Jedině  snad, že by se rozhodli, že "teda vlastně Stibral už podruhé není ředitelem", protože  jeho odvolání rezignace bylo v rozporu se zákonem, tudíž neplatné. Stejně jako jeho pobyt v kanceláři generálního ředitele teď. A že už podruhé je ředitelem je Hreha, ať radní chtějí, nebo ne. Čímž by definitivně Rada ČTK potvrdila, že jsou  banda  zmatených jedinců, vlajících za dějem.  Nebo že by snad nějak zfalšovali tu spoustu usnesení, co zmateně vydali? To nejde. Přiznání ztěžuje zapírání.  Ať už radní zvolí cestu jakoukoliv, kůži jim to patrně nezachrání. Po lámání hlav nastane lámání vazů. Ani petice dělnických kolektivů za záchrany radních, nazvaná "Dyť oni to mysleli dobře" nepomůže. Zajímavé spíš je, že všechny mozky celého toho zmatení pocházejí z Brna.  A protože Brno je obecně veřejnoprávně výbušné, bylo by zajímavé zjistit, kdo vlastně byl hybatelem celého toho zmatku. Brněnští notoričtí petenti dokáží vyvinout neuvěřitelné úsilí v zachování sítě pravdy a lásky kdekoliv v nitru médií veřejné služby. "U nás v Brně to tak děláme", konstatovala na svou obhajobu filosoficky předsedkyně Rady, kandidátka filosofických věd Valčáková po posledním zasedání Stálé komise Parlamentu pro sdělovací prostředky.
 

Český rozhlas si "užívá" nového ředitele. Poznatelné to rozhodně je: množství lidí, kteří prohlašují, že to tam asi "zabalí", se zvyšuje. Medek nebude muset nikoho vyhazovat. Těch deset procent nejschopnějších odejde samo. Rada ČRo, které nový ředitel slíbil věrnost a poslušnost až do smrti a již má za to vyměřen nový plat, dokonala dílo zkázy, o které se snažila tři roky.Skoro bych  vsadila boty, že nový plat nového ředitele je lepší, než Kasíkův po deseti letech práce. A jistě  bude dostávat i odměny, které Kasík od Rady za trest, že vzdoroval a nechtěl odejít dobrovolně a sám, již několik let neviděl.

Nepochybuji, že nový ředitel  bude dostávat odměnu i  za to,  že vůbec chodí do práce. Ostatně, že je mu bližší košile  než kabát, ukázal naprosto dokonale už ve středu. Měl jít totiž vyprávět do Radia Wave své vize. Nu, buď nesebral odvahu něco plácat těm, o nichž prohlásil, že nejsou budoucností národa, nebo ho zajímal spíše jeho plat, který Rada právě projednávala. Do rádia Wave nepřišel. Ať už byl důvod jakýkoliv, o něčem to svědčí. Programovým ředitelem rozhlasu se stal Peter Duhan, jak ostatně již Medek avizoval. Na Duhana narazila autorka tohoto textu profesionálně jednou a bohužel musí říci, že to byl zážitek morálně poměrně ilustrativní a tristní.

I Duhan se ovšem Radě dokáže jistě zavděčit. Pružný je dost (stačí si na časové ose udělat obsahovou analýzu jeho projevů a veřejných vystoupení na mediálních konferencích a v ČRo 6). Navíc ví, kdy onemocnět. Ví, kdy a komu kdy volat, komu nezavolat či komu kdy nezvedat telefon. Jeho odchod do nemocnice před odvoláním Kasíka (týden poté, co Kasíkovi na poradě sdělil, že "ho požádali", aby usedl na jeho místo) a zázračné uzdravení ve chvíli, kdy Rada Kasíka shodila, připomíná nejen zázraky svatých, ale také příběh komunistické spisovatelky Věry Adlové po obsazení republiky Sovětskou armádou v srpnu 1968. Od té doby se tomu říká politická chřipka. Adlová se za odměnu stala v roce 1972 šéfredaktorkou Státního nakladatelství dětské knihy. Duhan se stal v roce 2009 programovým ředitelem Českého rozhlasu. Trpká vůně podzimu... To je nejen smutné konstatování dneška, ale i román Věry Adlové. Nu, uvidíme, jak dopadne celá šaráda s o 150 milionů navýšeným rozpočtem na rekonstrukcí rozhlasu. Uvidíme, jak se zachová dozorčí komise Rady ČRo, mající ze zákona odpovědnost dozorčí rady. I trestní. A co na to předseda Rady ČRo, ta prototypa cti? A co na to Jan Tleskač a Služba pro odhalování závažné kriminální činnosti? Říkáte, abych věřila?
 

Sněmovna odmítla předat Senátu část svých pravomocí a  nechat je také volit mediální rady. Chápu, že Senát by rád také vkročil na pole médií veřejné služby. Chápu, že by se leckteří senátoři rádi viděli v odlesku mediálních reflektorů častěji. Pak ale nechápu, proč chtěli rozhlasu a televizi veřejné služby sebrat koncesionářské poplatky a přičlenit je k potápějící se lodi stále více se zmenšujícího  státního rozpočtu, který schvaluje jen Sněmovna.

Nelogické. Navíc, pokud si vzpomínám,  s tímto nápadem přišel poprvé v rámci iniciativy eStát Edvada Kožušníka někdejší ředitel televize Prima Martin Dvořák, který se už tehdy nevyznačoval příliš sofistikovaným vedením televize a nyní se nevyznačuje  sofistikovaným vedením  Dopravního podniku, Jeho odvolání je otázkou času.  Proč to Dvořák, tehdy mající příjem ředitele privátní televize  udělal, je celkem nasnadě. Bral média veřejné služby jako konkurenci a věděl, že nejlépe se televize likviduje přes snížení  příjmů. Prima tento trend málem nepřežila. Možná ale, že by se měl Dvořák nyní už  spíše zabývat tím, aby pražská hromadná doprava jezdila včas a člověk v tramvaji nechytl  blechu nebo veš.

Irena Ryšánková