Do voleb neuplynul téměř jediný den, aby se politici napravo a novináři podobného uvažování nepouštěli do úvah, jak změnit poměrný volební systém a všichni horovali za zavedení většinového modelu. A najednou ticho.
15. června 2010 - 07:00
Přestože sociologické průzkumy stále poukazují na skutečnost, že jsou čeští voliči zhruba roděleni na dvě rovnocené půle – pravici a levici, volby do Poslanecké sněmovny vyhrála drtivě pravice. Jejda.
V současném volebním poměrném systému a přepočtu hlasů dle D´Hondtovy metody získala budoucí koalice 118 hlasů a dá se konstatovat, že patrně nejvíce za uplynulých dvacet let.
Šok to nebyl jen pro ČSSD a KSČM, ale i pro ODS a stejně tak pro nové strany TOP 09 a Věci veřejné.
Náhlé ticho vůči poměrnému systému, kdy se volí celá kandidátní listina, je však docela pochopitelné.
Pravice již obtížně může tvrdit, že poměrný systém „betonuje“ ve sněmovně (do Senátu se volí většinovou volební metodou – tedy jeden obvod a jeden vítězný kandidát, druhé a třetí místo se nepočítá) právě rozdělení společnosti. A že není možné, aby „vůbec někdy“ vznikla „silná a stabilní vláda“. Pokud nyní vláda stabilní a silná nebude, bude to problém jen uvedených politických stran a nikoliv volebního systému.
Letos padl další argument - kdy se poměrnému systému vyčítaly stranickými sektretariáty do žuly vytesané kandidátky a na nich pořadí kandidátů. Stačilo ale, když voliči využili svého práva zakroužkovat kandidáta a stranické hradby se začaly hroutit (a to doslova, jako Ivan Langer (ODS či Petr Benda (ČSSD). Poněkud zmizely i komentáře o nespravedlnosti systému zejména vůči malým stranám.
Nicméně lze předpokládat, že se změna volebního systému ve prospěch většinových prvků nakonec v agendě pravicové koalice objeví.
Dějiny zaznamenaly, že se obvykle posunuje kyvadlo voličských preferencí v reakci na hospodářskou krizi doprava. Tak tomu bylo jak v 30. letech minulého století, tak i po ropné krizi v 70. letech 20. století. Toho jsme svědky i v současnosti. Ovšem s tím, že se kyvadlo postupně vrátí doleva.
Soudí se obecně v Česku, že poměrný systém je poněkud výhodnější právě pro levici – například se tvrdí, že levice nevygeneruje „přirozeně“ tolik invidualit jako dravá pravice. Změna by tedy byla pro pravici logická. Navíc utahování opasků pravicovou koalicí bude pro mnoho voličů nepříjemným probuzením a že budou pošilhávat po levici a sociálních opatřeních je celkem pravděpodobné. Jsem tedy zvědav, kdy se pravice pro změny volebního systému rozhodne. A zvláště se těším na její argumenty.
Pro Prvnizpravy.cz
Jiří Kouda