Walter Bartoš: Maturity jako potěmkinovské vesnice

V Poslanecké sněmovně leží návrh na další odklad zavedení tzv. státních maturit. Tentokrát o jeden rok, který iniciuje poslanec za ODS, Walter Bartoš.

28. srpna 2009 - 07:00

Ministerstvo jej ale odmítá jako nepřípadný a trvá na dodržení zákonem stanoveným termínem, tedy spuštěním nové podoby maturit již v květnu a červnu příštího roku. Komentovat téma tzv. státní maturity, přesněji společné části ukončování středoškolského vzdělávání v oborech zakončených maturitou a termínu jejího zavedení, začíná být pomalu pracovní námět pro historiky. První myšlenky o tom proč a jak z centra (z úrovně ministerstva) ovlivňovat zaměření a průběh maturit pocházejí z konce devadesátých let. Námětem jak se s problémem se ctí vypořádat si lámalo hlavu sedm ministrů školství, nesčetně ministerských úředníků, zaměstnanců ministerských výzkumných ústavů, bylo uspořádáno nesčetně diskusní fór, kulatých stolů, konferencí, seminářů nebo výzkumů názorů na uvedenou problematiku. Zákonem byla podoba maturit uzákoněna v roce 2004 s tím, že první maturanti budou ponovu maturovat v roce 2008. Současně ministerstvo zřídilo další specializovanou instituci, která měla zdárnou přípravu nových maturit zajistit. Desítky nových specialistů se dalo do práce. Nicméně tak, jak se blížil zákonem předpokládaný termín, bylo stále zřejmější, že realizaci nové podoby maturit bude pro vážné pochybnosti o připravenosti projektu nutné odložit. S pomocí poslanců se naštěstí odložení maturit podařilo.

Nový termín nových maturit byl stanoven na rok 2010. Současně byly zákonem zpřesněny parametry pro vykonání „zkoušky dospělosti“, její podmínky, pravomoci a zodpovědnosti jednotlivých aktérů společné (tzv. státní) i profilové (tzv. školní) části maturitní zkoušky. Vyměnil se ředitel onoho maturitního ústavu a ministerstvo vyhlásilo, že za dva roky usilovné práce, pokud bude investován nemalý počet milionů, bude možné novou maturitu spustit. Jenže, co čert nechtěl, stačila výměna ministrů, následně změna preferencí, představ a zájmů a čas běžel a běžel a běžel, zatímco práce stály. Z původních dvou let času na přípravu a implementaci velmi komplikovaného systému, kde jedno podmiňovalo druhé, najednou ubylo několik měsíců přešlapování na místě, planých diskusí odborníků o tom, zda by nebylo modernější nahradit papírové testy on-line maturitní aplikací nebo jestli je výhodnější zdokonalit původní, pro nové nároky nepříliš funkční informační systém nebo jej nahradit novým. Podobné úvahy sice byly již dávno diskutovány, nicméně nikoli však v grémiích odborníků nového ministra.

A nepochybně šlo i o to, kdo a za jakých podmínek získá tu či onu zakázku na realizaci maturitních subsystémů. A čas plynul, zatímco práce stály. A když už se zdálo, že problémy a záměrná nebo z nevědomosti ministerstvem iniciovaná zdržení jsou u konce a ministerstvo v listopadu minulého roku schválilo klíčové dokumenty o podobě logistického modelu maturitní zkoušky nastaly problémy další. V lednu letošního roku byl ministrem odvolán ředitel, který byl myšlenkovým otcem všech původně navržených a ministerstvem schválených změn a byl nahrazen stranickým kolegou „zeleného ministra“. Následující období bylo logicky poznamenáno neznalostí, proto nekompetencí, objevováním dávno objeveného, ad hoc dílčími řešeními namísto řešení komplexních, hledáním úspor, aby výsledkem byly vícenáklady…

Příprava maturit zanedlouho začíná připomínat pověstné potěmkinovské vesnice. Vykazovány jsou neexistující výsledky a neexistují připravenost zvládnout zákonný termín maturit. A do toho nová výměna ministrů. Trvá zhruba tři měsíce, než realita nepřipravenosti, o které si štěbetají vrabci na střeše, vyplyne na povrch. Obě největší politické strany, bez ohledu na ideologické rozdíly, navrhují maturitu odložit. Následně, necelý rok před zákonem předpokládaným termínem maturit nezbývá ministerstvu než instalovat původního šéfa organizace maturit a pokusit se zachránit co se dá.

Výsledkem analýz možností jak a jaká řešení je možné přijmout je návrh o existenci možnosti tzv. státní maturitu realizovat i v původním termínu, tedy koncem školního roku 2009/10. Pravda, za cenu zásadních zjednodušení. Z původně sofistikovaného modelu centrálně zadávaného a vyhodnocovaného modelu certifikace maturit se má stát provizórium, kdy jednotné testy jsou sice dopraveny do škol, nicméně s pokynem školám - nějak to podle centrálních pokynů opravte a nějak nám sdělte výsledek. Prý to ale bude jen provizorní řešení pro příští školní rok. V dalších letech už by mělo být postupováno podle původního záměru.

Za posledních více než deset let se sice státní maturitu nepodařilo v zamýšlené podobě, využitelné například i jako kritérium pro přijímací zkoušky na vysokých školách připravit, během příštího roku se to ale určitě podaří. Říká ministerstvo, ústy ministryně, které odmítá vstřícný poslanecký návrh na další, tentokrát jen jednoroční odklad. O tom, že pro zavedení centrálně zadávané části maturit je řada dobrých důvodů, není pochyb. Není pochyb ani o tom, že diskuse o podobě maturit trvá již nepřiměřeně dlouho. Je však otázkou, zda v situaci, kdy ani po více než deseti letech není věc připravena, je namístě přijmout řešení provizorní před sice nepříjemným, ale jed dalším jednoročním odkladem. Osobně se domnívám, že provizórium dobrým řešením není. Neprospěje školám, ale ani maturantům. Po více než deseti letech příprav není optimálním řešením nepochybně ani další odklad. Podle mého soudu však je řešením lepším, než jakékoliv, byť dobře míněné provizórium.

Walter Bartoš
Psáno pro Prvnizpravy.cz