Slovo radar, které je už dlouhou dobu skloňováno ve všech pádech, možná na chvíli trochu utichne. Vláda, jak známo, vzala smlouvy s USA na čas zpět. Do doby, než bude zřejmé, jak konkrétně se k radaru postaví NATO, jehož summit se sejde ve dnech 3. a 4. dubna ve Štrasburku, kde mimo jiné oslaví šedesát let své existence. Český kabinet počká také na vyjádření nové americké administrativy v čele s prezidentem Barackem Obamou, který radar apriori neodmítá, ale ani jej nevzývá jako jeho předchůdce. Prostě zcela seriózně zvažuje.

Ponechávám nyní ve skříni svůj osobní názor na instalaci amerického radaru. Jen konstatuji, že je podle mě dobře, že vláda poměrně elegantně zasáhla a neumožnila Poslanecké sněmovně, aby radar zbrkle zlikvidovala dříve, než padne jasné slovo Severoatlantické aliance a před návštěvou Obamy, jenž po štrasburském summitu poprvé zavítá do Prahy. Sociální demokraté a další si sice brousili zuby na to, že to kabinetu nandají, když radar (v nepřítomnosti nemocných koaličních poslanců a ministrů, kteří byli pracovně v zahraničí) smetou se stolu, příliš důstojné by to ale nebylo. Obamu bychom totiž neuvítali jako slušná země, která chce diskutovat a zajímá se také o jeho názor, ale jako umanutá zemička, která si ráda dupe a na názory jiných zřetel nebere. Obama je prostě někdo jiný, než Bush, a i diskuse kolem radaru tak získávají zcela novou dimenzi.

A co vládní politické strany? V otázce radaru se ukázala jako nejprozíravější Strana zelených. Nijak dogmaticky pro něj nikdy nelobovala, ale ani nepodléhala slastnému kouzlu průzkumů veřejného mínění, které dlouhodobě ukazují většinové ne. Prostě jeho podporu podmínila: chtěla počkat na názor NATO, začlenit radar do jeho struktur a vyslechnout názor Obamy. Z tohoto důvodu opakovaně navrhovala radar vyřadit z programu sněmovní schůze. Postoj, aby se počkalo, se jí postupně podařilo prosadit ve vládě. V podobném duchu se totiž nyní vyjádřil i premiér Topolánek - předseda ODS, u kterého by bylo podobné prohlášení v minulosti málo pravděpodobné. Někteří představitelé ODS totiž radar ještě dnes prosazují poměrně nesympatickým stylem alá Bush.

Podobně ale působí i urputnost některých představitelů iniciativy Ne základnám, kteří chtějí slyšet jen ono jasné ne, jiný názor prostě neakceptují a dehonestují všechny, kteří to vidí jinak. Ani s Obamou zřejmě nechtějí diskutovat, ale tlačit do něj jen to svoje a ohánět se většinou v průzkumech. Proč jinak by ho chtěli vítat demonstrací? Mají na to bezesporu právo, příliš zdvořilé to ale není. Čechům by totiž slušelo, kdyby se naučili diskutovat - jako rovný s rovným. S každým, i se Spojenými státy americkými, zvláště když je nyní v čele člověk, který se stal synonymem slova naděje. Češi by se neměli podbízet, ale neměli by se ani tvářit, že jsou pupkem světa. Obojí je trapné.