Pan Radek John řekl, že podá demisi a zároveň prohlásil, že strana Věci veřejné zůstane ve vládě jen tehdy, když budou splněny všechny jejich návrhy na boj s korupcí a když budou vyměněni ministři ve všech stranách včetně ministra financí pana Kalouska. Zároveň jen tak mimochodem pan John utrousil, že by se do vlády vrátil jen na křeslo ministra vnitra. Protože tyto podmínky jsou pro jejich koaliční partnery, tedy ODS a TOP 09 naprosto nepřijatelné, u nestranného pozorovatele to vzbuzuje dojem, že mají v úmyslu položit vládu Petra Nečase. To ale zároveň jak pan John tak i ostatní špičky Věcí veřejných popírají a zaštiťují se reformami. Zřejmě si myslí, že nehoráznými podmínkami donutí partnery k větším ústupkům.

TOP 09 situaci jen vtipně glosuje, protože prodlužování této vládní agonie oslabuje nejen pozici Petra Nečase, ale i celé ODS, což této straně dlouhodobě vyhovuje. ODS je nejednotná a prezident toho doposud využíval, aby posílil svou moc. Proto rád naslouchal Vítu Bártovi, který byl - jak vyplývá z nahrávky - ochotný ho informovat o schůzkách K9 a za to mu zase na oplátku v něčem pomoci. To ovšem ukazuje na to, že prezident místo, aby dbal na to, že politika by měla být trhem s pravidly, podporuje trh s privilegii. Proto je mu trnem v oku i Ústavní soud, který dbá právě na pravidla. To je zásadní zjištění, na které bychom neměli zapomenout.

Druhý výrok je z úst Víta Bárty, který se kvůli nabubřelým řečem, jež všichni mohli minulý týden slyšet na YouTube, omluvil prezidentovi Václavu Klausovi a spolustraníkům a své bláboly, jež nemá cenu už ani opakovat, protože jich média ještě v sobotu byla plná, zdůvodnil těžkým červeným vínem. Ale zcela opominul voliče, kvůli kterým se do politiky dostal. Těm se neomluvil. Už pro něj nejsou vůbec důležití a necítil potřebu se nám omluvit. Implicitně přiznává, že voličům se lhát může a že na nás se obrátí až zase před volbami. Teď nám podle pana Bárty do politiky nic není. A když Jan Rovenský z Práva Vítu Bártovi připomene jeho řeči o tom, že na Finančně analytickém útvaru ministerstva financí má své lidi, kteří pokryjí černé financování strany, pan Bárta mu řekne, že při víně zveličoval. Pan Rovenský mu připomene: bráníte se stejně jako Kristýna Kočí, ta také tvrdila, že na nahrávce pouze lhala. Bárta se z toho snaží vykroutit tím, že ona pila v kavárně kapučíno, kdežto on měl v sobě doma víno. Náš politický provoz už zcela smazal hranice mezi pravdou a lží a maskuje je jen diplomatickými výroky i mystifikaci či přeháněním a na voličích mu nezáleží.

Jenže to, co tito pánové převádějí, je smrtelný koktejl české politiky: V okamžiku, kdy trh s privilegii zvítězil nad trhem s pravidly a kdy voliči jsou pro politiky nezajímaví a slova ztratila váhu, jsou vyprázdněná a slouží jen maskování skutečnosti, už nelze hovořit o politice. Takhle totiž funguje subkultura mafie a jak známo, tu se nepodařilo v Itálii vymýtit či alespoň zásadně omezit policejně, ani soudně. My občané se z toho, ale nemůžeme vyvinit. Chování nás všech tento stav pomáhá jen upevnit: Lidé po dvou totalitách zapomněli na to, že jsou občany s ius resistendi, právem odporu a politici se cítí být právě proto do smrti vyvolenými a nepotrestatelnými. Můžeme si za to do značné míry sami.

Karel Hvížďala