale-vice-otazniku-kolem-masakru-v-norsku/), podívejme se ale nyní na širší souvislosti - k čemu tato operace mohla sloužit a jaké byly skutečné motivy střelce a toho, kdo ho s největší pravděpodobností ke zrůdné akci navedl.

Samozřejmě, že se pohybujeme v rovině spekulací, samozřejmě, že jedna operace mohla mít hned několik souběžných cílů, samozřejmě, že některé důsledky, které vidíme, nemusely být naplánovány, ale jsou přirozenou reakcí politiků a byrokratů, kteří se snaží využít nastalé krize ve svůj prospěch (a například prosazují větší kontrolu držení zbraní).

Abychom rozklíčovali, kdo zřejmě za akcí stál, je důležité sledovat, komu prospěla (qui bono) a k čemu incident povede na politické a diplomatické úrovni v příštích dnech.

Už nyní vidíme tyto důsledky:

1) rozbíhající se mediální kampaň proti stranám, skupinám a jednotlivcům, kteří jsou establishmentem označováni jako krajní pravice, kampaň proti křesťanům, konzervativcům, národovcům.

V Británii ihned začaly probíhat razie proti skupinám oponujícím imigraci, jako je například English Defence League, s jejímiž představiteli prý Breivik komunikoval. Totéž se začalo dít ve Finsku a samozřejmě v Norsku. Policie začala prošetřovat vazby do zemí, kam měl prý Breivik (dle tvrzení svého deníku) kontakty - například do Polska či Maďarska. Zajímavá je zase "pražská stopa", kterou nám chce opět - jako v případě 11/9 - někdo vnutit, jakkoli se tehdy ukázalo, že návštěva Muhammada Atty v Praze byl výmysl Američanů a nijak se nezakládala na pravdě).

2) Snaha EU zregulovat prodej zbraní. Představitelé EU okamžitě využili situace a vyzvali k urychlenému zavedení opatření, která mají zamezit prodeji střelných zbraní a chemikálií.

"Je jednodušší dosáhnout kompromisů po takovýchto šokujících událostech," řekl dokonce otevřeně mluvčí Evropské komise Michele Cercone. Podle něj byly už dříve podobné návrhy EU doručeny lídrům členských zemí, kteří je projednávali, ale doposud je nedokázali prosadit. EU tuší, že současná situace je pro ni šancí, jak prosadit něco, co by za normálních okolností neprosadila.

3) Zavedení ještě větší kontroly na internetu. Finská policie například prohlásila, že bude ještě přísněji monitorovat  veškeré "extremisty" na webu. Přičemž je nasnadě, že ten, kdo rozhoduje o tom, co je extremismus a co ne, kdo je extremista a kdo jím není, je ve skutečnosti stát.

Zatímco druhý a třetí jev (kontrola držení zbraní a kontrola internetu) je dlouhodobým cílem elitářů a není žádnou novinkou (případ v Norsku bude určitě záminkou k dalším regulacím na této úrovni, ale i kdyby se nestal, regulace internetu či stížený přístup ke zbraním bude zařízen jinak), prvně jmenovaný jev je ale do jisté míry určitou inovací v boji proti terorismu.

DALŠÍ FÁZE STŘETU CIVILIZACÍ

Už dříve přirozeně existovaly tendence očernit pravicové a vlastenecky smýšlející protivládní skupiny či jednotlivce a dát jim punc všeho schopných extrémistů a teroristů. I proto byl zrežírován útok v Oklahoma City s nastrčenými figurkami jako Timothy McVeigh (který se těsně předtím infiltroval do místní pravicové komunity), následně přijaty zákony omezující občanské svobody coby předzvěst mnohem rozsáhlejšího prolamování státu do lidského soukromí, ke kterému došlo po 11. září. Existují americké vládní dokumenty, které varují před pravicovým terorismem a které tyto nebezpečné elementy hledají mezi odpůrci potratů, křesťany, podporovateli libertariánského kandidáta na prezidenta USA Rona Paula, zastánci držení zbraní, mezi odpůrci homosexuálů, FEDu či těch, kteří věří v konspirační teorie a v nastolení nového světového řádu. Podle jiných dokumentů jste podezřelí například už jen tím, že máte na voze samolepku "Ron Paul for President".

Přesně v tomto duchu běží poslední tři roky ve Spojených státech kampaň, jejímž cílem je upozornit na údajné domácí "bílé" teroristy, vytvářet strach a atmosféru vzájemného slídění a udávání pod heslem "Vidíš něco (podivného)? Řekni to" (manipulativní videospot znázorňuje většinou černochy či jiné barevné Američany, kterak jsou svědky podezřelého počínání svých bílých spoluobčanů a nahlašují vše, co se jim nezdá, na bezplatnou linku).

Až na malé výjimky (například "pravicový" střelec z Arizony, který postřelil kongresmanku Giffordovou) zde ale chyběl exemplární případ, který by byl ztělesněním těchto záměrně šířených strachů, jakýmsi mementem, spouštěčem davové hysterie.

