Ústavní soud čelí záhadě záhad. Jak se novináři dozvěděli o tom, že soud se rozhodl  zrušit předčasné volby? Věděli to proto, že to odhadli, nebo -  ak temně naznačila Eliška Wagnerová - bylo někde pootevřené okno? Protože žádný soudce by to přece  nevyzradil?

Ach ty svatá prostoto, chtělo by se říci. Vždycky všechno se přece vědělo dřív, než se to  oficiálně vyhlásilo. O tom, kdo je zvolený prezident, také věděli  novináři vteřinu poté, co se sečetly hlasy. Jak se do zvěděli?  Inu, připomíná to ten starý vtip, jak tajně zasedalo předsednictvo ÚV KSČ. A aby se nerozkecalo, o čem se tam mluví, rozhodli se soudruzi, že nebudou chodit ani na záchod a přistaví si kyblík. O chvíli později se náhle zjevila  uklízečka z čistým kýblem. ,,Jak jste se dozvěděla, že už máme plnej kýbl?" zeptal se jeden soudruh. ,,Ale, před chvílí to hlásili na Svobodné Evropě," pravila uklízečka.

Zkrátka, vůči novinářům se v české politice nic neutají a není potřeba k tomu ani žádné sofistikované zpravodajské techniky, ba ani jednoduchého bezdrátového nebo směrového mikrofonu. Někdo to prostě někomu řekl. A ani to nemuselo být o dvouhodinové pauze, podle sofistikovanosti zdůvodnění soudce Hollandera muselo být jasné, že to dopadne -  nebo chce snad říci, že své historické expozé napsal soudce během dvou hodin? Nu, nevím....  

Mobily jsou mobily, že... A novináři se dozví vždycky všechno, co vědět chtějí.

Ale sněmovna je soudem, strážcem ústavy rozhořčena.

Až se Sněmovna, jata hysterickou snahou urychlit volby, sama rozpustí, v tu chvíli bude neomezeným vládcem nad legislativou Senát a může eskalovat předvolební konfrontaci.  Senát neměl vůbec vzniknout, šíří se z druhé strany. To je hezký, ale vznikl, existuje a může teď odmítnout Lisabon zní varovné, ale vůči předčasným volbám bezradné hlasy. A bude teď moct o všem rozhodovat!

O všem by chtěl rozhodovat odborový svaz Média. Aby bylo jasno - jsem zastánkyní odborů. Ovšem nejsem si jista, co je opravdu názor OS Média a co je jen názor rozhlasového archiváře Hubičky, který je čirou náhodou vede.

Poté, co napsal zaměstnanec Českého rozhlasu Hubička odpudivý dopis, v němž po hujerovsku vítá odvolání generálního ředitele ČRo a píše o atmosféře strachu ve které nemohl snad ani dýchat, opět si užívá svou chvilku loajality k novým  pánům.

Tentokrát se pokusil potopit nového, legitimně zvoleného ředitele ČTK Radima Hrehu ještě dříve, než se ujal funkce - dlužno dodat, že ruku v ruce s týdeníkem Respekt. Prvně jsme se z práskačského dopisu dozvěděli, že Hreha prošustroval na Slovensku spoustu  peněz a STV zadlužil a vůbec to tam celé zlikvidoval. Na to se ozvaly nejen slovenské televizní odbory, ale i současný ředitel STV Nižňanský s ostrým odmítnutím a protestem vůči takovéto interpretaci reality. Týdeník Respekt jeho stanovisko nezveřejnil.

Předsedkyně Rady ČTK Pavla Valčáková kvůli  tomu, co bych já nazvala vědomou a záměrnou lží archiváře Hubičky, svolala mimořádné zasedání Rady ČTK na čtvrtek, které ovšem o ničem nerozhodlo a pokud se Hubičkovými výroky vůbec bude zabývat, tak rozhodne až příští týden. Možná by měla Rada příští týden rozhodnout spíše o tom, že se Hrehovi omluví, ještě než 1. října nastoupí. Poté, co se ukázalo, že Hubička se svými domněnkami o mediální situaci na Slovensku trefil kozla, začal šířit spikleneckou teorii, že Hreha chce spojit ČTK a soukromou televizní společnost RTA.


Rozhlasový archivář Hubička si užívá své minuty slávy, aniž si uvědomuje, že se každým dnem boří víc a víc do hlubin žalovatelných výroků. Naskýtá se otázka, co tak strašného se skrývá v útrobách ČTK, že se někdo bojí člověka zvenčí?

Možná by bylo dobré zavolat doktora Chocholouška...

Pro Prvnizpravy.cz
Irena Ryšánková