Nemyslím si, že by se v obou případech nějakého zvolení dobrali.

Rozhlasových radních je šest a mají zvolit generálního ředitele, na což je potřeba šesti hlasů. Hmmm… Opatrným favoritem soutěže je Peter Duhan. Rozhlas po strašlivé ostudě, kdy Jaklová a spol. si zvolili „svého“ Richarda Medka, který se vzápětí raději psychicky zhroutil, když zjistil, že ten podnik musí fakt vést, řídí Duhan prozatímně. Ten velký dům na Vinohradské řídí zatím s přehledem i přes omezený mandát. Dá se předpokládat, že kdyby měl právo činit zásadní změny, nebyly by ani ukvapené, ani nekoncepční, ani hloupé.

To vidí každý, kromě Dany Jaklové, toho času předsedkyně Rady. Jaklová, jako představitelka ODS (fakt?), dává zjevně přednost někomu jinému. Pravděpodobně je to tím, že Peter Duhan s ní, na rozdíl od její bývalé kamarádky a redakční spolupracovnice Hany Hikelové, další kandidátky na ředitele, nejezdí na dovolenou. Koneckonců na to nemá čas, řídí rozhlas.

A tak je vcelku jasné, kde tluče Jaklové srdéčko, že… Přece je normální, když jako předsedkyně Rady jedete na dovolenou s kandidátkou na ředitele… Egypt, to je to pravé místo na sbližování duší. Nebo vlastně není, vždyť Dana Jaklová tam jela s bratrem, jak prohlásila. Ach, jak jen mohu být tak hloupá. A tak to asi díky africkému sluníčku dopadne tak, že nebude zvolen nikdo a Duhan prozatímně provede rozhlas dál. Což rozhlasu bude působit problémy, ale to je Jaklové vcelku jedno. Hmmm, pročpak to ta Dana asi dělá?

Radních ČTK je minus jeden, takže Valčákové Rada je v téměř plné síle. Milan Stibral jde opět do penze, ostatně jako každý rok. A tak se Rada opět pokusí dovolit někoho vhodného – nejlépe Stibralova favorita Jiřího Majstra. No a když se jim to nepovede? Tak holt si to Stibral zase rozmyslí a do žádné penze nepůjde. Prý ale s Pavlou Valčákovou dochází trpělivost některým poslancům i v ODS a tak je možné, že to ani Majstr nebude a …. Copak se asi dozvíme…?

Ve sněmovně se ve čtvrtek konal seminář o objektivitě a vyváženosti v médiích. Viděno optikou posluchačů a diváků, je požadavek na objektivitu a vyváženost objektivní, ale neuchopitelný. Každý si ji prozatím představuje jinak. Nejlépe nijak, což propagují soukromí vysílatelé. Ale bývalý ředitel Novy Dvořák přiznal, že redaktoři si moc starost s pravdou nedělají a manipulovat umějí. Navrhoval takové postihovat vyhazovem.

Rozhodně jsme se v Síni státních aktů dozvěděli pár zajímavých informací. Chudák Petr Štěpánek poněkud mimo téma opět zaútočil proti České televizi, ale urputnost, s jakou proti veřejné službě křičí, už čiší zoufalstvím. Jako kdyby mohla ČT i za pád předsedy ODS Topolánka, jehož rozhovor s redaktorem homosexuálního časopisu LUI redakce předala Blesku? Vlas už Štěpánkovi šediví, záře pohasíná,  poslancem ODS není („vykroužkovali“ ho voliči ODS). Mandát, proklouzlý mezi prsty, mrzí. Tolik plánů na změny médií už snoval…. Nyní se spíš stal předmětem lítostivých úsměvů a rozpačitého krčení ramen.

Teoretických otázek, které s tématem objektivity a vyváženosti souvisejí, je povícero. Dosažení objektivity souvisí s nezúčastněností, nezaujatostí a respektem k názorům druhých. Jak ho ale dosáhnout v „bojující“ společnosti, rozpůlené v otázkách vládních reforem, v otázkách sociálních nároků či v otázkách zahraniční orientace? Jak docílit objektivity v měřitelných hodnotách?

V diskuzi padl názor, že nejlepší je ve zpravodajství nepoužívat přídavná jména. Protože jsou hodnocením. Zpráva je vždy pouze kdo, co, kdy, kde. Autor výroku cynicky poznamenal, že v českém kontextu ještě je třeba říct i za kolik… To není hodnocení, ale podstatná informace.

Vyváženost, požadovaná od komentářů, v sobě ukrývá riziko nestejné relevance názorů řečníků. Lze za těchto okolností vynucovat vyváženost cestou správního uvážení členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání? Jak hodnotit například otázku demokracie v Jordánsku či Egyptě? Optikou jordánské či egyptské společnosti, nebo optikou české ústavy a české společnosti? Kulturní kontext je přitom určující pro divákovo či čtenářovo hodnocení.

Lze arogantně říct dle ohlasů diváků, že když redakce naštve rovnoměrně obě názorově polarizované strany a do redakce přijdou dva stejně velké balíky stížností, že je „vyvážená“? Tento přístup je rizikový, neboť se může stát, že v jednu chvíli se obě znesvářené skupiny spojí a půjdou redakci takového média vypálit a redaktory defenestrovat společně.

Pro Prvnizpravy.cz
Irena Ryšánková