"Jsem uražen na opozici, že volá po ústavní stížnosti, když náhodou prohraje hlasování. Je to konec demokratického systému," řekl Klaus. Reagoval tak na to, že sociální demokracie podá stížnost k Ústavnímu soudu na postup vlády Petra Nečase při projednávání balíčku úsporných zákonů v legislativní nouzi.

Stejně tak se nedomnívám, že šlo o konec demokratického systému. Je to přesně obráceně. Právě demokratický systém v tomto případě hájí sociální demokraté. Sněmovní většina ODS, TOP 09 a veverek válcuje opozici způsobem téměř nevídaným. Že by jen déjà vu  na  podobnou válcovací metodu Klausových vlád v 90. letech, kdy opozice byla pouze do počtu a byla pod rozlišující schopností tehdejšího premiéra?

Od věci nebylo, když vládní koalici připomněl šéf ČSSD Bohuslav Sobotka bolševiky. „Proč se jmenovali bolševici. Prostě proto, že měli většinu. A protože měli většinu, tak se domnívali, že mají také pravdu a že mají recept na rozum a že mají právo udělat se zemí, co chtějí, pokud tu většinu byli schopni získat jakýmikoliv prostředky,“ poznamenal varovně. Stejně tak jako Sobotka doufám, že tato vláda nechce navazovat na smutné tradice ruských bolševiků. A zejména v to, že vrchní účetní Miroslav Kalousek nebude tvrdit, že jenom to, že je pro něco většina v Poslanecké sněmovně, že to automaticky znamená, že je to také pravda.

Kabinet zneužil institutu legislativní nouze pro svůj další postup v rámci „blitzkriegu“ vůči opozici a většině vlastních občanů. Prosadil ve sněmovně jak své čtyři asociální zákony z dílny ministra práce Jaromíra Drábka, tak snížení podpory státu stavebnímu spoření z manufaktury nerovností v daních, což je Kalouskův resort.

Obtížně přijatelná je argumentace vládní koalice, že by byl ohrožen státní rozpočet. Ten vláda navrhla bez ohledu na to, že škrtací zákony ještě nespatřily ani svit úředních lustrů (byl sestaven na základě představ Kalouska, a že později k němu přibudou další zákony, které rozpočet verifikují – fascinující!). Suše řečeno, kabinet zneužil institutu legislativní nouze jen ze dvou důvodů – za prvé, aby příslušné normy platily od ledna 2011, a za druhé, aby prosvištěly Senátem bez jakéhokoliv projednávání.

Koalice odmítá zřejmě „demokraticky“ uznat, že byl zvolen občany Senát nový, v němž už pravice nemá většinu. Rozhodla se tudíž, že zákony bez projednání musí poslat Klausovi k podpisu stará dobrá pravicová sestava (kde ona pojistka moudrých Přemysle Sobotko, není vám hloupé, že se stanete jen pošťákem?).

Právě toto je pokřivená, ne-li znásilněná demokracie. Upřít opozici možnost navrhované zákony podrobit kritické diskusi, zpochybňuje vládu a koalici v jejích dalších tvrzeních. Například, že chce vést dialog nejen s opozicí, ale i sociálními partnery jako odbory. Z tohoto tvrzení se stává jen znásobená lež, povýšená na účel oblbnout veřejnost. To je jakási forma diktatury většiny, války s občany, zaměstnanci a jejich zástupci. Nejde o to, že opozice prohrála nějaké hlasování, ale o to, jako formou to provedla. Takovou, která opozici z parlamentu vymazala!

Nevěřím, že si toho Václav Klaus nevšiml. Skoro mám dojem, že se ve své reakci jaksi spletl. A pokud se nespletl, tak to lze považovat za jeden z tlaků právě na Ústavní soud, aby si rozmyslel byť i pomyšlení, že by ti „socani“ mohli mít střípek důvodu k podání stížností.

Pak směle můžeme konstatovat, že se ke konci demokracie opravdu blížíme.

Pro Prvnizpravy.cz
Jiří Kouda