Mediálních novinářů je jako šafránu (navzdory faktu, že médiím rozumí každý) a taky to podle toho vypadalo.V rozhlase jsme byli čtyři, v četce prý to bylo podobné, tedy kromě zástupců vydavatelských domů, které se na ředitele ČTK mile usmívali nabroušenými zuby. Na semináři o budoucnosti ČTK se, kromě mediálních novinářů, objevili i ředitelé a šéfredaktoři z Mladé Fronty Dnes, Ekonomie či rádií. Že by se supi slétali na kořist?

Jindy tichá a nenápadná přítelkyně četka měla totiž tentokrát seminář o sobě samé a své budoucnosti. Podnik, který vznikl hned 28. října 1918 rozhodnutím předsednictva Národního výboru československého,  se nyní potácí na hliněných nohou „tak kolem nuly“, jak prohlásil nový ředitel.  Ředitel nastínil, že možné jsou dnes všechny varianty dalšího vývoje. I privatizace z rozhodnutí parlamentu. Prohlásil to naprosto lhostejně, jako správce konkursní podstaty a ne jako ředitel. Kdysi chtěl četku privatizovat poslanec ODS Petr Pleva. Deset let o  tom mluvil.  Plevu, nemilovníka médií veřejné služby,  zavál čas a politické dějiny. Je milé jej teď vidět jako pracovníka  veřejné služby, jak ve sněmovně pléduje za rozhlasové vysílání do zahraničí. Člověk nikdy neví, že.

Ředitel ČTK Jiří Majstr na semináři ukázal, jak lze neříct skoro nic. Žádná podrobná čísla o ekonomice nebo vlivu ČTK na mediální trh. Jen pár stránek prezentace o aplikacích a žurnalistických „hodnotách“. Daleko obsažnější a pravdivější pohled v posuzování budoucnosti tiskových agentur „mezi facebookem a twitterem“ nabídl blogger Daniel Dočekal. Dozvěděli jsme se, že na rozdíl od tradičně líných žurnalistů, jejichž první otázkou je „…má to četka?“, výsměch online světa „četka to pořád ještě nemá…“ souzní s faktem, že 61 procent dospělých získává zprávy online a všichni začínáme žít ve světě „always online"“– připojeni k médiím prostřednictvím mobilních telefonů.  Dozvěděli jsme se, že s výjimkou Ruska, Číny a Brazílie jsme skoro všichni na facebooku, jen Afrika je v pralese. Čechů je na facebooku 3,3 miliony a sociální sítě úspěšně konkurují pomalému chodu agentur v rychlosti sdělování zpráv tichou poštou. Jen ta serióznost takto přenášených zpráv kulhá. Dozvěděli jsme se, že žurnalistika rezignovala na výklad informací, noviny nepíší zprávy, ale vytvářejí obsah, stále více zpráv začíná vznikat a rozvíjet se přímo na sociálních médiích, svět je postaven na konzumaci sdíleného, dav postavil tradiční žurnalistiku na hlavu a čtenář, dříve odkázaný na monopol,  je v dnešní digitální době krutý. Pokud si může vybrat, vybere si.  Od Rádia Impuls jsme se dozvěděli, že prováděli brainstorming o budoucnosti rozhlasového vysílání v digitální době, a nejsou z toho moudří.

Pozoruhodná svou nenápadností byla informace ředitele Jiřího Majstra o tom, že ČTK hospodaří nyní „plusmínus na nule“. Kam se poděly loňské  peníze za prodej akcií Economie, které přinesly do ČTK loňský výsledný zisk deset milionů? Co? Že by to bylo tajemství podivné volby generálního ředitele? Kdyby nebylo těchto mimořádných příjmů, s jak velkým minusem by ČTK  letos hospodařila? Bývalá předsedkyně Rady ČTK Valčáková (brněnská ODS) i nový předseda Rady Šefčík (brněnská ODS) byli na semináři přítomni a po těchto informacích zůstali rezignovaně klidní. Stejně jako komunistka Mirka Moučková.

Rozhlasová rada proběhla venkoncem klidně. Ne, že by radní přemýšleli o budoucnosti rozhlasu, to ne…. ani radnímu Šafaříkovi nebylo moc do řeči, ale asi se vymluvil již na zasedání předsednictva. K předsedkyni Rady ČRo málokdy pociťuji záchvěvy sympatie, ale v případě radního Šafaříka padla kosa na kámen.

Peter Duhan, rozhlasový generální ředitel, sdělil městu a světu, kdo budou (prozatím) jeho náměstci.  Tím provozním bude Oldřich Šesták, náměstkem pro strategický rozvoj René Zavoral. Obě ta jména jsou symboly odehrávající se politické bitvy o rozhlas, obě ta jména reprezentují ODS. Nikdo neví, kdy budou nové volby a tak se, zejména strana, pamatující lepší časy, zakopává v pozicích. Zavoral a slovo strategický rozvoj trošku nejde dohromady, ale což.

Programový náměstek není obsazen, program si Duhan bude řídit sám. Stav provizoria a krizového managementu tudíž trvá dál.

Zatímco Šesták zjevně plane vášní k velínům, odbavovacím pracovištím a vzduchotechnice, nicméně vášeň do svého verbálního projevu vetknout neumí, Zavoral srší marketingovým slovníkem a neváhá o sobě říkat, že je dynamický a loajální.  Hýří  rebrandingem a repositioningem a vůbec všem těmi miloučkými slovíčky, které patří do nezbytné výbavy manažerských příruček. Bůh pomoz Duhanovi.

V České televizi poněkud zmateně skončila reklama, protože se ukázalo, že naši drazí volení zástupci si trošku nelámali hlavičky s daty účinnosti. A tak reklama na jedničce nekončí 11. listopadu, jak o tom všichni mluvili, ale už teď.  Do posledního odstavce zákona, který určuje účinnost, předkladatelé zapomněli dopsat tři slova „a bod 6“. Radě pro rozhlasové a televizní vysílání i novinářům to napráskali lidé z televize Nova, která tak usilovně pracuje na vyvolání arbitráže o čemkoliv, ale hlavně na deset miliard. Není to nic tajného, ředitele Novy to řekl už v lednu a veřejně. Prachy jsou prachy. Jestlipak Sarbu ještě dvakrát měsíčně prodává akcie?

Lybijští povstalci nebo kdo to vlastně je, postřelili Muammara Kaddáfího v přestřelce, pak ho lynčovali, lynč si natáčeli za výkřiků Allah akbar a nakonec zkrvaveného plukovníka střelili ranou do hlavy. Prý prosil o život. A jsou toho plná média. Mediální svět chce své mrtvé. Zástupci prozatímní národní rady Libye řekli v rozhovoru pro Reuters, že „Muammar Kaddáfí byl zabit nešťastnou náhodou“.  Inu, jak  jinak. Další vítězně popravený diktátor. Kaddáfího zastřelili mezitím, co jsem jela metrem – mezi Malostranskou a Můstkem.

Abychom na něj jednou nevzpomínali. Kolik „padlých diktátorů“ a „nadšených revolucionářů“ pamatujete? Já spousty.  A to ještě ani nejsem v důchodu.

Pro Prvnizpravy.cz
Irena Ryšánková