Ať už si kompromitující fotografie na politiky těsně před sněmovními volbami objednal kdokoli, je přinejmenším šokující, když je redakcím rozdává bývalý šéf rozvědky Karel Randák. Člověk, který je podezřelý i z podílu na úniku videa z hotelu Savoy, v němž se těsně před prezidentskou volbou sešel prezidentův kancléř Jiří Weigl s podnikatelem a lobbistou Miroslavem Šloufem. A který se přátelí s Petrem Dimunem, blízkým spolupracovníkem šéfa sociální demokracie Jiřím Paroubkem. Podezření, že za sledováním sám stojí mstou posedlý Randák, nahrává i fakt, že bývalý a zřejmě stále činný špion vypráví každý den něco jiného. Nejdříve tvrdil, že dostal zakázku získat kompromitující materiály na šéfa ODS, pak že zná autora snímků, nakonec všechno popřel a prohlašoval, že fotky jen distribuuje, aby se veřejnost dozvěděla všechno o bratrstvu kočičí pracky. Svým chováním jen dokazuje, že z čela rozvědky byl odvolán plným právem. Otázkou spíš je, jestli v jejím čele vůbec měl někdy stát.
Teď už je také jasnější, proč přední politici ODS vyzývali české turisty na cestě do Chorvatska, aby je pustili k vodě. Jenže zřejmě přitom zapomněli, že těsně před volbami se neschovají ani u vody v italském Monte Argentariu. Jejich rozčilení, že šlo o soukromou dovolenou, která byla narušena sledováním a natáčením, by se dalo i pochopit, kdyby ji opravdu trávili jen se svými rodinami. Ale uvěřit, že takový nebývale vysoký výskyt politiků ODS a ČSSD, šéfa polostátní firmy ČEZ a řady lobbistů na jednom místě v Itálii a jejich setkání byly zcela náhodné stejně tak jako na lyžích ve Špindlerově Mlýně, je opravdu velmi těžké. I když je bohužel určitě pravda, čím se hájí řada z nich, že se s těmito lobbisty potkávají běžně i v České republice. Tím méně pochopitelné je ovšem to, proč se bez nich neobejdou ani o své dovolené.
Odpovědi na otázku, kdo a proč si sledování, focení a natáčení styků politiků, manažerů a lobbistů objednal, se možná nedočkáme. Ale je mnoho otázek, na které by měli ještě před volbami odpovědět sami politici. Například na tu, zda se opravdu politika nedělá spíš na tenisových dvorcích, golfových hřištích, fil-mových festivalech a milionových jachtách než v parlamentu, na Úřadu vlády a na ministerstvech.
Libuše Frantová