O tom, zda se odborářská stávka povedla či nepovedla, můžeme dlouze diskutovat. Lidu demonstrujícího na ulici nebylo, pravda, mnoho. Proč také? Stávka není demonstrace. Ty nejspíše teprve přijdou. Ale je pravda, že v Praze nic nejezdilo, s výjimkou několika málo stávkokazů. Podivná demonstrace „zlaté mládeže“ v posledním nočním metru nikoho neuchvátila, pouze po některých zůstalo nablito, neb kombinace odhodlání, alkoholu a rozverně happeningové nálady vytvořily spolu s tlakovou níží nebezpečný koktejl vedoucí k „undergroundové“ kocovině. Nic, co by noční metro neznalo i z běžného provozu. Snad jen pár umělců se zase ozvalo, protože stávka je přece něco neslušného. Ráda bych připomněla, že stávka i občanský odpor jsou ústavním právem. Pozoruhodné je, že se zase ozývají ti, kteří vždy stojí něčemu v čele. I přemluvené bábě, že…

Mainstreamová média pojala stávku komentovaným zpravodajstvím, což je žurnalistický paskvil. Proč, to je nasnadě, novináři se považují za elitu liberální ideologie a stávkovat mohou přece jen oni, když je „ohrožena“ ta jejich „svoboda slova“, že… A kdy se bude stávkovat ve spacáku v redakci, rozhodují novináři sami, protože jejich důvody jsou vážné, zatímco „normální pracující“ stávkovat sice mohou, ale nic dobrého si o nich nemyslíme, protože schopnost zaplatit nájem není dostatečně vznešená oproti konzumní pohodlnosti.

Nejfantastičtější byl Blesk, který drobně pozapomněl, jaká je jeho cílová skupina a jal se odboráře peskovat přímo propagandisticky, včetně telefonických čísel na předáky. Nicméně bulvár tiskovým oddělením vlády ještě není. Reakcí bylo okamžité zveřejnění telefonu na šéfredaktora Blesku. Kdybyste mu chtěli i vy říci, jak kvalitní žurnalistiku jím řízený list dělá, tak Pavlu Šafrovi můžete zavolat. Prý se na Vaše telefonáty těší…

Rozhořela se zoufalá zákulisní parlamentní bitva o miliardy z televizní reklamy. Komerční televize jsou krizí zchudlé a tak se uchylují k lobbingu a chtějí veškerou reklamu, která se doposud vysílá na ČT a ze které Česká televize dotuje jak českou kinematografii, tak digitalizaci. Za premiérem Nečasem dle parlamentních kuloárů spěchal nedávno generální ředitel Novy Andruško. Přímo na volební výbor „svou vlastní“ verzi zákona přinesl generální ředitel Primy i se svým právníkem. Kupodivu ho předseda, bývalý senátor Mencl (ODS) nevyhodil, ale jal se o jeho verzi zákona diskutovat a sliboval ji zapracovávat. Ještě že o ní nedal rovnou na výboru hlasovat. Jelikož mám k dispozici autentickou předlohu „made in Prima“, bude zajímavé sledovat, který z poslanců koalice si ji osvojí a jako svou legislativní iniciativu v úterý načte na plénu Sněmovny… Ostatní televize zaváhaly. Ředitelka televize Barrandov, kterou na výbor nikdo nepozval, přišla do Sněmovny rozčilená tak, že odešla ještě dřív, než výbor skončil. Nejspíš by, kdyby zůstala, někomu z poslanců fyzicky ublížila. Obchodní ředitel televize Óčko Chudárek zvolil jinou taktiku – alkoholickou. Pro vybrané poslance ODS a VV, kteří jsou ve volebním výboru, uspořádal v pověstných Žlutých lázních, známých ze setkání krokodýlích bot, opulentní oslavu svých narozenin, ze které někteří poslanci Věcí veřejných odcházeli po čtvrté hodině ranní rovnou na zasedání Sněmovny.

