Stačí podívat se na místa nejvyšší – v letošních sněmovních volbách vítězná ČSSD nejenže není ve vládě, ale nemá ani předsedu sněmovny. A to i za přispění vládní TOP 09, která nyní v pražských komunálních volbách zvítězila a opoziční lavice na magistrátu se jí zajídají.

Magistrátní koalice vzbuzuje emoce asi nejen proto, že účelové spojení levicové a pravicové strany nepůsobí zrovna autenticky, ale i proto, že pražská ODS nemá nejlepší pověst a rozdělením na sedm volebních obvodů někteří pražští voliči spolu se „svými“ stranami „utřeli nos“, i když ty strany získaly pět procent (je absurdní, že vládní koalice ODS, TOP 09 a VV smetla pod stůl návrh ČSSD, na základě kterého by k tomu v budoucnu nemohlo dojít, protože by se v Praze volilo jako v jiných krajích – tedy v jednom obvodu).

Nicméně, poctivé je brát to opravdu v celkovém kontextu, nikoli vytrženě. Co třeba Praha 2, kde je velká koalice ODS a ČSSD přikryta koaliční účastí regionální SZ, a to za účelem toho, aby nebyly privatizovány obecní byty, přestože sdružení, které privatizace požaduje, získalo vyšší volební zisk než tamní sociální demokraté i mnohem vyšší než místní zelení? A co Praha 3, kde TOP 09, ač měla i jinou možnost, šla bez vrásek do koalice s místní ODS, která kupříkladu při privatizacích bytů neměřila jedním metrem a proti které se „topka“ v předvolební kampani vyhraňovala? Dalo by se pokračovat. Leckde jinde, nejen v hlavním městě, třeba zase vznikla svým způsobem účelová spojení stran proti ODS, která v daných místech zvítězila.

Volební pravidla v České republice účelové koalice umožňují. A je jen věcí diskuse, do jaké míry jsou ty konkrétní etické, či neetické. Výkřiky, že pražská velká koalice je protiústavní, jsou ale mimo realitu. Do budoucna existují zřejmě jen dvě reálné možnosti: buď přistoupit na přímou volbu starostů (i primátora?), kdy by sami voliči určili, že vítěze nelze obejít, nebo prostě nechat na zvolených zástupcích lidu, s kým půjdou do koalic – i s tím rizikem, že vítězové skončí v opozici a že spojení budou účelová. Pak je jistě na místě mluvit o neetičnosti či dát konkrétním stranám a politikům v příštích volbách co proto.

I ony morální odsudky je však vždy zdravé brát s chladnou hlavou. Třeba s ohledem na to, zda je zrovna nevykřikují zástupci stran, které někde „za rohem“ provedly něco podobného. Přesně, jak je to ve známém vtipu: „Běží hříšná žena, lidé po ní metají kameny. V tom Ježíš vykřikne: ´Hoď kamenem jen ty, kdo jsi bez viny.´ Pohyby rukou se zastaví. Náhle vyletí jen jeden kámen. ´Ale mami,´zvolá Ježíš.“

Pro Prvnizpravy.cz
Andrea Cerqueirová