Střílející Breivik je tedy přesně ten díl skládačky, který zapadá na své místo a do této kampaně se náramně hodí. Prototyp blonďáka nordických rysů, křesťana, krajního pravičáka, tedy obdoba amerických WASPů (zkratka pro bílé anglosaské protestanty). V této souvislosti není bez zajímavosti, že zveřejněný manifest Andrew Berwicka, který je vydáván za vlastní dílo Breivikovo, je zaměřen především na anglo-americkou oblast, o Norsku v něm není skoro řeči.

Jak poznamenávají někteří zahraniční autoři a investigativní novináři z nezávislých médií, je zde záměrně vytvářen fenomén tzv. "bílé Al-Kajdy", kdy po fázi strašení muslimskými teroristy se propaganda zaměřuje na vlastní občany a nepřítel už může být skutečně kdokoli z nás. Ne ten, jehož fysiognomie nese semitské rysy, ale rodilý Američan, Brit, Nor, Čech, samozřejmě s pravicovými myšlenkami. Vykonstruovaná idea střetu civilizací tak není odkládána, naopak - je to její další fáze.

Antiteroristický aparát se tak obrací dovnitř států a napříště budeme podezřelí všichni - proto budeme také více podrobeni kontrole a dohledu. Breivik prý totiž není výjimka, ojedinělý případ, ale součást mnohem větší sítě. Noviny nás už krmí řečmi o tom, že Breivik byl jen jednou z 80 "buněk sólových mučedníků" zrekrutovaných po celé západní Evropě, aby následovaly jeho příkladu. A sám Breivik se z vazby vychloubá, že započal něco, co bude pokračovat a "udává" lidi a skupiny, kteří s jeho činem sice nemají nic společného, ale pro establishment jsou nepohodlní. Jedinečná příležitost, jak se zbavit skutečné relevantní opozice. Jsme tak svědky mediálního stvoření dalšího strašáka, kde Usámu nahradil Breivik (pak dává i smysl to, proč byl Usáma mediálně zavražděn až tolik let po své skutečné smrti a proč právě před pár měsíci - už ho zkrátka nebylo třeba) a teroristickou síť vousáčů s kalašnikovy nahradí síť konzervativců v oblecích, ve kterých dřímá hněv a touha po pomstě.

Jakkoli je to průhledné a veskrze primitivní, návnada funguje a média se jí s chutí chytají, včetně těch českých. I autor tohoto článku byl už dáván do souvislosti s norským střelcem (Lidové noviny 26.7.), a to nejen proto, že má stejné iniciály, ale hlavně prý podobné názory. Když pominu, že nejsem prohomosexuální a ani sionista (jako Breivik), můžeme někoho očerňovat jen proto, že se někdo s podobnými názory dopustí zločinu? Od nynějška to už ale možná k podezření stačit bude. Je to přitom na hlavu postavené a těm, kteří to říkají, by se asi nelíbilo, kdybych stejně tak varoval před sionisty a majiteli ekofarm jako před potenciálními teroristy (obojím Breivik údajně byl - měl rád Izrael i biomrkve).

Ale pojďme dále. Proč by elitám prototyp bílého konzervativce s křesťanským smýšlením vadil natolik, aby si ho vybraly jako další oběť své propagandistické a diskreditační kampaně?

Protože právě z řad křesťanských konzervativců se rekrutují nejzarytější odpůrci nového světového řádu, evropské integrace, nekontrolované imigrace, kritici nadnárodních skupin a korporací či mezinárodního bankéřstva. Kritici jsou samozřejmě i na levici, těm ale často nevadí myšlenka celosvětové vlády jako taková (ta je v zásadě levicová a proto jim blízká), ale to, že by onu celosvětovou vládu neřídili oni, ale ti, kteří k tomu mají v současné době nejvíce našlápnuto, neokonzervativci.

Jak mi nedávno řekl známý levicový novinář Štěpán Kotrba: "Mně jako internacionalistovi by NWO (New World Order, Nový světový řád) nevadil, kdyby byl nesen myšlenkami, stojícími při tvorbě United Nations. Neokonzervativní internacionalismus globálních elit mi vadí, ale ne, protože je internacionální, ale protože je neokonzervativní."

Jinými slovy, levicová opozice proti Novému světovému řádu je spíše zaměřená proti současným kormidelníkům tohoto globálního korábu, než proti korábu samotnému. Nějaká další fáze světové revoluce by jim v principu zase až tolik nevadila. Větší nebezpečí pro protagonisty světové vlády tak představují ti, kteří ji z principu odmítají kvůli svému ideovému přesvědčení. A to jsou především konzervativci a tradicionalisté.

VÝHRŮŽNĚ ZDVIŽENÝ PRST

Existují ale i další důvody, proč by globalisté chtěli smyšleným teroristickým atakem vnášet do Evropy chaos a strach.

