Je to opravdu podivný krok, tím spíš, že zejména západní Evropa už byla v poslední době značně nervózní z íránských jaderných aktivit a vzrůstajících možností Teheránu vypálit jadernou raketu na Izrael nebo popřípadě i „kousek“ dál. Přece právě Írán byl údajným důvodem pro budování tolik diskutovaného radaru v Česku, kvůli němuž jsou vztahy České republiky s Ruskem už nějakou dobu napjaté… A najednou žádná osa zla, žádné nebezpečí a plné pochopení pro jaderné choutky Teheránu.
Rozhodnutí obou prezidentů o uznání jaderného Íránu teď proto nejspíš vyvolá pořádné bolení hlavy nejen u velitelů izraelských služeb – Mossad, Šabak či Amán. Hektické časy nastávají nejspíš také americké CIA stejně jako většině Evropských zpravodajských služeb.
Zájemce o situaci na Blízkém východě se v prohlášení prezidentů může dočíst následující: „Uznáváme právo Íránu na rozvoj vlastního jaderného programu v rámci smlouvy o nešíření jaderných zbraní a zbraní hromadného ničení (ZHN). Zároveň zdůrazňujeme nezbytnost jistoty v tom, že íránský program má výlučně mírový charakter.“ Nicméně izraelská zpravodajská agentura Mignews uvádí, že jednáním byť jen o rámcových kontrolních metodách pro získání zmíněné „jistoty“ u jaderného Íránu, se oba prezidenti zrovna nezatěžovali,.
Obama i Medveděv raději slavnostně prohlásili, že „éra, kdy obě země pokládaly jedna druhou za nepřítele, skončila“. Oba prezidenti zároveň dojednali podpis nové vzájemné dohody o snížení stavu jaderné výzbroje ještě před tím, než termín stávající smlouvy vyprší v prosinci letošního roku. I to zní poněkud nevyváženě v kontextu zrození další špatně kontrolované jaderné mocnosti.
Kdo a jak bude kontrolovat mírumilovnost íránského jádra a jeho využití je tedy zatím ve hvězdách – červené a bílé. Nic špatného na snaze Baracka Obamy o klidnější vztahy s Ruskem a o nastolení rovnováhy mezi velmocemi jistě není. Ostatně mu to důrazně doporučila i vlivná americká dvoustranická komise, kterou vedou dva bývalí senátoři – demokrat Gary Hart a republikán Chuck Hagel. Členy komise jsou dva bývalí poradci pro národní bezpečnost Brent Scowcroft a Robert C. McFarlane, bývalý senátor a specialista na vztahy s Ruskem Sam Nunn, ex-předseda zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů USA Lee H. Hamilton, a další významné osobnosti. Hart a Hagel se s ruským prezidentem setkali už minulý týden. Dmitrij Medveděv tehdy vyjádřil naději, že na dubnovém setkání s Obamou v rámci G-20 „se začne psát nová stránka rusko-amerických vztahů.“ Inu, proč ne? Jen při tom velmocenském vrkání nějak padá přes palubu Blízký východ a potažmo Evropa. Možná se dozvíme více za několik měsíců, protože Barack Obama přijal pozvání ruského protějšku Dmitrije Medveděva k návštěvě Moskvy v létě letošního roku.
Radmila Zemanová