Jinak se totiž nedá označit nový nápad ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09), umožnit exekutorům brát dlužníkům celé sociální dávky. Kdo si to stále ještě neuvědomoval, tak ve zkratce – pravicový kabinet Petra Nečase v době ekonomického nečasu vyhlásil válku sociálnímu státu a nejslabším obyvatelům země.

Část lidí se domnívá, že se jedná o úder zejména vůči „nepřízpusobivým“, Romům a podobně. Jenže tady se jedná o systémový záměr (a nejen o maloměšťácký pohled opovrhující sockami). Pro ilustraci do jaké situace se dostávají normální občané vypovídá často studená statistika – ročně dochází k „statisícům“ exekucí. Stejně tak, že roste počet vynucených dražeb. Loni se zvýšil šestinásobně a dosáhl hodnoty téměř miliardy korun (945 milionů). Z logiky vyplývá, že se nejedná o Cigány a několik povalečů, ale zdaleka o širší populaci.

Je třeba připomenout, když už jsme u statistiky, že počet nezaměstnaných dosáhl 562 tisíc lidí. V zoufalé situaci jedni volí zoufalé akce, kdy skočí na údajně výhodné půjčky a následuje spirála končící katastrofou. Mnozí ale prostě a jednoduše už nedosáhnou na peníze, aby mohli zaplatit kde co, včetně stále rostoucích nákladů na bydlení. A co na to vláda křesťana Nečase? Inu, nejlépe sockám zkrátit podporu na bydlení, aby na svých 40 metrech čtverečních moc nevyskakovali. Tvrdě snížit takřka všechny sociální dávky, a zvláště sadistický je pak zásah do snížení v podpor nezaměstnanosti, je za panování dnešního nečasu společensky nepřijatelný i ekonomicky nepochopitelný.

Nyní ovšem následovaný neobvykle surovou snahou sebrat lidem v nouzi i to málo, co od státu získají. Aby to šlo do kapes společensky oblíbených exekutorů. A jedině ti také Drábkovi zatleskali. Jsem zvědav, zda se proti tomu ohradí současný ombudsman, - zesnulý Otakar Motejl takovou praxi (v Chomutově za panování dnešní poslankyně ODS Řápkové) ostře odsoudil.

Je třeba si uvědomit, že existenční rizika a dluhová past, v nichž se takto ocitají velké skupiny obyvatel, je tlačí k radikalizaci – jak na politické úrovni, ale stejně tak značná část se následně věnuje temné obživě – zde mluvíme o kriminální činnosti - odborně sociálněpatologickému jevu. Nezaměstnaní si – štítím se to slovo napsat, ale je to tak - „díky“ vládě nesmí ani přivydělat čtyři tisíce. Jako příklad nedomyšlených opatření asociálního charakteru lze uvést třeba v tisku zveřejněnou situaci zaměstnanců jedné porcelánky v potížích. Měsíce jim nevyplácejí mzdy, ale zaměstnanci nechtějí dát výpověď. Ač mají nárok na tříměsíční odstupné, vědí, že ho nedostanou, ale na úřadu práce je zaregistrují, jakoby odstupné dostali a podporu v nezaměstnanosti dostanou, až utratí ono odstupné. Které ovšem nedostali, že. Z čeho mají žít ty tři měsíce už nikdo neříká. To je česká hlava XXII. Některé nápady z dílny vládních stran se budou muset tesat do trvanlivých pomníků: jsi-li bez práce a chceš podporu v nezaměstnanosti, musíš pracovat (ačkoliv si lidé platí pojištění a výplatu podpor lze považovat za plnění pojistné smlouvy se státem). Další ze skvělých a ekonomicky řízných myšlenek je daňové zvýhodnění zaměstnávání služek (TOP 09). Ale to jen odbočuji.

Uvedená porcelánka je jen jeden z mnoha příkladů podivné skupiny „normálně pracujících“. Že se z nich velká část stane výše zmíněnými nezaměstnanými lze jen konstatovat. Současný výskot nad růstem ekonomiky Německa, který se má odrazit i u nás, není třeba – jakkoliv je to dobrá zpráva – přeceňovat. Odhady naznačují, že letos to tak slavné nebude a napřesrok bude německý růst ještě horší. V tom výskotu si ale málokdo všiml, že růst největší ekonomiky EU byl zapříčiněn nejen exportem, ale i „spotřebou obyvatel“. Pokud česká pravice u vesla bere lidem peníze a chudým i sociální dávky, tak obtížně do růstového ukazatele v Česku jako plus zařadíme spotřebu.

I když na druhé straně zase Porsche zvýšil prodej svých automobilů v Česku o 11 procent, že.

Pro Prvnizpravy.cz
Jiří Kouda