Jiří Paroubek: Hnědne česká pravice?
Před volbami jedna z dnešních koaličních stran Nečasovy pravicové vlády, Věci veřejné, pořádala občanské hlídky, které nápadně připomínaly jakousi domobranu. Podobné populistické aktivity jsou vlastní mnoha pravicovým stranám v Evropě. S jediným rozdílem: jsou nazývány jako populistické či nacionalistické. Když se navíc jejich místopředseda vyjadřuje s despektem o ukrajinských dělnících či „zasmrádlé veřejné dopravě“, je to už na pováženou.
Bohužel, jak se ukazuje, nejsou v tomto trendu extremizace české pravice po volbách pozadu ani TOP 09 a ODS. TOP 09 má na kandidátce pro komunální volby v Ostravě člověka, který byl dlouholetým spolupracovníkem kontroverzní senátorky Liany Janáčkové, která proslula právě rasistickými výroky. Její spolupracovník, a nyní kandidát Schwarzenbergovy TOP 09, Jiří Jezerský, měl podle médií na adresu Romů prohlásit, cituji: „Vystavte mi potvrzení, že mohu mít střelnou zbraň a že mi dáváte svolení, abych to vystřílel, a já to půjdu udělat.“
Nevím, jak se takový názor snese s veřejně proklamovanou „změnou politické kultury“ v podobě TOP 09, ale s ohledem na to, že právě za tuto stranu, která se vždy distancovala od všeho komunistického, je ve vládě jediný bývalý člen KSČ, aniž by to panu Schwarzenbergovi připadalo v rozporu s předsevzetími jeho strany, určitě nějakou omluvu najde. Anebo problém „prospí“ a vysedí, jako tomu bylo v případě kauzy Čunek.
V Krupce na Teplicku zase starosta za ODS proklamuje, že je po volbách ochoten spolupracovat s Dělnickou stranou. Nečas je prý proti tomu. Připomínám, že ODS dodnes nevyřešila přes veřejné antikomunistické proklamace problém, kdy na desítkách radnic po celé zemi spolupracují jejich starostové právě s KSČM.
S ohledem na minulé zkušenosti s dvojí morálkou pánů ze současné pravicové koalice je zřejmé, že uslyšíme opět pouze proklamace s tím, že se jedná o ojedinělý problém, který se vyřeší. Hranice budou bohužel opět posunuty a část veřejnosti si začne zvykat na to, že jedna z vládních stran organizuje domobranu, lidé z bezpečnostní firmy jejího zakladatele obsazují ministerstva, včetně vnitra, místopředseda této strany dělí lidi na řádné a podřadné, ODS bude spolupracovat na radnicích po komunistech i s Dělnickou stranou a strážce morálky, kníže Schwarzenberg, to raději všechno bohulibě zaspí, aby to nemusel řešit.
Vždyť média mu to vždy přiřkla k dobru. Já ovšem varuji před touto postupnou, plíživou legitimizací pravicového extremismu, který se projevuje v poslední době různými formami, ale stale intenzivněji. Považuji boj s jeho projevy, včetně pravicového populismu Věcí veřejných, za jeden ze svých hlavních úkolů.
Jiří Paroubek
Petr Sak: Může se člověk změnit?
Ve středu 23. 4. 2025 zveřejnil na Prvních zprávách Zdeněk Ertl článek „Kdo dnes nepochopí Kantovo varování, ten nepřežije“ .
![[title] [title]](http://prvnizpravy.e-vision.cz/repository/profily/_antialias_b0f3a571-03c8-11ee-a1c9-003048df98d0_4a8b4bdb74e1d0a4f8440d81f063e211.jpg)
Petr Markvart: Trocha statistiky k Vatikánu:
V současnosti tvoří Kolegium kardinálů celkem 252 prelátů, z toho 135 volitelů mladších 80 let věku.
![[title] [title]](http://prvnizpravy.e-vision.cz/repository/profily/_antialias_cc515138-3114-11e4-aadc-003048df98d0_fa34bf4c6c1174dca3e9e383a937cd52.jpg)
Zdeněk Ertl: Kdo dnes nepochopí Kantovo varování, ten nepřežije
V době, kdy politici, technologové i aktivisté sní o „novém“ a „lepším“ člověku, zní Kantovo staré varování aktuálněji než kdy dřív. Kdo dnes nepochopí, že svět ani lidé nejsou rovní, dokonalí a snadno řiditelní, ten v realitě plné krizí a nejistot jednoduše nepřežije.
Nepřehlédněte

Koliha tenkozobá. První vyhynulý pták Eurasie
Vědci potvrdili historicky první vyhynutí ptáka, který obýval pevninskou část Evropy, Asie a severní Afriky. Koliha tenkozobá, dříve běžný druh tažného bahňáka, podle všeho definitivně zmizela z přírody.

Konec politické izolace AfD? Iniciativa části CDU a bolehlav pro Merze
Výrok Jense Spahna o rovném parlamentním přístupu pro krajně pravicovou AfD rozpoutal bouři v německé politice a CDU nyní balancuje na hraně mezi demokratickými principy a pokušením pragmatismu.