V celé Evropě považují volby do Evropského parlamentu za druhořadé, prezident Václav Klaus je dokonce nazval zbytečnými, takže voliči se k urnám nehrnou.
6. června 2009 - 08:00
Ale měli by se alespoň v tomto případě řídit příkladem prezidenta. I když jsou pro něj eurovolby jen polovolbami, sám volit půjde. Odborníci odhadli účast Čechů na třicet až pětatřicet procent občanů. Je to škoda, protože Evropský parlament je vlastně jedinou evropskou institucí, o jejímž složení přímo rozhodují voliči. Navíc stále více se o našich životech rozhoduje v Evropě. Jenže pro většinu českých občanů je Evropský parlament daleko, o práci europoslanců se příliš nezajímají.
I volby do Evropského parlamentu se staly válkou mezi ODS a ČSSD, a to především o domácí témata, která voliče víc zajímají. Do boje politiků tentokrát zasáhli i mladí lidé: svůj odpor k politice sociálních demokratů, kteří dluhy zatěžují jejich budoucnost, dali razantně najevo v takzvané vajíčkové válce. Fotky Jiřího Paroubka, Jaroslava Tvrdíka a dalších představitelů ČSSD s rozteklými žloutky a bílky na tvářích obletěly celý svět. Ale politologové se liší v názoru, jestli se tato veřejná potupa obrátí proti sociálním demokratům, nebo jim naopak ve volbách pomůže. To uvidíme až v neděli v nočních hodinách.
Do volební kampaně v závěru zasáhl i kardínál Miloslav Vlk, když vyzval lidi, aby v evropských volbách nevolili politiky, kteří rozbili koaliční vládu. Nejde zřejmě jen o sociální demokraty a komunisty, výzva se týká i řady stran, které mají v čele svých kandidátek bývalé občanské demokraty a zelené. Je to strana Libertas s poslanci Vlastimilem Tlustým a Janem Schwippelem a Demokratická strana zelených s Olgou Zubovou. Je typické, že předseda ČSSD Jiří Paroubek označil Vlkův vstup do kampaně za bezprecedentní v novodobé historii a neslučující se s posláním církví. A ihned zaútočil, že jeho slova jsou motivována majetkovými zájmy katolické církve a bojem za vyplacení téměř 270 miliard korun z prostředků českého státu. To se dá komentovat jen lidovým rčením Podle sebe, soudím tebe.
O přízeň českých voličů a dvaadvacet mandátů ve Štrasburku se o tomto víkendu uchází 731 kandidátů z třiatřiceti volebních uskupení. Ale jen málo z nich má podle volebních preferencí šanci dostat se do Štrasburku. Zatím ani sázkaři nedokáží určit favorita voleb. Těsně před volbami mírně vedli ve volebních preferencích občanští demokraté, i když v čele žebříčků dlouho stáli sociální demokraté. Podle průzkumů mají jistá místa ve Štrasburku také komunisté a lidovci, velkou šanci má i populistická europoslankyně Jana Bobošíková. Nejistý je výsledek Strany zelených, protože příznivci udržitelného životního prostředí se rozdělili do tří „zelených“ stran, což může být pro všechny nakonec smrtící. Ostatní strany se zatím ani vzdáleně nepřiblížily potřebné pětiprocentní hranici. Ani euroskeptické uskupení, jako je Strana svobodných občanů v čele s Klausovým poradcem Jiřím Paynem. Ale překvapení nejsou vyloučena. O vítězích v tomto typu voleb může rozhodovat několik stovek nebo desítek hlasů.
Po prvních volbách do Evropského parlamentu padla vláda Vladimíra Špidly, když sociální demokraté získali jen dva mandáty proti devíti mandátům ODS a šesti komunistů. Ale na posty šéfů ČSSD ani ODS nebudou mít ty letošní zřejmě žádný dopad. Důležitější budou pro českou politickou scénu podzimní sněmovní volby, pro které jsou eurovolby jen takovou malou průpravou. Vzhledem k tomu, v jaké atmosféře probíhaly „polovolby“, je už teď jasné, že se máme na co těšit.
Libuše Frantová