Mimo zvýšení gepardí ohrádky v Troji o půl metru jde ve sněmovně hlavně o rozhlas, neb tuto klec je třeba gruntu zrekonstruovat…

V Radě ČRo nyní budou chybět čtyři lidé z devíti. Z toho tři patří k těm, kteří se shodli na defenestraci Václava Kasíka a zvolení jeho nástupce Medka. Špitá se, že Jiří Florián dostane svůj post znovu. Za zásluhy o shození bývalého ředitele. Ale čert věř katolickým předpovědím, když lidovci nedávají naději, že se do příští sněmovny vůbec dostanou. Na jedné straně to sice nic potěšujícího není, na druhé - aspoň víme, koho tam "za nás občany" máme a jak charakterní "zástupci lidu" jsou. Stejně jako poslanci, kterým už déle než dva roky nevadí, že tři členové Rady ČRo porušovali zákon. Končící Maria Ptáčková sice byla mezi těmi třemi, ale nakonec se právě ona ukázala jako ta, která tlakům nepodlehla, pro shození Kasíka nehlasovala a odmítala se účastnit konstrukce důvodů pro jeho odvolání.

Adrian Sarbu prodal tiskovou agenturu Medifax televizi Nova za jedno euro. Fakticky jim prodal pohledávku ve výši více než sto milionů. Někdy i minus v kase může mít podobu plusu. Jen musíte vědět, komu to minus prodáváte. Mediafax před pár lety začínal s obrovským předsevzetím, jak to ,,natře" ČTK a vůbec i všem ostatním… Tvařte se pozitivně, radili tehdy odborníci na komunikaci manažerům, hlavně se tvařte… Sarbu pravděpodobně viděl předobraz Novy, která se stala z ničeho nic silným hráčem a předpokládal, že když to šlo jednou, půjde to zas. Nova ale vznikala za úplně jiných okolností, Železný byl marketingový génius a první kapitalistická televize v Česku dostala velmi luxusní podmínky - do kolébky jí zákonodárci vložili celoplošný okruh a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání možnost prakticky libovolné změny licenčních podmínek. To se to pak podnikalo… Jenže tisková agentura není televize. Peříčkové porno ani krváky agentuře zákazníky nepřivábí. Porazit četku se v Česku pokoušelo za dvacet let tolik odvážných. Arteria, ČIA, Korzo... A všichni zjistili, že jejich odvážné plány jsou na tomto mediálním a superkonzervativním piditrhu k ničemu. Co bude dál s Mediafaxem, těžko říct, ale patrně se stane námezdným plnitelem internetových stránek Novy a dodavatelem "levnějších" zpráv, které mají jinak všichni. Na nic víc aspirovat nemůže.

Vlastník televize Nova, Lauderova společnost CME, sice v Česku nakupuje "za babku", ale jinde prodává. CME se nedohodla s ukrajinským mediálním podnikatelem na spolupráci a tak mu prodává dva televizní kanály za 300 milionů dolarů. Zdá se, že je to vedlejší výsledek prvního kola ukrajinských voleb, které poslaly o bezvýznamnosti amerického favorita Juščenka a na druhou pozici voliči odsoudili i jeho kdysi věrnou, posléze po bohatství bažící plynovou princeznu Julii Tymošenkovou. První kolo vyhrál proruský Janukovyč s náskokem 12 procent. Američané v souboji s veřejným míněním na Ukrajině prohráli svou oranžovou bitvu a vyklízejí pole. Ukrajina se chtě nechtě vrací do sféry ruského vlivu, ať už druhé kolo voleb prezidenta 7. února dopadne jakkoliv. Vydělá na tom Ukrajina i Lauder. CME stouply akcie a ukrajinští politici si oddechli.

Richard Medek vstal z mrtvých a začal opět docházet do své rozhlasové generálněředitelské kanceláře. Nemocenská nic moc, že… Rozdal už několik výpovědí několika klíčovým lidem a opět o něm neví nikdo nic bližšího. Znala jsem kdysi ředitele, který měl takový děs z řízení instituce, v jejímž čele byl, že se na celé dny zavíral do kanceláře a prakticky nikdo jej neznal. Kdyby tomu tak bylo i v rádiu, všichni by si oddechli. Za více než měsíc se díky vánočním svátkům a Medkově nepřítomnosti nic zvláštního nestalo.

