Zákon o České televizi leží ve sněmovně, snad také naštěstí. Debata o tom, co je veřejná služba nás všechny teprve čeká, zrovna jako debata o tom, z kolika přístrojů se vlastně má platit koncesionářský poplatek a zda se má vůbec platit z přístrojů.  Nicméně notoričtí petenti se činili a zrovna tak někteří   bulvární kolegové. A tak jsme se dočkali záběrů ze soukromí veřejnoprávního šéfa (jistě „náhodných“)  a prakticky permanentní štvavé kampaně. Veřejnoprávní srna prozatím lovcům unikla. Břetislav Rychlík a spol. se zase ozvali, že chtějí televizi „průhlednější“ a tak bude průhlednější. Což ovšem petenty rozlítilo natolik, že vztek těžko skrývali i před novináři.  Jejich honoráře jsou prý tak strašně ubohé, že se vlastně ani zveřejňovat nemusejí. Inu, zdá se, že transparentnost je sice pro petenty důležitá, ale rozhodně ne, pokud jde o ně samé.

Možná prostě jen někoho irituje reorganizace a restrukturalizace, která v televizi probíhá a  rozjede se naplno od prvního ledna.

Rozhlas je stále bez ředitele. Parta Jaklová, Florian,  Jíša/Andrlík, Ratiborský a Zelenka sice dokázali vylikvidovat úspěšného ředitele Kasíka a nainstalovat podivného Richarda Medka, ale nového ředitele už vybrat nedokázali.  Na ředitele nyní kandiduje prozatímní šéf Peter Duhan, druhdy šéf „šestky“ a ředitelka zpravodajství Hana Hikelová.  Duhan je možná zkušenější  rozhlasák, Hikelová nicméně lépe ovládá zákulisní politické hry. Ostatně fotografie z odletu na egyptskou dovolenou, na níž společně jela Hikelová s předsedkyní rady Jaklovou, vyrazily dech všem. Jistěže tam spolu byly náhodou a jistě i lehátka měly náhodou vedle sebe. Poslední dvě v celém Egyptě.

Rada ČRo má teď  šest členů, což je nejmenší možný počet pro volbu ředitele. Posledním je katolík Milan Badal. Což by mohlo být signálem, že katolík Jiří Florian již v radě nebude, pokud ovšem není v úmyslu sněmovny udělat z rozhlasu katolické rádio. Ředitele podle zákona volit nyní Rada musí, ale zvolit nemusí.  Rozhodujícím hlasem ale bude bývalý ředitel brněnské filharmonie Bohuš Zoubek. Jsou chvíle, kdy budoucnost závisí na jednom člověku.

Na problém s dovolbou do rad poukázala i OS Média, parta, která svým aktivismem zhatila volbu nového ředitele ČTK, aniž se za to někomu omluvila. Fakt, že mediální odboráři neměli pravdu se ukázal „v plné nahotě“ ve chvíli, kdy se stalo přesně to, co předpovídal kandidát na ředitele ČTK Radim Hreha. Provalilo se, že „četka“ je prakticky „na huntě“. Vytunelovaná vlastním managementem. Nikomu to, zdá se, nevadí, četkařská Zpráva o činnosti byla dokonce na volebním výboru, který má média v gesci, pochválena.

Společnost CME se zbavila Petra Dvořáka, bývalého úspěšného ředitele televize Nova. Vyhazov to prý byl drsný, jak jen to Rumuni dovedou. Krev mu ale nevysáli. Okamžitě se začalo šířit, že jej chce Radek John instalovat jako ředitele některé z veřejnoprávních institucí. Předpokládám, že měl Dvořák ve své smlouvě s Novou  konkurenční doložku, stejnou, jako mívala například Libuše Šmuclerová.  Podepsanou krví. Byl by to zvláštní ředitel. A tak doufejme, že veřejná služba přežije i vládu rozpočtové a protikorupční odpovědnosti a nerozdrobí se jako Drobil.

Veřejná služba v Evropě také prochází očistcem. Politický tlak na zeštíhlení nebo omezení  médií veřejné služby existuje v řadě zemích, kde dosáhla úspěchů. Představují totiž moc občanů, emancipující se od moci politikůa ne vždy bez odlišných postojů. Destabilizace křehkého liberálního příměří ve společnosti, stále více se medializující, představuje potenciál dynamiky budoucího společenské změny. Jestli půjde o  střet nebo ne, se teprve uvidí.

Pro Prvvnizpravy.cz
Irena Ryšánková