Rozčarování nad panem Nulou, jak ho už některá média počastovala, pomalu utichl a Herman Van Rompuy se zvolna ujímá své funkce. A třebaže jde o nenápadného, nevýrazného a podle některých nerozhodného politika, do výkonu štědře placeného evropského arciouředníka se pustil s nebývalou chutí.

Stihl navštívit už všechny členské země, třebaže oficiálně do úřadu nastoupil až počátkem ledna. Při svém proslovu v Evropském parlamentu vyděsit ostatky svobodymilovných poslanců výhružnými zmínkami o novém světovém řádu. A na supertajném setkání elitní skupiny Bilderberg pár dní před svojí instalací horovat pro nové celoevropské daně zahalené do zeleného hávu.

V Bruselu se mu už staví honosné sídlo, aby před americkým prezidentem nevypadal jako chudý příbuzný. A pro jistotu dostane plat vyšší než sám Barack Husejn Obama. Na nová místečka vznikajícího úřadu se už třese sedm tisíc byrokratů již tak přebyrokratizované Unie.

I přes svou aktivitu, kterou nám zřejmě bude čím dál více předvádět, je však jasné, že Herman Van Rompuy je především jen loutkou v rukou jiných mocných státníků, kteří skrze něj budou realizovat své cíle. Jak jinak si vysvětlit, že tolik očekáváná funkce evropského prezidenta nakonec spadla do klína bezvýznamného belgického špidly?

Šedého evropského politika totiž nikdo nevolil, nikdo si ho nevybral. Vybraly si ho pouze elity a vygenerovaly ho bruselské politické obchody. Evropských občanů se nikdo neptal.

Podobně jako tomu bylo s Lisabonskou smlouvou, Van Rompuy nám byl vnucen. Nikdo se nezajímal, zda chceme, aby nás tato figurka reprezentovala na světové scéně. Nikdo se nepídil po názoru půlmiliardy Evropanů, zda je pro ně přijatelný. Lisabonská smlouva byla členským státům EU naoktrojována a spolu s ní i komická postavička pana Neznámého.

Pane Rompuyi, nejste mým prezidentem. Nevolil jsem vás, a nevolil bych ani nikoho z vašich politických přátel, ale ani oponentů. Evropský prezident totiž uráží současné prezidenty členských zemí Unie, podobně jako Lisabonskou smlouvou vzniklý superstát EU uráží donedávna hrdé členské země a ponižuje je na obyčejné provincie.

Jak při své nedávné návštěvě Vídně poznamenal Václav Klaus, není už prezidentem nezávislého státu, ale pouze prezidentem konstitutivní části nedávno formovaného státu evropského.

A to je velmi smutné, i při vší komičnosti nového evropského papaláše.

Pro Prvnizpravy.cz
Adam B. Bartoš