Pečlivě spisovným jazykem tam „nároční posluchači“ (tipuji, že asi deset) mobbují zejména Martinu Kociánovou a  vzájemně se ujišťují o své vznešenosti. Dvojka předevčírem vysílala něco, ach, tak strašného…, ale byla jsem zrovna na skalce a musela bych z ní slézt, pravila jedna profesorská zahradnice z Klubu Vznešených… Inu…

Nemám iluze o televizi Nova. Její urputná snaha dostat aspoň nějaké peníze, třeba i  navíc, třeba z reklamy nebo aspoň z arbitráže (to by jí jistě mohlo vytáhnout trn z paty, 10 miliard by se hodilo každému, ale kam se poděly ty minulé, zní otázka) by za jistých okolností mohla být i zábavná. Kdyby se banka BNP Paribas přímo z bulváru des Italiens v Paříži nesnažila zjišťovat v Praze, kdože je to ta Nova a jestli stojí vůbec za něco.  Možná je to kvůli její turecké dceřiné společnosti…, možná kvůli nejistotě zástavy. Na spoustu věcí jsme si už zvykli, včetně unylých tureckých telenovel. Možná si rádi zvykneme na šansony Jacquese Brela. Média jsou totiž nyní pro arogantní hlupáky riskantní byznys. Česko už není emerging market.

Nejspíš si nezvykneme na zpravodajské vstupy redaktorů z chodeb vlastní televize  či ulice před televizí. Na co si ale zvykám také těžko, jsou některé momenty, které jsou…. jak jen to říct…. drobně křupanské.  Naposledy se to podařilo „kulturnímu“(?) redaktorovi té skvělé televize Tomáši Krausovi. Jeho "novinářská" čepice mi v podstatě nevadí, chápu, že bez ní by byl jen tuctovým chlápkem s chraplákem. Proč si ale tu čepici nesundal aspoň ve Strahovském klášteře,  nebo při rozhovoru s arcibiskupem, to věru nepochopím.

Pomalu se schyluje k předvolbě do mediálních rad. Již jsem čestně avizovala, že do jedné z nich kandiduji taky. Takže mne docela baví články, které opisuje každý od každého,  že do rad míří „staré“ tváře a naznačují, že všichni jsou odporní. Protestuji !!!

Nemyslím, že „staré“ tváře jsou takový problém, pokud to není tvář, která se v té Radě už jednou otočila a nedopadlo to slavně  - míním tím rozhoupání média. Jeden takový je v televizní radě a jeden takový kandiduje do rady rozhlasové. Ale katolík se nevzdává, protože své dobro přece musí šířit dál.  Komu to prospívá, to nevím,  ale to vědí Oni..

Kandidatura takové Heleny Fibingerové mne nepobuřuje. Na rozdíl od některých „čestných" si já Fibingerové vážím a  vážím si toho, co dokázala.  Její kritici obvykle nedokázali nic a proto je to pro ně celé tak iritující. Ale je to jen ukázka jejich vlastní nenávistnosti a kádrováctví. A tak uvidíme, koho nakonec zvolí ti, kteří volí voly. Možná nikoho. A možná se budou někteří divit.

Blíží se dvě klíčové akce, společné pro mediální insidery. Obě předznamenávají budoucnost.
Na mezinárodní konferenci Duhová kulička u příležitosti zlísnkého festivalu budou odborníci diskutovat nejen o mediální budoucnosti za dvacet let, ale i o mediální gramotnosti, sebeobraně a výchově ale i společenské odpovědnosti firem nejen při zadávání reklam.

Konference Digimedia 2011 bude reflektovat cestu, kterou se vydává zejména Česká televize – propojení internetu s televizí v interaktivní televizi, "Smart TV" a tvorbu obsahu pro ně. Jak fragmentace společnosti a vývoj technologií ovlivní TV vysílání? Jak budeme sledovat televizní program v budoucnosti? Kdo bude tvořit program a kdo bude tvořit obsah?  A kdo to zaplatí?

Zděšení nad budoucností nastalo nejen v Paribas. Francouzským národním shromážděním prošel návrh zákona, který by umožnil vydavatelům efektivněji stanovit minimální ceny e-knih. Francouzská soutěž s Apple, Amazononem a Google dostává rysy Maginottovy linie.

Oproti tomu Playboy Enterprises začal  archivaci celého svého časopisu od roku 1953 on-line v souvislosti se zahájením předplatného pro  i.Playboy.com. Onanovat budete odteď moci i nad PlayMate v IPADu a bývalými ideály ženské krásy, kterým je dnes i osmdesát let. Slibují se i "exkluzivní videa".

Google tento týden konečně přináší do jiných zemí Social Search, výrobek, který se nejspíš nestane soupeřem Facebooku, ale jeho vítaným doplňkem. Analýza sociálních sítí je poslední záchranou reklamy - za situace, kdy sociologové už neví, kdo je kdo.

Studie novinářek z International Women’s Media Foundation tvrdí v odborné studii "Global Report on the Status of Women in the News Media", že ve střední a východní Evropě došlo k boomu genderové vyváženosti v médiích. Prozatím ve 522 společnostech v 59 zemích 73 procent jsou místa vydavatelů, generálních ředitelů a dalších vedoucích obsazena muži a  muži obsadili i 64 procent zpravodajských  pracovních míst. Rusko a sedm  východoevropských států jsou světovými lídry v rovnosti žen a mužů v médiích.

No sláva.

Pro Prvnizpravy.cz
Irena Ryšánková