Začínají i bitvy o generální ředitele ČT a ČRo. Toho rozhlasového budou volit o prázdninách, nově zvolení radní „vletí“ hned do druhého kola. Rozhlasová rada hodlá „fahrplan“ vytvořit na svém nejbližším zasedání, které se koná v  (Smetanově) Litomyšli. Proč zrovna tam, těžko říci. Ale předpoklad, že by tam jeli nějací novináři z Prahy, je skoro nulová. Pokud mne paměť neklame, studio tam není, tak jako důvod zbývá jen kulturní vložka a ten Bedřichův duch. Kandidátky již pilně obíhají malostranské rožky a vážně diskutují s poslanci ODS o veřejnoprávnosti.

Ohně bojových šiků již pomalu planou i na Kavčích horách. Co na tom, že ještě nefunguje nová Rada – ještě funguje, posledních pár dní, Rada stará. Někteří, kteří touží státi se Pány Hor, už nyní na večírky do Žlutých lázní chodí a v Lidovém domě téměř kempují. Jejich smůla je, že jsou vidět.

Za jednoznačného favorita je přitom považován bývalý ředitel Novy Petr Dvořák. Ten ví velmi dobře, jak funguje televize a nikam nemusí chodit. Novu řídil s přehledem a černými čísly, jen snad je trochu nešťastné jeho předčasné favorizování. Uvidíme, jak by se popral s tlaky ze všech stran, Kulturní Frontou Tvůrců (FITES, ARAS) a Strážci náročnosti ČT2 počínaje, koncesionáři (protože jsou to přece MOJE peníze) konče. Dvořák dobře zná i novináře… Pokud budou podmínky „jen trochu standardní“, tak říká, že „bude mít zájem se tendru zúčastnit“. Nikdo ale neví, jak moc standardní bude nejen politické léto, ale i podmínky tendru. Janečkovo prohlášení o odchodu ve stejný den, kdy byly zveřejněny výsledky voleb radních v Parlamentu, dávají podnět k mnohým spekulacím.

Objevují se i jiná jména, některá zevnitř televize, jiná se zjevila již několikrát. Ale kdo ví, jak to nakonec bude. Favorité vždy nevítězí, jak víme a život je někdy barevnější, než bychom snad i chtěli…

Volby prezidenta nečekají jen Prahu, kde se vláda shodla na přímých volbách a otevřela tak možnost i pro kampaň za zvolení  Karla Gotta, ale i v USA, kde prezidenta chtějí volit budoucí rok. Už nyní se zde rozšiřuje stopáž televizního zpravodajství ve španělštině. Očekává se, že to ovlivní zejména rodiče a prarodiče mexických přistěhovalců, kteří se nikdy dokonale nenaučili anglicky. Poslední sčítání lidu data ukazuje, že počet španělsky mluvících Američanů narostl za posledních deset let na dvojnásobek – na více než 20 milionů hispánských obyvatel, starší 18 let. Téměř polovina je dvojjazyčná a asi pro čtvrtinu je pohodlnější španělština.

Digitalizace zasáhla výrazným způobem printová média. Poté, co Amazon oznámil vyšší prodej e-knih než papírových a poté, kdy prodeje čteček trhají rekordy, britská tisková skupina Guardian Media Group (GMG) oznámila provozní ztráty 33 milionů GBP za poslední rozpočtový rok a přechod na strategii „digitálního prvenství“ pro Guardian. Znamená to, že „news“ budou dostávat online verze deníku na webu a tištěná podoba bude mít tak třeba půldenní informační zpoždění. Vydavatelství se pokusí zdvojnásobit příjmy z digitálního obsahu na téměř 100 milionů GBP do roku 2016 a ušetřit ve stejném období 25 milionů GBP. Čísla prodeje dle ABC za měsíc duben ukazují pokles prodeje papírového Guardianu o 12,5 procenta meziročně, což dělá za rok 262 937 čtenářů, a čtenost klesla 13,9 procenta – o 293 053 čtenářů. Digitální provoz však zaznamenal 2,4 miliony unikátních uživatelů v dubnu, což je 31 procentní nárůst meziročně.

Pro Prvnizpravy.cz
Irena Ryšánková