Nešťastnice Dara Rolins (kdysi dávno průměrná zpěvačka Darinka Rolincová)  srazila svým vozem důchodce na motorce. Jak k tomu došlo, prakticky niko neví. Média, trpící okurkovou sezonou (festival ve Varech skončil, horko doléhá i na mozky editorů) se na událost vrhla  jako piraně, plně podporována vdovou, které patrně mezi nenávistným rozhovory moc času na truchlení nezbývá.

Dozvěděli jsme se, že zpěvačka narazila do muže, jedoucího z ryb. A narazila do něj autem „s velkýma kolama“… Celkově se zdá, že média  vědí o nehodě víc, než vyšetřovatel, soudce i kat. Podrobné popisy toho, jak se „Darinka“ zhroutila, následují popisy toho, že vdova „chce domeček“.  Čtvrteční deník Aha přinesl patrně zatím nejfantastičtější zprávu dne – fotografii vykopaného hrobu s informací „sem pohřbí oběť Dařiny nehody“. Den poté jsme se v rubrice „Musíte vědět!“ dozvěděli, že na pohřeb budou svážet hosty autobusem.

I pro člověka bulváru uvyklého je to poněkud… ehm…  mnoho…  Způsob, jakým pořádají štvanici na Rolincovou, aniž  kdo vlastně ví, co se ve skutečnosti stalo je fascinující.

Kdo je na vině? Jistěže, noviny potřebují, aby byly prodány. Zejména v takto horkém létě. Kolik  blábolů ale člověk vydrží bez ztráty soudnosti a kolik je jich ještě zajímavých?  Budou o vině či nevině, o životě nebo smrti rozhodovat v bulváru?

Média primitivnějí, Čapka nevidět, vzdělání je novinářům spíš na škodu. Ti, kteří si z mediálních studií pamatují čtyřicet let starou poučku o novinářích jako watch dogs – hlídacích psech liberální demokracie, by si měli najít i o něco mladší termín lap dog (pes líný, válející se po kanapi) a junkyard dog (pes smetišťový, hrabající se v odpadcích). Nejkurióznější je Whitehouse dog, vysmívající se přepisovačům vládních výroků do mediální podoby.  Tak hodnotili odborníci některé žurnalisty také.  Primitivnějí už i čtenáři? Jistě ne všichni, ale kdo by si nepřečetl o tragédii, která se nestala jemu, že? Čteme přesně proto, proč jsme se v minulosti chodili dívat na gladiátorské zápasy či veřejné popravy. Vidět viset něčí tělo na šibenici vytváří zdání spravedlnosti. Moc jste se za ta staletí nezměnili. Chceme krev a je jednodušší nám ji dát.

Ministr kultury Jiří Besser z TOP 09 hodlá otevřít audiovizuální zákon a holá tak rozšiřovat svobodu slova. Co si pod tím máme přestavit, těžko říct, ale koalice se již dohodla, že do mediálních rad by měli být voleni i lidé, pocházející z odborné veřejnosti. Kdo je "odborná" veřejnost, se zatím neví. Členem Rady by teoreticky dle její agendy mohl být telekomunikační inženýr – kvůli sítím elektronických komunikací a konvergenci digitálních technologií, právník – kvůli legislativě a smlouvám, ekonom – kvůli rozpočtu, statistik, sociolog či kulturní antropolog – kvůli sledovanosti a cílovým skupinám, psycholog a pedagog – kvůli vzdělávací úloze médií, kulturolog – kvůli ovlivňování kultury médii, kněz – kvůli církevnímu vysílání, mediální analytik či politolog – kvůli rozboru obsahu zpravodajství a vyváženosti. Řemesel či odborností by se našlo i víc… Jak z nich vybrat a respektovat i politický klíč, odvozený od vyznávaných hodnot a názorů koncesionářů? Asi by nakonec odborníkem byl každý, protože, podobně jako sexu, médiím přece každý rozumí. Na televizi se přece díváme a koncesionářské poplatky platíme. Všichni, že… Nicméně diletantismus rozhodování Rady Českého rozhlasu a Rady ČTK v minulých třech letech je varovný. Jména Jaklová, Jíša-Anderlík, Ratiborský, Florian či Valčáková jsou synonymem nekompetence ODS a KDU-ČSL v minulém volebním období. Fakt, že média jsou obor odborného vysokoškolského studia, který vyžaduje jako vstupenku inteligenci a komplexní znalosti, doléhal dosud do sněmovny velmi těžce.  Zatím Besser spolu s jinými náměstky odvolal po svém nástupu i náměstkyni Petru Smolíkovou, která dosud měla na starosti audiovizuální legislativu. Doufejme, že to bylo z odborných důvodů.

Nová vláda má možnost z předvolebních slibů o "odpolitizování rad" a "zefektivnění činnosti médií veřejné služby" extrahovat to použitelné a přispět k dalšímu rozvoji veřejné služby ku prospěchu všech občanů, nebo má možnost silou 118 hlasů bořit dosavadní systém a vymýšlet kolo. K době předvolební patří populismus i barnumská reklama. K době povolební patří státnická zdrženlivost a rozvaha.

Pro Prvnizpravy.cz
Irena Ryšánková