Nemyslím, že by ode mne bylo dobré odpovídat na konkrétní texty. Nerad bych ten spor přesunul do osobní roviny a nechci se s nikým hádat. Chci být s každým zadobře. Sociální demokracie prostě navrhuje omezení volebních kampaní pro budoucnost. Z reakce lze usoudit, že se to někomu nelíbí.

Mohou volební kampaně vůbec ovlivnit volební výsledek? Vždycky jsem si myslel, že minimálně. Smál jsem se volebním mágům, kteří s vážnými obličeji říkali zdánlivé banality. A prohlašoval jsem, že žádná volební kampaň nedožene to, co politici za čtyři roky neodpracovali. No a teď abych se volebním koučům schlíple omluvil.

Poslední zkušenost je opačná. Máte-li aspoň jednoho populárního maskota, dají se dělat zázraky. Na pár hesel a tváře Radka Johna a Karla Schwarzenberga zabrala třetina voličů. Ale máme poměrně draze zaplacenou zkušenost, že s některými ksichty zázraky nenaděláte.

Omezit a zprůhlednit volební výdaje není na první pohled špatný nápad. Bude-li dán počet billboardů, letáků, inzerátů atd. a rovné podmínky zaručí jedna průhledná veřejná agentura, ubude nepěkných podezření z tajných financí, ba korupce. A také třeba veřejné výdaje na politiku budou potom investovány do odborného vybavení stran a elementárního vzdělání politiků.

Tento licoměrný postup by však byl spojen s hrubě negativními dopady v kulturní oblasti. Ze zhruba miliardy korun na volební kampaň, končí stovky milionů v novinách. Zakázky se dostanou i vybraným pěvcům ba dokonce skromným umělcům, co přesvědčují bábu.

Kromě kultury by utrpěla demokracie. Volební výdaje alespoň nuzně sponzorují demokratický tisk, který by se z jejich absence vzpamatovával mnohem hůře, než ze zvýšení DPH, připravovaného mystifikátorem Kalouskem. Kde by byli strážci demokracie bez příjmů z volební inzerce? V troubě. Kdo by zde bojoval s korupcí? Osamělý Vít Bárta. Ale musel by to zas platit z vlastní kapsy.

Odsuzuji proto nápad omezit volební náklady jako nebezpečí pro svobodu, rovnost i bratrství. Za toto své nezištné stanovisko nežádám pochlebných článků. A to ani v novinách, které vlastním.

Jiří Havel