Vondra, který se v nejvyšších patrech politiky pohybuje už od listopadových událostí, se rád prezentuje jako nová tvář ODS. Té ODS, která nyní rázně zakročí se všemi korupčníky - vlastními i cizími.

S touto mediálně působivou maskou slavnostně vstoupil do budovy ministerstva obrany. A že to byl boj - ODS musela učinit mnoho ústupků, aby Miroslav Kalousek instalaci Vondry na obraně zkousnul.

A tak je Vondra nyní na svém vytouženém místě, odkud může dobře dirigovat české vojáky na amerických bojištích. Ale s halasně proklamovaným bojem proti korupci, který si na vývěsní štít vepsal nový kabinet, to jaksi není ono.

Ne že by korupce nebyla a ne že by nebyla odhalována, jen Vondra není ten hybatel, který na svém ministerstvu hledá, co jeho předchůdci zanechali, aby to posléze vítězoslavně předal novinářům - hleďte, co jsem vypátral a jak s tím rázně zakročím. Jak jsem dobrý.

Je tomu přesně naopak. Média přicházejí s kauzami, pod jejichž náporem Vondra pouze svolává tiskové konference, na nichž už jen oznamuje, jak potrestá konkrétní viníky. A běda, kdyby nepotrestal.

A tak je Vondra zahlcen pohřbíváním kostlivců, které místo něj objevili jiní. Na obrazovce ho nevidíme jinak, než jak slibuje, že vyvodí personální odpovědnost.

Tu z krádeže na generálním štábu, tu z krádeží v armádním bytovém fondu, tu z připravovaného tunelu pana Kopřivy.

Asi to musí být trošku zklamání. Místo kladného hrdiny je zde pouze úředník, který koná, jak z novin zafouká. O nepořádku na svém ministerstvu se dočítá při ranní kávě. A že to "jeho" ministerstvo všechna ostatní pěkně válcuje...

Místo aby aktivně sekal chapadla a ta předhazoval lačným sdělovacím prostředkům, seká až ta chapadla, která ony samy nejprve odkryjí. Vondra je tak pouhým divákem, přihlížejícím, pouhým úředníkem, který se navíc musí ještě hodně otáčet, aby vše stíhal trestat a nad hříšníky před kamerami hřímat.

Takto si to asi nepředstavoval.

Být ale jen divákem, přihlížejícím, úředníkem, který jedná na pokyn médií, je ale ještě ta lepší varianta. Mnohem horší je být tím, kdo je sám podezřelý z toho, že jeho motivy nejsou tak průzračně čisté, jak o sobě vykládá.

I to se ale už Vondrovi za tu chvíli, co na ministerstvu je, podařilo. Na objednávku médií se pustil do chobotnice po svých předchůdcích, Miroslav Kalousek a Mirek Topolánek mu ale unisono vzkazují, že by si měl sám zamést před vlastním prahem. Prý Vondra sám lobboval za to, aby jeho kamarádi z USA dostali zakázku na obrněné pandury.

A ejhle. Mediální obrázek pana Vondry začíná dostávat škrábance. Nejen že už Vondra není pan Čistič, jakým chtěl být, ale on už není ani pan Čistý.

Pročpak jako ministr pro EU lobboval ve věci zbrojní zakázky? A pokud lobboval ve věci zbrojní zakázky, dělal to jen ze známosti, a nebo spíše proto, že za to měl něco slíbeno?

A pokud takto lobboval jako ministr pro záležitosti EU (což zřejmě s armádou úzce souvisí), je Vondra na obraně nyní nějakou zárukou očisty?

Nechce on jen spíše vypudit starou lidoveckou chobotnici a nahradit jí chobotnicí Pravdy a lásky? nabízí se vcelku logická otázka.

Odpověď na ni je zatím předčasná. To ukáže čas. Zatím Vondra totiž ještě nezačal pracovat. Zatím jen svolává tiskové konference poté, co si ráno přečetl denní tisk.

Psáno pro Prvnizpravy.cz

Adam B. Bartoš