Vysokoškolským studentům začíná pomalu letní semestr, i když má být až dvacet pět stupňů mrazu. Letošní zima je první sněhovou sezónou po schválení mediálně kontroverzního "Kuberova" zákona, který obcím předal voliči lehce kontrolovatelnou a všem viditelnou povinnost. Logickou povinnost, kterou mimo majitelů velkých domů s domovníkem uvítali zejména tisíce majitelů rodinných vilek, z nichž mnozí z nich jsou už dávno důchodci a mnozí špatně chodí i v létě. Odklízet čtyřicet centimetrů sněhu na obecních chodnících je pro většinu z nich za hranicí fyzických sil. Inteligentní komunální politici se předzásobili solí i štěrkem, nakoupili u Bédi Trávníčka pár sněžných fréz s množstevní slevou i pár stovek lopat, zapojili nekvalifikované či chronicky nezaměstnané a pootevřeli jim obecní pokladny. Řeší důsledky ekonomické krize, která na ty nejchudší dopadla nejhůře.

Hlupáci z řad starostů zaplatili pojišťovnám a neuklízejí nic. Cesta se ve sněhu a náledí neudržuje… Vstup do tohoto města jen na vlastní nebezpečí. Ti primitivnější z řad starostů nadávají na senátora Kuberu, opozice a ti moudří starostové si mnou ruce. Až bude jaro a předvolební kampaně, každý z nich ukáže, že starosta je o slova starosti a ne od slova nicnedělání. Uklizený sníh si budou pamatovat všichni, zvláště, jestli letošní zima bude ve znamení globálního ochlazování. Nejhůř dopadá prozatím pražský primátor Bém, který bude před Pražany obhajovat pozici jednobarevné vlády ODS. Prozatím nedokázal přesvědčit média, že v Antarktidě jsou daleko horší sněhové podmínky, než na pražských ulicích. Odletět před sněhovou kalamitou do antarktických hor může jen dobrodruh a nebo mediální i politický kaskadér. Není divu, že preference strany, která měla ještě pře lety 51 % voličů v skoro dvoumilionové aglomeraci, se blíží historickým minimům z dob vlády mrtvých sponzorů. Bolestivé naražení páteře "na obecním" si volič pamatuje dlouho a viník je nabíledni. Bém bude krotký jako beránek.

Mainstreamová média ukazují, jak strašně nebezpečné jsou staré jezdící schody v pražském metru. Matky s dětmi v náručí vážně hovoří do obrazovky, jak se děti uhlídat nedají a jak jsou všichni (kromě těch matek, samozřejmě) neodpovědní. Plnou vahou citového angažování plačících máteří televize líčí eskalátory jako zákeřné stroje, které trhají malé děti na kousky. Některé malé děti bych v metru sama s radostí roztrhla také - i s jejich matkami. Zajímavé ale je, že déle než třicet let se žádnému dítěti nic vážného na eskalátoru v metru nestalo a tu náhle, během půl roku ředitelování bývalého ředitele televize Prima, se schody mění ve vraždicí bestie. Že by byl problém jen v těch matkách a dětech? Pozoruhodné je, s jakou razancí se každý, byť sebemenší úraz na schodech medializuje. Skoro to působí jako PR kampaň. Že by někdo potřeboval prodat nějaké nové schody a nevěděl, jak jinak přesvědčí k desítek milionovému vydání kvůli šestimilimetrové škvíře mezi schodem a bočnicí pražské radní uprostřed ekonomické krize? Stejně tak jsou nebezpečné i výhybky na křižovatkách a koleje, když přes ně přecházejí blondýny v jehlových podpatcích...

Radovat se může i xenofobní Dělnická strana. Prozatím ji za následování myšlenek nacistů a rasistické řeči i skutky nezakázali. Zdá se, že Česko je ve všech směrech bílé.

No uznejte, není to dostatečná povánoční nadílka?