Nejlepší obrana je útok. To si zřejmě myslí prezident Nejvyššího kontrolního úřadu František Dohnal, který čelí podezření ze zneužití pravomoci veřejného činitele. Místo toho, aby se kál a rychle opustil po vlně kritiky svou funkci, rozhodl se kopat kolem sebe a pomstít se těm, kteří na nesrovnalosti v hospodaření jím vedeného úřadu upozornili. Členové kolegia, kteří tak dali podnět k rozsáhlému vyšetřování, co se za zdmi Nejvyššího kontrolního úřadu děje, dostali od svého šéfa návrh na kárné řízení. Podle Dohnala se prý dopustili „chování, jímž narušují důstojnost a ohrožují důvěru v nezávislost a nestrannost své osoby a svého úřadu vůbec“, protože upozorňovat na problémy v hospodaření není prý podle zákona o NKÚ v jejich kompetenci. Prostě by členové kolegia měli držet hubu a krok a svému rozmařilému šéfovi všechno posvětit. Naštěstí ve svém postavení jsou natolik nezávislí, že je naštvaný prezident nemůže odvolat. Kdyby tomu tak nebylo, je zřejmé, že by dlouho na svých židlích už nezůstali.

Problém je v tom, že jestli někdo ohrozil důvěru v Nejvyšší kontrolní úřad, tak je to jeho prezident. Šéf úřadu, který má být hlídačem výdajů státního rozpočtu, sám plnými hrstmi rozhazoval. A to hlavně na sebe a svoji početnou rodinu. Z rozpočtu NKÚ si nechal platit více než dvousetmetrový dvojbyt a dva vozy BMW a rodinné auto Peugeot pro svoji potřebu. I když k soukromým účelům smí využívat jen jedno služební auto. Dokonce se úřad chystal nakoupit pro něj další luxusní limuzínu za tři miliony korun. A když se to proláklo, měl prezident NKÚ ještě tu drzost tvrdit, že dvojbyt s více než stometrovou terasou, za který mu stát platil 76 tisíc korun nájemného měsíčně, není „nějak luxusní“. Snažil se všemožně vytáčet a házet vinu na jiné, když prohlašoval, že mu výdaje na nájemné kolegium úřadu schválilo. Teď má vztek na své kolegy, kteří se takovému nařčení brání. Běžně se totiž schvaluje celkový rozpočet úřadu, nikde v něm nejsou detailně rozklíčované jednotlivé položky. Až když se členové vedení Nejvyššího kontrolního úřadu dozvěděli o plýtvání neoficiálně, žádali detailní vyúčtování. Taková zbytečná iniciativa se ovšem jejich šéfovi pranic nelíbí.

Plýtvání státními penězi a výmluvy, kterými se Dohnal brání kritice za své nemístné rozhazování, zpochybňuje činnost donedávna respektovaného Nejvyššího kontrolního úřadu. Vinou chování prezidenta Dohnala dnes prestiž NKÚ rychle upadá. Instituce, jejichž hospodaření teď kontroloři prověřují, logicky namítají, jak je může kontrolovat někdo, kdo má sám máslo na hlavě.

Dohnal se sice pod tlakem kontrolního výboru Poslanecké sněmovny i médií hodlá z luxusního bytu na pražských Vinohradech odstěhovat a nájemné si prý bude hradit sám. Ale odstupovat z funkce v žádném případě nemíní. Přitom to je to jediné, co by mohlo pověst úřadu zlepšit a navrátit mu ztracený respekt.