"Mnohé ze soubojů se kterými se setkáváme - regenerace ekonomiky, boj proti světové chodobě, klimatické změny a jistá dodávka energie - působí na Evropskou Unii ve svém celku a vyžadují společnou odpověd" prohlásil Barroso.
Prezident komunitární exekutivy vyjádřil svou naději že se vytvoří úzká spolupráce s Cameronem "v těchto nebo jiných věcech", a rovněž v prohloubení vnitřního obchodu, lepší legislativě a větší transparentnosti v lůnu EU.
Vnější vztahy
Nicméně, mezi sloupy Komise, Evropského parlamentu nebo Rady EU se nedýchá s takovým klidem. Šéf liberálně-demokratických řad, Nick Clegg, který zamýšlel zabývat se zahraničnimi věcmi v britské vládě, postoupil své místo "toryovi", konzervativci William Hague, pověstnému v Bruselu svými "eurofobickými" vyjádřeními.
Mnozí konzervativci jsou proti tomu, aby Spojené království, ve své dlouholeté "antievropské tradici ", postoupilo více suverenních kompetencí Bruselu, pročež se zdá být jasné, že i když se to nechce připustit na veřejnosti, stále více komplikované vztahy mezi EU a Spojeným královstvím, které se v roce 1973 zablokovaly, společně s Dánskem a Irskem, budou téměř vždy jistým zdrojem třecích ploch, napětí a konfliktů.
Zatímco Clegg je přívrženec toho, aby Londýn přijal euro, konzervativci mají opravdovou třesavku před vším co připomíná Evropu, Brusel nebo jednotnou měnu.
Dohody
Není třeba se vracet tak dozadu. Stačí připomenout prohlášení Camerona která učinil v únoru, když tvrdil, že když přijde do čísla 10 de Downing Street, sídla předsedy vlády v Londýně, bude se snažit aby jeho země nikdy nevstoupila do eurozóny.
A když se přetočí film o několik měsíců dřiv, až do října, konzevativní lídr pohrozil torpedováním Lisabonské smlouvy, schválené v agonickém druhém referendu Irskem v řijnu minulého roku.
V každém případě se zdá být konsens mezi "toryi" a liberálními demokraty pokud jde o stále delikátní témata EU. Obě strany slíbily nevstupovat v euro ani postoupit víc práv Bruselu bez předchozího referenda.
"Žádná z těchto dvou stran nechce postoupit víc práv Evropské Unii", ujišťoval minulý týden Hague, který byl odpovědný za tvrdou porážku své strany před expremierem labouristů Tony Blairem ve volbách 2001.
V Evropě, ale ne z Evropy
Avšak, zdá se, že větou která označí "evropskou agendu" Hague bude ta kterou vyslovil v roce 1999 a která ještě dnes platí: "V Evropě, ale ne z Evropy". Z ní vyplývá jasně, že nedopustí aby Brusel získal víc pravomocí na úkor britské suverenity. "Opravdu tomu věřím", tvrdí Hague, zatímco si toto větu připomíná.
A je tomu tak, že britští konzervativci považují EU za velký supermarket , širokou zónu volné směny ve které lze obchodovat, ale obecně cití odmítnutí komunitárního bloku jako politické unie. A v tom naplňují dokonale praporec vyznačený dvěma velkými euroskeptiky novodobé britské historie: Thatcher a expředsedou "toryů" John Mayorem.
V tomto momentě, jediné naděje Bruselu jsou vložené do Nicka Clegga, evropského exfunkcionáře a europoslance který, ve své funkci stranicko-stěžejní nerozlučitelné pro vytvoření stabilní většiny vlády, bude bdít nad tím, aby Londýn nevstoupil do otevřeného konfliktu s EU.
Edvard Kožušník