Irena Ryšánková: 24 hodin zpráv

KOMENTÁŘ

Mediální svět nemá sám ne sebe čas. Jest totiž zahlcen děním ve sněmovně. Čtyřicetihodinová schůze je přesně to, co donutí všechny, aby mysleli na prosté přežití  a zajištění základních životních funkcí.

6. listopadu 2011 - 07:00

U poslanců jsou to jakékoliv texty pro diskusi (třeba bible) a dostatek redbullů pro přežití v bdělém stavu, u novinářů kartáčky na zuby, baterie do diktafonů a čisté slipy. Obstrukce patří k parlamentnímu životu a způsob, jakým si koalice bezstarostně odhlasovala  nepřetržité jednání, došel trestu.

Sociální demokraté si dokonale rozdělili směny a poslance vysílali do boje  jak hokejisty na led. A dívali se, jak autoři nápadu bezmocně zuří a postupně umdlévají. Tedy kromě Miroslava Kalouska, který jediný dokázal držet krok se všemi – a získal titul maratónce. Lekce ve strategii, která by se měla učit na  univerzitách. Jen komunisté dělají, že se jich to vlastně netýká, ale je to jejich volba.

Obstrukce jasně ukázaly, na čí straně který list či novinář stojí, což je také dobré poučení. Rozčilení z nonstop jednání ani morální panika mezi profesionální reakce nepatří. Pro někoho, kdo miluje strategické hry, je ovšem radost vývoj ve sněmovně sledovat.  Kdo by to do těch socanů řekl?

Do médií (některých) ovšem pronikly (z Facebooku) návrhy na logo nové  „lví“ politické strany Jiřího Paroubka a spol. Zdá se, že nová „národně socialistická“ partaj se hned na počátku potýká s problémem, který grafik se obětuje a to logo udělá. Protože to, co doposud zveřejnili, zatím vypadá jako něco, co si někdo nakreslil v kuchyni. Ještě, že na tom nejsou fleky od kafe. Hlavní propagátor „Lva“, Petr Dimun, je všemi návrhy (samozřejmě)  nadšen.  Možná je kreslil sám.  Ostatně, je pěkné, jak se bije jako lev a krizituje ČSSD, když se před tím bil za ČSSD a ještě před tím za Unii svobody (a mnohdy proti ČSSD). Dejte mu prachy a ideu, a ať je jakákoliv, on se za ni bude bít.

Do kin, nikoliv českých, přišel film, který se jmenuje Bill Cunningham New York. Je o letitém fotografovi New York Times, který  jezdí po městě na kole a spí mezi bednami s negativy.  Škoda, že takoví lidé u nás ještě neexistují. Ale tak třeba jednou taky...

V USA vznikly nové webové stránky, které se snaží  přimět novináře k odpovědnosti. Stránka News Transparency má pomoci uživatelům zjistit více informací o lidech, kteří produkují zpravodajství  a  hnát je k odpovědnosti, stejně jako  novináři i osobují právo hodnotit ostatní. Jde o abecední seznam stovek novinářů, který vyzývá uživatele, aby vytvářeli a aktualizovali jejich profily, které zahrnují základní biografické údaje, jako je věk, vzdělání,  zaměstnavatele a pracovní historii. Profily také odkazují na účty novinářů na sociálních médiích, emaily, články napsané o nich, příslušnost novinářů k politické straně, jejich příspěvky na dobročinnost a „profesionální“ a „osobní“ údaje. Watchdog journalism tak dostal nový obsah. Lovnou zvěří jsou novináři. Ve jménu vítězství demokracie nad mediokracií. Možná proto, že akademický výzkum v USA ukázal, že zhruba polovina  novinových článků obsahuje flagrantní věcné chyby a moc médií je kontrole občanů  - čtenářů stále vzdálenější.

Děsí se i americká vláda. Potenciál Twitteru a Facebooku na politické změny při Arabském jaru a šíření hnutí Occupy Wall Street nyní vyděsil náměstka Ministerstva pro vnitřní bezpečnost Caryna Wagnera , který z hrůzou zjistil, že vláda nemá nástroje na monitorování sociálních sítí a  „pro vymáhání práva“, natožpak „smysluplnou inteligenci“ intelligence (tajných služeb). Wagner přiznal, že ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA, založené po útocích 9/11, nyní aktivně nesleduje žádné sociální sítě. Nekonečnost a globálnost kyberprostoru dnes znemožňuje jakékoliv účinné ovládání „nových médií“ jakoukoliv vládou. Řešením je jedině použít Velký Vypínač – a tím shodit  celý internet. Co by tomu řekly korporace,si nepřejte slyšet. Co by tomu řekly ostatní vlády, si nepřejte slyšet. A co by tomu řekli sami američtí občané, to by asi americká vláda také slyšet nechtěla. Moc všech vlád (včetně té čínské) jednou pro vždy dostala omezení.


Děsí se i Čína, ale nehodlá se bránit Velkou zdí, ale útočit posílením svého vlastního informačního vlivu. Čínská státní televize CCTV plánuje pro příští rok rozšířit své globální operace a posílit vliv státu v zahraničí   s cílem zvýšit konkurenceschopnost čínských médií na zahraničních trzích. Čínská ústřední televize (CCTV)  zvýší počet svých zahraničních korespondentů z 66 na 80 v roce 2012. V posledních letech CCTV zahájila vysílání   v ruštině, arabštině, španělštině a francouzštině kromě   čínštiny a angličtiny. Nyní plánuje zřídit dvě kontinentální studia v Severní Americe a Africe, z nichž každé bude zaměstnávat více než 200 lidí. Vláda na rozšíření působnosti tiskové agentury Xinhua, televize CCTV a rozhlasu  CRI vyčlenila 7.1 miliard USD.

Když se občan  může stát „novinářem“ přes noc jen tím, že si založí  nový  blog, je nutnost formálního žurnalistického vzdělání v pochybnostech. Nový zpráva  John S. a James L. Knight Foundation a New America Foundation říká, že je dnes vzdělávání žurnalistů  důležitější než kdy jindy, ale musí v něm nastat několik změn. Autoři zprávy z University of Maryland  C.W. Anderson, Tom Glaisyer, Jason Smith a Marika Rothfeld píší, že univerzity by měly  převzít model fakultních nemocnic  - nebýt jen prostorem pro přednášky, ale také propojit vzdělávání s praxí (léčit) a provádět výzkum. Žurnalistické programy by se neměly omezit pouze na výuku novinářů, ale měly by vytvářet média a stát se laboratoří inovací.

Svět se mění den ze dne a jistoty byvších monopolů se hroutí jako trůny faraónů.

Pro Prvnizpravy.cz
Irena Ryšánková