Už to skoro vypadalo na takový klidný týden. Richard Medek s v poklidu dojednal s Radou svůj plat a těšil se na to, až bude mít od sněmovny další analogové frekvence pro Wave, které mu promptně sebere, aby vytvořil další, bezmezně nudnou, stanici mluveného slova.
18. října 2009 - 07:00
Stanici pro řidiče kamionů, jak se po rozhlase povídá. Takovou, jakou umí vytvořit jen Medek.
Proč taky by měl tu frekvenci dávat stanici pro mladé, kteří nejsou budoucností národa a syn radní Jaklové při jejím poslechu omdléval hrůzou. To alespoň před časem vyplynulo z jejího propagandisticky naléhavého projevu na oné proslulé radě, kde měli všichni v očích hákový kříž. Bohužel se ukázalo, že díky špatnému překladu "experta" Rady, ale mýlit se je úděl géniů...Jenže poslanec a předseda Strany Zelených Ondřej Liška, který zákon o Wave do sněmovny navrhl, Medka prokoukl. Prohlásil, že pokud z nových kmitočtů hodlá nový ředitel rozhlasu udělat další stanici, na níž se bude mluvit, svůj návrh stáhne. Možná nebude muset. Jiní poslanci se totiž chystají předložit ve druhém čtení pozměňovací návrh paragrafu 2 zákona o Českém rozhlase, který by cílovou skupinou nové stanice učinil explicitně mládež do 30 let a stanici profiloval jako hudebně publicistickou. Wave tedy má ještě naději. Medkovi navzdory. Nu, každý se nechová jako Rada ČRo.
Šéfem Českého rozhlasu 6 se stal Radko Kubičko. Nahradil v čele stanice čerstvě povýšeného a zázračně uzdraveného Petera Duhana. Nezbývá, než gratulovat, do čela rozhlasu se dostává opravdu ,,elita". Jen bych možná upozornila, že Antonín Zátopek opravdu prezidentem této země nikdy nebyl.
Rada ČTK pro změnu zdůvodnila, proč se rozhodla, jak se rozhodla. Proč odvolala podle Rady nezvoleného Hrehu a zvolila do důchodu odcházejícího Stibrala. Do sněmovny oklikami v minulých dnech doputovala analýza právní kanceláře Kříž-Bělina, pod níž jsou podepsáni všichni partneři firmy. Ti tvrdí, že rezignace - znovujmenování Stibrala a zvolení-nejmenování-odvolání Hrehy je právně v pořádku. No bodejť, když ta stejná kancelář diktovala předsedkyni Rady Pavle Valčákové ono klíčové usnesení, jímž se znovuinstaluje Stibral a likviduje Hreha. Dopis Rady do sněmovny konstatuje, že Rada měla pravdu a pravdu a nic než pravdu. A trhněte si nohou, mohla tam Rada ještě dopsat. Poslanci všech stran i tři další právní kanceláře mají ale názor opačný. Nicméně člen Rady Bohdal se od postupu svých kolegů distancoval a navrhoval usnesení, které by vrátilo konání Rady do souladu s právem. Většina Rady hlasovala proti němu. Tak sedl a napsal Sněmovně, že Rada nesplnila zadání. V příštích dnech nastane vraždění neviňátek.
Doufám, že mají radní nějaké potomky, aby jim pak mohli za dlouhých zimních večerů vyprávět, jak byli členy Rady ČTK, hrdinně čelili nejen poslancům, ale dokonce i zákonům a pak byli nespravedlivě odvoláni a vláčeni tiskem. Dětem se to bude určitě líbit, válečné historky děti milují. Tato se bude jmenovat Bitva na moravském poli. Pražané v ní zvítězí. Moravané prohrají.Válka, zvaná boj o zrno, nastává i v soukromých médiích. Barbora Tachecí si na Primě do svého pořadu pozvala svého bývalého šéfa, mediálního podnikatele Michela Fleischmanna. Ten, samozřejmě vítal, že by stát mohl sebrat televizi a rozhlasu koncesionářské poplatky a vsunout je buď do jeho kapsy prostřednictvím zakázky na "veřejnou službu" či do státního rozpočtu, čímž by obě média začala být spoluodpovědná za hospodaření státu a stát by se stal spoluodpovědný za jejich hospodaření. Vzhledem k chování prezidenta NKÚ by to mohlo být daleko horší, než by si všichni přáli.
Fleischmann by také rád, kdyby politické strany platily za předvolební reklamu jim, soukromým vysílatelům. Bára, snivě vzpomínala na svou bývalou kariéru a říkala řediteli české pobočky Lagardere romanticky "Mišeli". S Barborou Tachecí si Michel Fleischmann notoval hezky, což o to… Jako kdyby se otázky a odpovědi učili nazpaměť předem. Jen měl drobný problém si vzpomenout, jestli někde ve světě existuje "veřejná služba" v soukromých médiích, placená z poplatků, státních grantů či rozpočtu. Nu, abych mu osvěžila paměť. Neexistuje. Blbý.Naprosto ale Fleischmanna chápu. Esprit obchodníka má. Lobbovat mezi pravicovými poslanci vždy uměl. Televizi chtěl kdysi také – a nedostal.
Být na obrazovce je rozkoš bez rizika. Soukromým rádiím se totiž dvakrát nedaří. Televizím také ne. Celý koncern CME, jehož českým výrůstkem je televize Nova, má podle zveřejněných informací o třicet procent menší zisk. Prima na tom nebude o nic líp. A bude ještě hůř. Řada firem zvažuje investice do reklamy stále pozorněji, neboť účinnost televizní a zejména rozhlasové reklamy klesá, stoupá pouze účinnost events a dalších podlinkových aktivit. Navíc 80% diváků a posluchačů reklama obtěžuje. A tak se raději než na devadesátý díl třetí série nějaké americké kriminálky či konverzační Ulice dívají na stále dostupnější DVD. Tím klesá sledovanost televizí a poslechovost rádií. Filmy za padesát korun nejsou výjimkou, ale příbalovým pravidlem k časopisům a novinám. Už i autorádia mají standardně CD pro poslech domácích MP3 diskoték. Zaujmout je pro rádia stále těžší.
Krize je předvídatelně zlá a Kožušníkova předvolební kampaň se rozhlasovým a televizním soukromníkům prostě hodí. Začíná první kolo zoufalé soukromé války o osm miliard z rozpočtů České televize a Českého rozhlasu.
Irena ryšánková