Většina obyvatel Evropy se totiž začíná stavět proti imigraci ze zemí mimo EU a samotné téma imigrace se stává jedním z nejpalčivějších politických témat. Dochází tak k vzestupu pravicových a populistických stran, které slibují imigraci zastavit nebo alespoň vrátit do přijatelných mezí. Úžasný vzestup tak zaznamenali Praví Finové, Švédští demokraté, Wildersova Strana svobody (Nizozemsko), v Norsku pak Strana práce. Stejná nebo podobná hnutí můžeme vidět ve Francii, Maďarsku, Švýcarsku, Rakousku či Belgii.

Neomezená imigrace a idea multikulturalismu přitom není pouhým náhodným průvodním jevem globalizace či vedlejším efektem neokonzervativních válek, ale záměrným plánem globalistů - jejím smyslem je vytvářet napětí a chaos, rozbíjet tradiční vztahy a vazby v západní společnosti, posilovat levicové pokrokářské strany, uměle přiživovat nesmysl o "střetu civilizací" a v neposlední řadě zatahovat Evropu do blízkovýchodního konfliktu (donutit nás myslet si, že se nás spor Izraele s Araby a Palestinci týká). Imigrace do Evropy tak celkově přispívá k rozložení starých pořádků, ke vzniku chaosu, ze kterého by mohl vzejít nějaký řád nový, nejlépe celosvětový. Jedna světová vláda.

Evropané se ale tomuto tlaku přirozeně vzpírají, protože se jím po právu cítí být ohroženi a proto multikulturalismus a imigraci odmítají. Trestají politiky establishmentu a podporují strany, které jim slibují, že jejich problémy vyřeší. Plán globalistů je tak do jisté míry ohrožen a může skončit blamáží, protože si Evropa, sice neohrabaně, ale přece, snaží sundat oprátku, kterou jí na hlavu nasadili. Proto je potřeba rázně zakročit a oprátku nejen vrátit na své místo, ale ještě navíc utáhnout.

Zdaleka však nejde jen o imigraci, kdy se Evropané začínají vůči plánům světovládců bouřit. Evropa odmítá platit mezinárodním bankéřům jejich dluhy, do kterých zatáhli především jižní země EU. To je téma obzvláště silné ve Skandinávii, kde například Finsko bylo zásadně proti poskytnutí podpory Řecku, protože dobře ví, že nejde o pomoc Řekům, ale o peníze do kapes bankéřů.

Samotné Norsko pak chce vycouvat od 1. srpna z vojenských operací proti Libyi. Nechme spekulovat Romana Jocha, že útok v Norsku způsobil Kaddáfí (i když Norsko řeklo alianci sbohem) a připusťme si mnohem pravděpodobnější verzi, že někdo může naopak trestat Norsko za to, že opouští koalici "světového společenství".

Bez zajímavosti není ani problematický vztah Norska k Izraeli, kdy země na různých úrovních podporuje Palestince a otevřeně kritizuje Izrael. Podle rčení "za vším hledej Mossad" (které sice působí komicky povrchně, ve skutečnosti je ale hrozivě pravdivé) bychom se mohli ptát, zda Izrael, který si jen den před útokem diplomaticky postěžoval, že "Norsko proti němu podněcuje", nebyl do operace také zapojen. Den před útokem se totiž na stejném ostrově konala propalestinská demonstrace za účasti norského ministra zahraničí. A investigativní reportéři jako je Wayne Madsen už dokazují, že některé nitky vedoucí k Mossadu lze v norském případě vystopovat. Tak jako ostatně vždy při podobných "náhodných" tragédiích a teroristických atentátech - na to jsou v Mossadu mistři.

Když si to shrneme, virtuálně stvořený Breivik je prototypem "probouzejícího se" a emancipovaného Evropana, který přestává věřit propagandě. Je odpůrcem EU, globalizace a v politice převládajících neomarxistických myšlenek. Jinými slovy, Evropané procitají a bouří se proti plánům politiků a jejich loutkovodičů. Proto je třeba jejich "kacířské" myšlenky personifikovat, naprojektovat je do konkrétního jedince, toho nechat provést hrůzný čin a jím tak zdiskreditovat ony myšlenky. Je to pořád ten stejný princip, v dějinách už tolikrát vyzkoušený a stále účinný.

Breivik měl za úkol (ať už si toho byl vědom či ne) podobně smýšlející Evropany, kteří mohou být překážkou nastolení globální vlády, pošpinit, zastrašit, znevěrohodnit a zmást.

Atentáty v Norsku tak mohou být výstrahou, pokusem zařadit v rozpálené Evropě zpátečku, a zároveň do budoucna obuškem vůči všem opozičním skupinám i osobnostem. Aby nebylo sporu o tom, kdo tam patří a kdo ne, vyšel obsáhlý Breivikův manifest, kde všechny nepřátele současného režimu najdeme. Včetně Václava Klause. Už jen takové detaily by nás měly vést k zpozornění.  

Nepopírám, že Breivik střílel a zabíjel. Jsem pro jeho potrestání trestem nejvyšším - trestem smrti. Ale nejdříve by ho měli norští vyšetřovatelé pořádně skřípnout, aby zjistili, komu slouží a pro koho tuto špinavou práci udělal.

Pro Prvnizpravy.cz
Adam B.Bartoš